Při stejném horizontálním úhlu pohledu má 4:3 oproti 3:2 větší vertikální úhel. V praxi to znamená to, že chceš-li konvertovat 4:3 na 3:2 provedeš to prostým ořezem zeshora a zespoda (a získáš tím zcela stejnou fotku co do obsahu jako je nativní 3:2). Chceš-li konvertovat z 3:2 na 4:3, musíš udělat ořez zleva a zprava, čímž snížíš horizontální úhel pohledu a ve výsledku získáš fotku odpovídající nativní 4:3, ovšem na delším ekvivalentním ohnisku.
Polopaticky to stejně tak znamená, že vezmeš-li do ruky po sobě dva foťáky, jeden 4:3, druhý 3:2, oba na stejném ekvivalentním ohnisku, obsáhnou na šířku to samé, ale na výšku budeš mít v hledáčku i na výstupu z 4:3 víc. A tedy pokud přejdeš ze 4:3 na 3:2, budeš omezen výškou, zatímco v opačném případě jí naopak získáš.
Není to nijak extra dramatické a pro výběr subj. v drtivé většině nepodstatné, ale je to tak. Při přímém přechodu to např. u mě znamená řádově vteřiny nebo desítky vteřin, nic víc. Při dostatečném rozsahu objektivů se to reálným omezením (něco se do framu vejde/nevejde) může znamenat v minimu případů, ten rozdíl není tak výrazný, jak se tominkovi může za stolem zdát.
Aby to bylo víc polopatické, přidám sem ještě nějaký příklad (až najdu).