2Jezevec: já vím co říká zákon a nepopírám to, proto jsem psal, že jsem pro to "odchytit si svého poslance".

Mám prostě filozofický problém s tím, že:
ad1) je odpovědnost za kvalitu přenesena na prodejce, přičemž za ni dle selského rozumu zodpovídá výrobce (dobře, ještě bych byl ochoten uvažovat o dovozci v případě zahraničních výrobců),
ad2) pokud se vrací peníze za výrobek, který byl používán skoro celou dobu záruky, tak se vrací plná částka a vůbec nikoho nezajímá, že jej spotřebitel po celou dobu využíval dejme tomu k plné spokojenosti (ve výsledku to pak je, jakoby měl skutečně věc pronajatou s nulovým nájmem a složil na něj pouze jistinu (platbu za zboží)).

Prostě mi celá logika záruk a reklamací připadá v aktuální české (evropské) podobě hodně ujetá a ochrana spotřebitele je hnána až ad absurdum. A to prosím nepíšu jako obchodník, ale jako zákazník, spotřebitel, protože je mi popravdě žinantní, když jdu třeba po skoro dvou letech vrátit vadnou věc, tak mi prodejce vysází celou cenu a já přitom vím z praxe obchodníka, že na tom bude tratnej jak sviňa (proč? protože na úrovni obchodník dodavatel je to obvykle upraveno tak, že prodejce dostane zpět pouze aktuální hodnotu zboží).