ma cenu instalovat LED zarovky

[Aigor]

Trochu OT povzdech:
stejně jako jsem před časem nechápal nástup "ekologických úsporek", jako totální úlet a čekal na příchod LED technologie, tak dnes marně stále čekám až někomu dojde, že cpát do každé LED žárovky levný čínský elektro-bastl je neefektivní pitomost.

update:
..teď si to po sobě čtu a blbě jsem se vyjádřil. Myšleno tak, že žárovka má být pouze LED na jednotné napětí. Místo toho máme na každý byt 12..20 žárovek + 12..20 spínaných zdrojů, samozřejmě co nejlevnějších, aby se stlačila cena žárovky...
...a hádejte proč ty zázračné LED umírají..

[proe]

bohuzial Aigor kazdy tlaci na cenu ...... vcera som som mimochodom menil prvu /z celkoveho mnozstva cca 35ks / LED ziarovku 230V/3,6W GU10 po 3 rokoch pouzivania a pojde na reklamaciu kedze ich kupujem priebezne a stale u toho isteho dodavatela .

[Aigor]

bohuzial Aigor kazdy tlaci na cenu ...... vcera som som mimochodom menil prvu /z celkoveho mnozstva cca 35ks / LED ziarovku 230V/3,6W GU10 po 3 rokoch pouzivania a pojde na reklamaciu kedze ich kupujem priebezne a stale u toho isteho dodavatela .

sry, špatně jsem to napsal - doplněno.

[Mikus]

...a hádejte proc( ty zázrac(né LED umírají..

Kdyz to vezmem z technického hlediska, tak v podstate ze stejného dúvodu jako zárovky. Rozdíl je v charakteru toho umírání - zárovka svítí, pak jednou prdne a zemre rychlou smrtí. Ledka postupne slábne, moment, kdy svítí tak slabe, ze je nepouzitelná, je sice normou definován, v praxi je to ovsem subjektivní zálezitost a není vzdy snadné ho jednoznacne urcit. Jinak to ale u obou závisí na tom, jaká svetelná výteznost se pozaduje. U zárovek je to u bezných osvetlovacích zárovek v Evrope stanovené normou na 1000 h pri jmenovitém napetí, v Cíne na 4000 (tím pádem nejspís taky pri stejném príkonu mín svítí), malé zárovicky se delají na 10'000 h. Podle jednoho me dnes uz neznámého zdroje zpúsobí zmena napetí o 1% zmenu úcinnosti o 10% stejným a zivotnosti o 10% opacným smerem. Já treba zárovky provozuju ca. z 90 procent ztlumené pres diodu, címz mají sice podstatne horsí úcinnost, jejich zivotnost je v tomhle rezimu ale srovnatelná s ledkou. Tusím ze se to dá najít prinejmensím v en.wikipedii, ze v USA mají v jedné hasicárne zárovku (asi 6 neb 7 W jestli se moc nemýlím), co svítí prakticky nepretrzite uz pres 100 let. Kdyz se ovsem podívá clovek na barvu toho vlákna, je zrejmé, ze kdyby si koupili u nás zárovku 15 W na 220 V a pripojili ji na tech jejich 110 V, dosáhnou s nejvetsí pravdepodobností stejného výsledku. A tak i u té ledky zivotnost závisí na tom, jak moc ji výrobce bude chtít vybudit. Samo, ze to souvisí i s vyzrálostí technologie výroby té ledky, dnes pri stejném jasu vydrzí mnohem déle nez pred nejakými 10 lety a protoze jak u zárovky, tak u ledky (a i u úsporky) v konecném dúsledku rozhoduje tepelné zatízení, jde i o to, jak dobre je finální výrobek sám a i v daném svítidle chlazen.

To jsou ovsem faktory, co dávají výrobcúm moznost setrit napr. lacinou zastaralou technologií nebo levnými nekvalifikovanými návrhári atd. Neházel bych to ale pausálne na Cínu. Smozrejme, ze tam je spousta výrobcú, co vyrábejí levné smejdy hranicící az s podvodem, ale i spousta takových, co delají opravdu spickovou kvalitu. A ten tlak na nízkou cenu nevychází jen od spotrebitele, ale i mnozí distributori mu sugerují, ze nízkou cenou nikdy nic neztrácí, jen usetrí peníze. Na druhou stranu je ovsem fakt, ze nekdy to je pravda.

[Aigor]

Hezky napsáno. Nelze než souhlasit. Ostatně na elektro fórech je k nalezení plno fotek a diskusí nad šmejdovýma, až vyloženě nebezpečnýma LEDkama... Reálně umře 99,9% LED svítidel vinou vadného zdroje, nebo přehřátím (degradace luminoforu)
a) žárovka nemá chlazení, obvykle 100% plast kvůli nižší ceně
b) žárovna má viditelné chlazení, ale jen na efekt, uvnitř naprosto chybí kontakt s čipem
c) integrovaný spínaný zdroj je většinou neuvěřitelný bastl, zpravidla z poddimenzovaných součástek
d) pokud má žárovka kovový rozvaděč tepla, je dobrá šance, že uvnitř nejsou dodržené izolační vzdálenosti (pokud není přímo spojeno se sítí)

IMHO je to dáno obrovským boomem LED zdrojů, takže se tlačí hlavně na cenu. Životnost v řádu > 10.000 hodin nikdo reálně nevyzkouší a téměř určitě ani nebude reklamovat. Běžný spotřebitel se stále ještě rozhoduje v obchodě podle spotřeby (snížíme účinnost a půjde to líp na odbyt), v lepším případě podle referencí (viz Lídl), ovšem když každá dodávka byť se stejným označením pochází od jiného výrobce a s jinou konstrukcí, je to taky k ničemu.
Je to škoda a momentálně z toho rozumné východisko nevidím.

Osobně to doma řeším nákupem značkových LED čipů s umístěním na Al liště s teplovodivou pastou, napájeno na 90% výkonu z centrálního proudového zdroje. Ovšem žárovku do lampičky to samozřejmě neřeší.

[PetrT]

Co si mam jako laik predstavit pod "centralnim proudovym zdrojem"? To tahas po byte 12V?

LED okolo jadra mam na 12V s menicem nekde pod stropem (po 1,5 roce zatim bez problemu) a v kuchyni mam LED s menicem v sobe (vzhledem k cene doufam! v zivotnost 50 let nejmene). Vsechny LED jsem bral podle svitivosti, spotreba byla az na druhem miste.

[Mikus]

Reálne( umr(e 99,9% LED svítidel vinou vadného zdroje, nebo pr(ehr(átím (degradace luminoforu)

Luminofor v ledce by pro me byla novinka - není to omyl a zámena s úsoprkama? Ovsem, kdysi jsem moh vést delsí rozhovor na tohle téma s jednim expertem od Osramu a na otázku, jestli bílé ledky jsou RGB nebo opravdu bílé mi rekl, ze existuje oboje; jak se té jen bílé dosahuje, na to ovsem rec neprisla, tak me ted napadá, ze by to mohlo být pomocí luminoforu. Ví nekdo? Je to skutecne tak?

c) integrovaný spínaný zdroj je ve(tšinou neuve(r(itelný bastl, zpravidla z poddimenzovaných souc(ástek

Tuhle zkusenost v souvislosti s prehrátím jsem ovsem udelal i u úsporek. Nejvíc ze vseho tady svítím na od stropu visící pseudopetrolejku, jez ovsem na rozdíl od pravé petrolekjy v kosíku pod "horákem" nemá otvory na prúchod vzduchu, takze zárovka se chladí prakticky jen vyzarováním. Tak mi v ní taky zádná úsporka nevydrzelya ani 1000 h, jak má vydrzet normální zárovka. Teprv kdyz jsem dal pryc sklenený cylindr, úsporka téhoz typu (i koupená soucasne) drzí uz nejakou tu tisícovku hodin. Predpokládám, ze v dúsledku prehrátí odchází predevsím zdroj v patici. Pravdepodobne nejslabsí bod budou elektrolytické kondenzátory, co se tam pouzívaj a co mívají uz od výrobce udanou dost vypovídající krivku závislosti zivotnosti na teplote.

Co si mam jako laik predstavit pod "centralnim proudovym zdrojem"? To tahas po byte 12V?

LED okolo jadra mam na 12V s menicem nekde pod stropem (po 1,5 roce zatim bez problemu) a v kuchyni mam LED s menicem v sobe (vzhledem k cene doufam! v zivotnost 50 let nejmene). Vsechny LED jsem bral podle svitivosti, spotreba byla az na druhem miste.

Uz jsem opakovane cetl vyjádrení, ze strídavý proud je vlastne zastaralá technologie daná dobou, jez neumela s dostatecnou efektivitou menit napetí jinak nez obycejným transformátorem. Dnes jsou elektronické menice uz tak levné, výkonné, úcinné a spolehlivé, ze pro transformátory predstavují váznou konkurenci. A tak se treba i u silnoproudých dálkových vedení s 50 resp. 60 Hz dnes tematizuje to, co se vzdycky resilo u vysokofrekvencních vedení, ze i tady kapacita a indukcnost zpúsobují citelné ztráty, takze je výhodnejsí prenáset napetí stejnosmerné. A v dúsledku to bude nejspís jednou vypadat tak, ze i doma budeme mít stejnosmerné napetí, at uz jednotné, co se bude az u spotrebice menit na potrebnou hodnotu nebo bude víc rozvodú pro rúzná napetí. Navíc budou mít precitlivelí jedinci mín dúvodú stezovat si na koprivku z elektrosmogu (kdo neví co to je, tak to je z anglictiny a je to smes elektrického koure a mlhy a produkují to predevsím kuráci elektrických cigaret ). Takze snad i soudruh Krizík coby vehlasný bojovník za práva stejnosmerných soustav prestane rotací v hrobe pohánet generátory a dostane se mu konecne zaslouzeného odpocinku.

[Aigor]

Luminofor v ledce by pro me byla novinka - není to omyl a zámena s úsoprkama?

Vycházel jsem z info na CZ wikipedii, viz tabulka dole. Po pravdě jsem nikdy nepátral CO je to v tom za materiály, ale prostě se "tak nějak vysvítí" (i když samozřejmě na jiném principu než v zářivkách)

Uz jsem opakovane cetl vyjádrení, ze strídavý proud je vlastne zastaralá technologie daná dobou, jez neumela s dostatecnou efektivitou menit napetí jinak nez obycejným transformátorem. Dnes jsou elektronické menice uz tak levné, výkonné, úcinné a spolehlivé, ze pro transformátory predstavují váznou konkurenci

Netroufám si říct, že nějak extra rozumím elektronice - ale 12V rozvod není zas taková exotika, minimálně od dob halogenových bodovek - i když v trochu jiné podobě. Pokud vím na 100%, že na WC, v koupelně, na schodišti,... nebudu potřebovat jiný zdroj, než LED bodovky/pásky, je pro mě 12V mnohem jednodušší a bezpečnější volba.

[Mikus]

Halogenky se ovsem spokojí prímo i se strídavým napetim stejne jako se stejnosmerným, takze tam bývá na zacátku rozvodu taky jenom ten starý dobrý transformátor, byt uz aspon zpravidla ten lepsí s kruhovým jádrem, jenz snad má mít mensí ztráty a rozmery (zacly se pokud vím rozsirovat koncem 70. let, jejich nevýhoda je komplikovanejsí výroba, coz má ale dnesní prúmysl príslusnými stroji dávno vyresené, nicméne asi prijdou ty klasické hranaté porád jeste o neco levneji). A jelikoz zádná ledka nesvítí prímo na 12 V (od asi 1,5 tak nejvýs do snad 5 V stejnosmerné a zatímco zárovku a zárivku lze vyrobit v podstate na libovolné napetí a polarita nehraje roli, u ledky je to dané jejím fyzikálním principem a rúzní se u rúzných typú jen v pomerne malém rozmezí). Takze z 12 V potrebují vzdycky zdroj a ten múze mít na vstupu tedy klidne i strídavé napetí.

Nízkonapetový rozvod má ovsem jeden nedostatek: Jakmile zacne stoupat výkon (coz se múze týkat hlavne halogenek, popr. kdyby nekdo chtel provozovat PC-cka, jez by na tomhle napetí mela podstatne jednodussí zdroj atd.), Protoze výkon je soucin napetí a proudu (pro ty, kdo jiz pozapomeli príslusné ucivo základní skoly nebo tuhle sféru jakozto normálnímu lidskému myslení naprosto cizí tenkrát vúbec nebrali na vedomí), tecou potom po vedení znacne velké proudy, jez vyzadují tlusté kabely, kdyz se clovek chce vyhnout neprijatelným ztrátám (mj. dúvod, proc jsme se v nasich zemepisných sférách rozhodli pro sítové napetí 220 V místo nekdejsích 120, jez jsem mel prílezitost jeste do svých 15 let v Praze zazít).