Když jsem řešil vztah sledovací vzdálenosti a výběru vhodné úhlopříčky, narazil jsem mj. na tento článek: http://www.lecorbu.cz/hcinema/obraz.htm
Autor článku tvrdí, že pro danou úhlopříčku je optimální sledovací vzdálenost závislá na rozlišení televize, což lze vztáhnout i na samotné rozlišení (interpolovaného) obrazu. Nižší roztažené rozlišení lze optimálně sledovat z mnohem větší dálky, aniž by došlo ke ztrátě obrazové informace (nehledě na kvalitu interpolace), ale u vyššího rozlišení už se optimální vzdálenost zkracuje, pokud si člověk chce užít všechny detaily. Při různém rozlišení signálu na stejné televizi (úhlopříčce) je tedy optimální sledovací vzdálenost různá, ale to už tu asi párkrát zaznělo.Použitím plochých televizí s větším počtem řádků (a větším bodovým rastrem) se zkracuje optimální sledovací vzdálenost. Přibližná optimální sledovací vzdálenost pro úhlopříčku obrazu 100 cm s růstem řádků televize se snižuje následovně: CRT 4:3 (576 řádek) - 4,4 m, CRT 16:9 (576 řádek) - 3,3 m, LCD (720 řádek) - 2,6 m, plazma (1080 řádek) - 1,6 m. Ploché televize nám tedy umožňují podstatně bližší sledovací vzdálenost. Tím jsou schopny poskytnout větší vizuální zážitek domácího kina než klasická televize se stejnou úhlopříčkou. (Technologie HDTV nám poskytne ještě blížší sledovací vzdálenost, která se bude blížit panoramatickému vjemu.)