ma cenu instalovat LED zarovky

[RayeR]

Coze, ta mala mrdka v priloze ze by mela mit prikon 45W a ekv. vykon 250W? To asi neni mozny uz diky ty maly plose luminoforu. Takhle vypada 200W "kompaktni" zarivka
http://www.amazon.com/Hydrofarm-FLC2.../dp/B000HHQ9TW - cili uz moc kompaktni neni, takovy pullitr Si to premer nejakym wattmetrem, ktery zvlada aspon trochu neodporovou zatez.

Co se tyce zivotnosti zarovek, tam je to proste jasne dany vztahem zivotnost-teplota vlakna, cili kontrolni zarovicky, kde se neresi ucinnost muzou mit klidne desti az statisice hodin. Naopak EU kdyz hce nahonit AAAA+++++++ tak naridi zvyseni ucinnosti, tj zvyseni teploty vlakna a zivotnost jde rapidne dolu. Ale porad se prodavaji specialni prumyslove zarovky do tezko pristupnych mist, kere maj vic hodin, ale taky min sviti (ve vis. spektru). U tech LEDek urcite bude taky teplotni zavislost (jak ucinnosti, tak zivotnosti), ale neni to zatim tak probadany, hlavne zhaveny vlakno je s nama pres 100 let porad to samy z wolframu, ale materialy LED cipu se neustale dramaticky vyviji, cili ani nema smysl neco dlouhodobe testovat, kdyz to za par let bude stejne neaktualni. Jen si myslim, ze ty COG vlakna maj v te banceodvod tepla dost mizerny. To treba ty LEDkovky Panasonic na Prazskem hrade maji cip na masivni hlinikove stangli spojene asi tepelne s objimkou...

Stmivani diodou? Vzdyt to musi blikat (i u mensich zarovek, natoz LED)...

[Mikus]

Coze, ta mala mrdka v priloze ze by mela mit prikon 45W a ekv. vykon 250W? To asi neni mozny uz diky ty maly plose luminoforu. Takhle vypada 200W "kompaktni" zarivka
http://www.amazon.com/Hydrofarm-FLC2.../dp/B000HHQ9TW - cili uz moc kompaktni neni, takovy pullitr Si to premer nejakym wattmetrem, ktery zvlada aspon trochu neodporovou zatez.

Ono to zhruba odpov'idá. Premerit watty by mi tu bylo trochu slozité - teoreticky 2 moznosti: Bud wattmetr, ten muj je ovsem sice krásná starozitn'a drevená laboratorní skrínka, jenze nejmensí rozsah 1'500 W na 300 dílkú. Je pomerne presný, tr. 0,2, takze by mi i tech 45 W mel ukázat jeste s presností asi 7%, coz by stacilo (elektrodynamický bez zeleza), ale nechce se mi tu ted roztahovat mericí zapojení; takovou laboratorní infrastrukturu, jako más podle fotek na tom tvym webu ty, bohuzel hotovou nemám. Druhá moznost by byla, nechat svítit, vsechno ostatní vypnout a jít do sklepa cumet na elektromer. A tretí, pro me njschúdnejsí metoda je porovnání rozmerú: Ta moje má asi 75 cm trubky, ta na té fotce ca. 3 m, tj. zhruba 4x tolik a to zhruba odpovídá pomeru výkonú.

zhaveny vlakno je s nama pres 100 let porad to samy z wolframu,

Ne tak úplne. Jednak zpocátku bojovaly o prosazení se wolfram a osmium - podle toho znacky Osram a Tungsram - ten Wolfram se prosadil snad hlavne ze je levnejsí (bez záruky) a myslím, ze se i dnes pro zvlástní úcely delaj zárovky s Os-vláknem, a ani uhlík není v tomhle úplne mrtvý. Dalsí vec je nápln banky, tady se pouzívá leccos, od vakua az po vsechny mozné smesi ne- a "málo-"tecných plynú. Treba do aut má Philips jako svou specialitu zárovky plnené xenonem, co mají tak podobnou barvu jako xenonové výbojky.

Stmivani diodou? Vzdyt to musi blikat (i u mensich zarovek, natoz LED)...

Trochu to mrká, ale ne víc, nez mrkaly standardne zárivky jak vplynuly do mého zivota v dobe mého detství (dnes tohle uz nepozoruju, nevím, jestli maj moje oci dnes delsí dosvit nebo spís se to nák vyresilo lepsím luminoforem. A ne víc nez 50 Hz TV-obrazovky, proste me to nerusí. A je to technicky prakticky to nejjednodussí, co múze být. Okoukal jsem to z toho, co se objevilo nekdy v 1970. letech na CS-trhu - velkoplosné takhle stmívací 2-vypínace s 1A-diodou (KY132/600 v tom byly). K tomu jsem tenkrát dostal jeste ten nápad s tim kondem.

Ledka samotná by urcite blikala víc (to je videt obzvlást treba u kol, co svítej ledkama a maj pomalé nábové dynamo a nemaj zádné nebo jen slabé vyhlazování napetí, kdyz jedou pomalu). U velkých ledkových zárovek to zálezí pak na tom, jak maj udelanej zdroj. Jak jsem psal, z tech 2, co jsem si ted koupil, jedna mrká asi jako klasická zárovka, ale nestmí se skoro vúbec, ta druhá na predrazenou diodu neraguje zádným viditelným zpúsobem.

...COG vlakna...

Co je COG? Tady: https://en.wikipedia.org/wiki/Cog jsem nenasel nic, co by mi sem významove pasovalo.

[RayeR]

Ono to zhruba odpov'idá. Premerit watty by mi tu bylo trochu slozité - teoreticky 2 moznosti: Bud wattmetr, ten muj je ovsem sice krásná starozitn'a drevená laboratorní skrínka, jenze nejmensí rozsah 1'500 W na 300 dílkú. Je pomerne presný, tr. 0,2, takze by mi i tech 45 W mel ukázat jeste s presností asi 7%, coz by stacilo (elektrodynamický bez zeleza), ale nechce se mi tu ted roztahovat mericí zapojení; takovou laboratorní infrastrukturu, jako más podle fotek na tom tvym webu ty, bohuzel hotovou nemám. Druhá moznost by byla, nechat svítit, vsechno ostatní vypnout a jít do sklepa cumet na elektromer. A tretí, pro me njschúdnejsí metoda je porovnání rozmerú: Ta moje má asi 75 cm trubky, ta na té fotce ca. 3 m, tj. zhruba 4x tolik a to zhruba odpovídá pomeru výkonú.

Jo, myslim ze z porovnani rozmeru jde to zrejmy, takze tech 45W bude precejen ekvivalentni zarovkovej vykon...

Ne tak úplne. Jednak zpocátku bojovaly o prosazení se wolfram a osmium - podle toho znacky Osram a Tungsram - ten Wolfram se prosadil snad hlavne ze je levnejsí (bez záruky) a myslím, ze se i dnes pro zvlástní úcely delaj zárovky s Os-vláknem, a ani uhlík není v tomhle úplne mrtvý. Dalsí vec je nápln banky, tady se pouzívá leccos, od vakua az po vsechny mozné smesi ne- a "málo-"tecných plynú. Treba do aut má Philips jako svou specialitu zárovky plnené xenonem, co mají tak podobnou barvu jako xenonové výbojky.

Hm, Osmium, to ani nevim. Ale tak ty vylepseni vlaken byly spis kosmeticky. I "revoluce" v podobe halogenu prinesla zvyseni ucinnosti jen o nakej ~1% bod... Ale u LED technologie behem par desetileti doslo k pokrokum o mnoho radu! Kdo pamatuje stare komunystycke LQ101 nebo jak se ten predrazeny smejd jmenoval, tusim nekdy z konce 70 let, tak to svitilo min nez svetluska. A kde sou dnes nove LED? Prekonaly 300 lm/W!

Trochu to mrká, ale ne víc, nez mrkaly standardne zárivky jak vplynuly do mého zivota v dobe mého detství (dnes tohle uz nepozoruju, nevím, jestli maj moje oci dnes delsí dosvit nebo spís se to nák vyresilo lepsím luminoforem. A ne víc nez 50 Hz TV-obrazovky, proste me to nerusí. A je to technicky prakticky to nejjednodussí, co múze být. Okoukal jsem to z toho, co se objevilo nekdy v 1970. letech na CS-trhu - velkoplosné takhle stmívací 2-vypínace s 1A-diodou (KY132/600 v tom byly). K tomu jsem tenkrát dostal jeste ten nápad s tim kondem.

Ja ti dam mrka Ty zarivky blikaji 100Hz, protoze se rosvici v kazde pulvlne, ale po aplikaci diody uz je to jen 50Hz. Ja sem dycky silel z lidi, co meli na PC u CRT defaultnich 60Hz, blikalo to jak krava a ono ze jim to nevadi. Jeste ze uz je to na smetisti... Teda LCD maj tunu jinych much i dnes, ale tenhle problem to vysresilo. S PWMkou CCFL/LED podsvetleni problem nemam.

Ledka samotná by urcite blikala víc (to je videt obzvlást treba u kol, co svítej ledkama a maj pomalé nábové dynamo a nemaj zádné nebo jen slabé vyhlazování napetí, kdyz jedou pomalu). U velkých ledkových zárovek to zálezí pak na tom, jak maj udelanej zdroj. Jak jsem psal, z tech 2, co jsem si ted koupil, jedna mrká asi jako klasická zárovka, ale nestmí se skoro vúbec, ta druhá na predrazenou diodu neraguje zádným viditelným zpúsobem.

Ten luminofor u LED ma hodne kratky dosvit, to nema cenu uvazovat. Tam se musi filtrovat proud nebo vyssi f...

Co je COG? Tady: https://en.wikipedia.org/wiki/Cog jsem nenasel nic, co by mi sem významove pasovalo.

[/QUOTE]

Jak uz nekdo odpovedel Chip On Glass - cili vlakna tech modernich ledkovek, kde sou LED cipy na safirove tycce. Samotny safir cili Al2O3 vodi teplo vyborne, jen ze kam s nim dal? Ty tenkde privodni dratky uz moc jako dobry teplovodic nepusobi...

[Mikus]

Ja sem dycky silel z lidi, co meli na PC u CRT defaultnich 60Hz, blikalo to jak krava a ono ze jim to nevadi. Jeste ze uz je to na smetisti...

Jeste není Takový krásný IBM, co jsem mu jeste dal zulový nástrik, co v porovnání s jinými, co jsem kde zazil, napr. Eizo, Nokia... skoro netopí... Pravda, je odstavený momentálne není v provozu, ale jen tak ho nevyhodim. Mel jsem ho taky na 60 Hz a lehké blikání jsem pozoroval jen na svetlých plochách, kterým jsem se snazil vyhýbat, jak to slo. On totiz pri tech 60 Hz má znatelne ostrejsí obraz. Totéz je pri porovnání TV 50 a 100 Hz.

Ja ti dam mrka Ty zarivky blikaji 100Hz, protoze se rosvici v kazde pulvlne, ale po aplikaci diody uz je to jen 50Hz.

Zrejme mely kdysi zárivky tak krátký dosvit, ze i tech 100 Hz bylo videt, obzvlást kdyz clovek koukal kousek vedle té trubky.

Teda LCD maj tunu jinych much i dnes...

Já celkem u mých normálních monitorú problémy nevidím, s vyjímkou jednoho Acera - muj první LCD 1280x1024 - co má vedle dlouhého cekání, nez se po zapnutí rozvítí, taky trochu divný barvy, co nejdou porádne nastavit, ale to jsem se o nem docet i v jednom hodnocení na Netu. Ale jinak tu mám jeste Philipse, HP a dalsího Acera (vsechny 1280x1024), u kterých si nemúzu stezovat. A pak u notáku Lenovo je trochu znát, ze má zárivku jen z jedné strany (jako vetsina notákú).

U podsvícení ledkama byly dlouho 2 problémy: 1. nez se s energetickou úcinností dostali na lepsí hodnoty, nez maj zárivky, 2. prílis malý úhel svetla ledek, takze musely být dál od displeje, aby jednotlivé nebyly videt, címz celý monitor vycházel rozmernejsí. To oboje je dnes ale zu minulost.

[RayeR]

Tak ja sem svuj Samsung taky jeste nevyhodil, honil sem ho na 1280x1024@85Hz. 75Hz se jeste taky dalo snyst, ale 60 teda ne. Fakt ma asi kazdy na to blikani individualni vnimavost... Zpatky bych se k nemu asi nevracel kvuli ostrosti (i kdyz na hry by byl lepsi, ale prakticky uz nehraju), nejak sem si na ty hranaty pixely LCDcka zvyknul
K LCD sem se uz vyjadril tady http://rayer.g6.cz/hardware/crt-lcd.htm
bohuzel nake kvalitni OLED za jeste prijatelnou cenu (byl bych ochotny dat tak do 20000) jsou stale v nedohlednu

[Mikus]

Pro normální práci bych se k tomu CRT uz taky nevracel, i kdyz je snad na svuj druh mezi konkurenty pomerne úsporný (pri svetlé plose obrazu se ale i on zahrívá znacne víc nez pri tmavé). A jeho reakcní schopnost je mnohem pomalejsí nez u tech mých moderních (byt dnes uz taky skoro 10-letých) LCD, coz poznám citelne hlavne pri scrollování - u tech LCD je plynulé, tady se zadrhává na pomalém budování obrazu. Takze nejvýs je to asi jako sednout si s knízkou v zime ve vyhráté místnosti k radiátoru ústredního topení ci proste nekam v difuzne vyhrívaném minergickém dome, nebo ke krbu Tohle srovnání bych konec koncú pouzil i pro klasickou zárovku a ledku.

výhody LCD:
nižší spotreba, i když velké LCD už taky pekne žerou, takže nakonec úspora zas tak velká nebude

Tuhle vyssí spotrebu bych neresil. Príslusne velký CRT by mel spotrebu jeste o to vyssí. Spotreba LCD výrazne naroste, kdyz je na celé plose pohyblivý a k tomu jeste treba silne kontrastní obraz (film); má u CRT sice taky vliv, ale podstatne mensí. Proto taky LCD-televizory mají vyssí spotrebu nez odpovídající CRT. Vliv má taky jako "jas" nastavitelná intenzita podsvícení. Pro lepsí efekt bývá z fabriky nastavená tak zhruba na 3/4 maxima. Já jí mám na minimum, pri normálním svetle v místnosti mi to stací úplne. A kdyz mi dovnitr zacne svítit slunce, tak ho stejne ani maximem jasu nepresvítim, tak radsi stáhnu roletu; co by takhle silným jasem dokázal ten CRT si uz nepamatuju, jestli jsem to vúbec nekdy zkousel.

nevýhody LCD

Jasne, ale proc to já (a z podobných dúvodú asi i jiní) neresím:

barevné podání - spousta TN displeju pracuje pouze s 6-ti bity na kanál a prípadne se snaží o dithering, strední trída xVA ujde a teprve drahé S-IPS se mužou CRT vyrovnat nebo jej predcit

1. Jako asi 10 - 15% muzské a 1 - 1,5 % zenské populace nevidím barvy dokonale (prý se to dedí predevsím z otcú matek na jejich syny). U zmíneného Aceru to ovsem je tak kriklavé, ze to vidím i já. Presto, je to sice dúvod, abych si vzal jiný monitor, kdyz mám na výber, ale ne abych ho vyhodil, v záloze ho tu mám porád. U vecí, které nejsou na presnost barev tak citlivé, si toho clovek po urcité dobe zpravidla prestane vsímat.
2. Jsem zvyklý, ze technicky reprodukované barvy nejsou dokonalé. Stací si uvedomit, jaké jsou rozdíly u analogové fotografie podle pouzitého filmu (i v kine) a papíru. Ani u malovaných obrazú nebývají barvy zobrazené naprosto verne, ale tak, jak je malír videl, popr. tak, jak barvy behem casu stárnou. Jde tedy nejvýs o to, jak zobrazit takový obraz reprodukovane co nejpresneji, jak vypadá ten v daném momente, ne jaká byla jeho predloha.

pozorovací úhly - u CRT neexistovalo, aby se nejak menilo barevné podání nebo kontrast, když na stínítko nekoukáme kolmo. U TN LCD muže pod šikmým úhlem dojít až k barevné inverzi. Dnes se sice skoro u všech LCD píše úhel 178°, ale to je pícovina jako treba PMPO výkon plastových reprobednicek.

Pri bezné práci na monitor koukám natolik zepredu, ze me tohle nerusí (ten PMPO výkon plastových reprobednicek bude asi výkon, pri nemz ty repráky jeste neshorí, popr. u aktivních, pri kterém neshorí zesilovac )

absolutní kontrast - z principu funkce LCD, kdy podsvetlovací panel svítí na plný kotel a prosvecuje i zhasnuté pixely, nelze docílit zcela cerné barvy. V noci v místnosti bez dalšího osvetlení funguje LCD zobrazující "cernou" plochu jako celkem solidní lampicka. To muže dost vadit pri sledování filmu a hraní temnejších her. Naopak pri bežné práci ve Windows, kde prevažuje bílá, není tento efekt patrný. Naproti tomu CRT rozsvecuje pouze body, které jsou treba.

I tenhle prosvecovací efekt lze zmírnit nizsím nastavením základního jasu. Ze zkusenosti se mi casto u fotek nedarí vzdycky dosáhnout zádaného plného kontrastu, ale casto to závisí i na púvodním zdroji obrázku.

problematická regulace jasu - u nekterých levných LCD svítí podsvetlovací zárivky konstantne a snížení jasu se delá úpravou vstupního signálu, což snižuje bitovou hloubku. Lepší LCD používají PWM modulaci, ale i tak obvykle dochází ke ztráte kontrastu u menších jasu.

Múze do urcité míry být. Ale na druhou stranu i uz od prvních barevných CRT-TV, se kterými jsem prisel do kontaktu v 1980. letech, pozoruju, ze regulace kontrastu se mnohem víc projevuje jako dalsí (nelineární) regulace jasu - jeho stazením na minimum se nedosáhne sedivé mlhy nebo vybledlých barev, ale úplného ztemnení obrazu.

lineární prevodní charakteristika - jednoduše cím vetší napetí, tím víc se tekuté krystaly natocí a tím více nebo méne svetla projde. Lidské oko (ani ucho) ale není lineární a tento jev u CRT respektuje gamma krivka. U lepších LCD se gamma realizuje hardwarove pomocí vícebitové (>8 ) LUT tabulky s vícebitovým zpracováním signálu.

Tohle je urcite dobre meritelné, ale myslím ze to vyrovná zpracování vstupního signálu ocí mozkem.

homogenita podsvetlení není dokonalá ani u CRT, ale mírného monotónního poklesu jasu u kraju si nikdo nevšimne. Zato u LCD velmi záleží na poctu a rozmístení zárivek a na kvalite difuzoru. Na tmavé ploše lze okem vždy odhalit více a méne svítící místa. Nadeje je v LED podsvetlení s dostatecne hustou maticí LED.

Tady bude nejaká nepresnost pojmú. CRT prece zádné podsvícení nemají. Spís bývá problém dosáhnout po celé plose, u stredu i v krajích, optimálního zaostrení paprsku. Jinak nehomogenitu pozoruju jen u notáku, kde se ani nerovnomernou tloustkou podlozeného skla (s príslusnou fólií de facto mírne sikmo podlozené zrcadlo), ani príslune rastrovanou fólií na spodku displeje nedarí úplne vyrovnat to, ze svetlo svítí jen z jedné strany (shora). U bezných stojanových monitorú podsvícených jak shora, tak i zdola, to nepozoruju. LED-podsvícené monitory, co znám ovsem taky nejsou podsvícené plosne, ale radami ledek nahore a dole místo drívejsích zárivek. Krome toho existují i zárivkami podsvícené monitoty, co jich mají zezadu nekolik nad sebou.

viditelný rastr - záleží na rozlišení a rozmeru panelu. Napr. 19" LCD mají vetšinou rozlišní pouze 1280 x 1024 a z toho plyne dot pitch 0,294 mm, což jsou obrovský kostky a musel bych na ten monitor koukat hodne z dálky. Navíc aktivní plocha pixelu je ješte o neco menší a mezi pixely je videt tmavá mrížka jako na milimetrovém papíru. Naproti tomu 20" s rozlišením 1600 x 1200 má 0,255 mm - to už se docela dá.

Samozrejme, ze to je v tom druhém prípade lepsí. Lepsí je i 1280x1024 17", ale zas holt jen o tech asi 10%. Dávám prednost 17", ovsem hlavne protoze zabírá mín místa a koukám na nej u stolu natolik zblízka, ze vsechny potrebné detaily vidím. 19" bych videl úcelné, kdyby byla nutnost koukat z vetsí dálky, napr. i víc osob soucasne. A dnesní LC-displeje dosahují pokud vím az dvojnásobného rozlisení na délku. Rastr zase subjektivní, jak moc rusí. Je to asi jako u TV se kdysi ríkalo, ze se má koukat ze vzdálenosti 5x úhloprícka, pak uz nejsou videt rádky. Celkem brzy jsem vypozoroval, ze je mnohem príjemnejsí koukat z mensí vzdálenosti, kde obraz zabírá mnohem vetsí cást zorného pole, i kdyz rádkování je videt. Postupem casu se taky zacla dopporucovat mensí vzdálenost. A ne nadarmo se fotky v novinách tisknou s rastrem, protoze ten obrázek tak delá ostrejsí dojem; i na kopírování bezných fotek se pro zlepsení kvality kopie podkládají v kopírce takovou rastrovací fólií.

interpolace nižších rozlišení je problematická a to dokonce i u rozlišení, která jsou celocíselným násobkem nativního rozlišení a pri použití digitálního prenosu po DVI. Pokud si clovek chce zahrát nejakou novejší hru a nemá zrovna nabušenou tripple-SLI grafiku (nebo naopak starou hru, která vetší rozlišní neumí), tak se muže stát, že holt bude nucen snížit rozlišení a tím se kvalita zobrazení výrazne zhorší. CRT si bez problému poradí s desítkami ruzných rozlišení.

To je pravda, i kdyz u tech celocíselných násobkú (vlastne sp'is zlomkú) vúci nativnímu rozlisení vodorovne i svisle bych to nevidel kritické, pokud tak vycházejí celá císla. V praxi hraje ale roli snad u tech her, a treba já múzu teoreticky nastavit hloubku barev na 32 bitú, ale jen s horsim rozlisenim 1024x768; jestli by mi tech 32 bitú neco prineslo, jsem ovsem zatím netestoval a hry nehraju, takze nemám dúvod nepouzívat nativní rozlisení. Tech 1280x1024 jsem pouzíval i u toho CRT, ac ten byl efektivne jen zhruba 15" (oficiálne 17", ale to je, ted si nejsem jistý, jestli rozmer zakulaceného stínítka pomyslne protazeného na presný obdélník nebo vnejsí rozmer skla, efektivní úhloprícka obrazu je mensí) a doporucené tam bylo max. to 1024x768; k tomuhle doporucení ale mozná ved i pomer stran 4:3, zatímco 1280x1024 je 5:4, takze pro správnou geometrii se musí monitor prestavit, ze má po stranách 2 svislé cerné pruhy.

doba odezvy - tekuté krystaly jsou od prírody lenoši a nesledují tak okamžite zmenu budícího el. pole. To má v praxi za následek duchy pri rychlých pohybech. Doba odezvy navíc není konstantní pro ruzné rozdíly napetí. Levné TN LCD tímto neduhem tolik netrpí a jsou tak vhodné i pro hráce. Bohužel u tech lepších technologií je to s odezvou bída a proto se vymyslel trik Overdrive, což je vyhánení certa dáblem.

Nevím, nepozoruju, snad ty moje patrí mezi ty "Levné TN LCD"(?). Pomalý, hlavne ve smyslu jak písu nahore o tom mém CRT, byl muj první LCD Acer AL711 (15", 1024x768 ). Mozná taky uzívám moc málo na tohle opravdu nárocných zobrazení.

input lag - aby se líné LC popohnaly, prišlo se na to, že jim stací trochu okourit rídicí napetí. To má ale jeden hácek - elektronika potrebuje dopredu vedet, jak se jas pixelu zmení. Proto si bufferuje nekolik snímku dopredu a vypocítává optimální prubeh rídicího napetí tak, aby se jas pixelu zmenil co nejrychleji. Nekdy se to nepovede dokonale a dochází k prekmitum, které jsou v obraze videt jako pohybový šum. Navíc tímto dochází ke zpoždení obrazu za vstupním signálem, což muže být dosti nepríjemné ve hrách vyžadujících rychlou reakci. Pokud elektronika bufferuje napr. 3 snímky pri 60 Hz, tak to znamená zpoždení 50 ms. Nevšiml jsem si, že by se výrobci LCD obtežovali tento údaj uvádet, hlavne že vidíme kecy typu "odezva 2 ms".

Nevím, zatím jsem nepozoroval, i tady mozná neuzívám na tohle nárocná zobrazení.

[RayeR]

Njn, koukam ze naroky na kvalitu muzou bejt dost individualni, nekomu holt staci ten levny TN Acer a 1280x1024, nekdo kdo dela trochu s grafikou, tak ma trochu vetsi pozadavky, od toho tu taky je siroka nabidka LCD. Ale nektere neduhy neresi ani ty nejdrazsi LCD, jsou proste inherentni v samotne technologii. Proto se hledaji cesty kudy dal jit, jako ty OLEDy, ktery zlepsujou spoustu paramatru, bohuzel to vsak zabiji zivotnost tech bunek.
Taky nechapu, jak muze mit CRT pomaly reakce, tam lital paprsek synchrone podle signalu z VGA, nepotkal sem "pomale" CRT (nepocitam-li zrovna osciloskopy s pomalejsim dosvitem