Vliv teploty HDD na chyby dat

[Paolo]

Rozhodně doporučuji chladit (tedy přesně řečeno aktivně ofukovat) na pokojovou teplotu.

[Sasa]

Rozhodně doporučuji chladit (tedy přesně řečeno aktivně ofukovat) na pokojovou teplotu.

V tom clanku o Google discich http://labs.google.com/papers/disk_failures.pdf

je v sekci 3.4 Temperature celkem jasne patrne, ze pokojova teplota je nevhodna.
Napriklad teplota 22 stupnu Celsia ma AFR 6%. Teplota 45 stupnu ma AFR 1%.

Take failure rate je u disku mladsich 3 let vzdy naprosto nejvyssi pro teploty 15 - 30 stupnu Celsia.



Osobne se domnivam, ze nejskodlivejsi je ofukovat disk nerovnomerne z nektere strany, pripadne jen zezadu nebo zepredu.
Typicky vetrak vepredu v case ktery fouka pres disky.

Domnivam se, ze to zpusobi rozdil teploty konstrukce disku treba i o 10 stupnu v ruznych castech.
Nevim co vsechno se pak muze stat, ale je to situace na kterou ty disky pravdepodobne nebyly navrhovany ani testovany.

Davam prednost neofukovanym diskum, chlazeni jen sekundarne diky proudeni v case, i za cenu vyssi teploty. Zadny specialni vetrak na disky. Teplota 45 stupnu neni dlouhodobe problem.

Psychicky sok byl pro me nekdy v roce 2001 prechod na 7200 otackove disky ktere mely mnohem vyssi provozni teploty, ale jde jen o zvyk.

[Aigor]

...pokojova teplota je nevhodna.

Souhlas, ale do puntiku vzato je to doma nerealne dodrzet. V opacnem pripade by bylo nutne pred zapnutim kompu disky "predehrat na provozni teplotu". Nemluve o faktu, ze HDD trpi opakovanym roztacenim mozna vic, nez samotnou teplotou.

nejskodlivejsi je ofukovat disk nerovnomerne z nektere strany, pripadne jen zezadu nebo zepredu.

Nesmysl, pokud si rozdelas disk, tak kolem cele mechaniky je pomerne slusne mohutny kovovy rozvadec tepla, takze je temer jedno kam se fouka, zmeny na vnitrek jsou max. v desetinach stupne. Samozrejme je napriklad pitomost ofukovat horni viko, ktere lezi na gumovem tesneni a se zbytkem disku je spojeno jen nekolika sroubky, stejne tak elektroniku (ale to platitilo hlavne driv).

[Paolo]

IMHO Googlova statistika vychází z ohromného množství disků a ty, co mají 45°C bývají zapnuté maximálně 1x za den na 8 hodin a ty, co mají 15-30 jsou v serverovnách a jedou nonstop.

Při vysoké teplotě vysychají fluidní ložiska, čili rozhodně není 45°C lepších než 25°C.

Můj kompl jede nonstop už řadu (více jak 10) let (ne ten stejný, ale postupně upgradovaný) a disk mi odešel jen jeden a to do 14 dnů od montáže - evidentně výrobní nebo přepravní vada. Bohužel s sebou vzal pro mě dost cenná data. Od té doby jedu v RAIDu.
Na disky fouká větrák (dnes už dva, bo je jich moc) a jediný servis je ometení prachu tak jednou/dvakrát do roka.

Co se týče rozdílů teplot, tak to šasi je tak dobrý vodič tepla, že tepelný rozdíl není ani 2°C

[Sasa]

IMHO Googlova statistika vychází z ohromného množství disků a ty, co mají 45°C bývají zapnuté maximálně 1x za den na 8 hodin a ty, co mají 15-30 jsou v serverovnách a jedou nonstop.

Při vysoké teplotě vysychají fluidní ložiska, čili rozhodně není 45°C lepších než 25°C.

Odkud pochazi ten udaj o zapinani 1x na 8 hodin ?
V tom clanku to nemuzu najit. Je to jen domnenka?


Vysychani fluidnich lozisek?
Jaky je anglicky terminus technikus?
Nic jsem k tomuto tematu nenasel, nejaky odkaz na clanek by nebyl?

Update: Co jsem zatim nasel (taky me to zajima), tak loziska motoru pevnych disku jsou air bearing - ta tekutina (fluid) je tam vzduch - takze vysychani asi nehrozi.

[Paolo]

Odkud pochazi ten udaj o zapinani 1x na 8 hodin ?
V tom clanku to nemuzu najit. Je to jen domnenka?

IMHO - In My Humble Opinion (to je snad dostatečné vysvětlení)

Vysychani fluidnich lozisek?
Jaky je anglicky terminus technikus?
Nic jsem k tomuto tematu nenasel, nejaky odkaz na clanek by nebyl?

Na to jsem narazil na konferenci před lety (odhadem tak 10) kdy se u pevných disků začalo s výměnou kuličkových ložisek za fluidní.

Update: Co jsem zatim nasel (taky me to zajima), tak loziska motoru pevnych disku jsou air bearing - ta tekutina (fluid) je tam vzduch - takze vysychani asi nehrozi.

Vzhledem k principu tohoto ložiska si nedovedu moc představit, jak by si to v takových rozměrech, jaké jsou v disku, chtěl dělat VZDUCHem (potřeba čerpadla, které bude celou dobu vhánět pod tlakem vzduch mezi plochy ložiska...)
Podle informací, co jsem pochytil, při velkém boomu FDB u disků je ve fluidním ložisku pevných disků olej.
Tyto odkazy jsem našel Mr. Googlem dnes:
http://www.hitachigst.com/tech/techl...aper_FINAL.pdf
http://www.seagate.com/docs/pdf/whit...otor_tp574.pdf

FBD ložiska pak mají několik ale - při nízké teplotě olej nemá optimální viskozitu, a dochází k vibracím ploten disku (pohybu podél osy). Druhý problém je při startu/zastavení, kdy vlivem nízké rychlosti může dojít ke kontaktu obou ploch (pak se z toho de-facto stává kluzné ložisko). Při vysoké teplotě vlivem roztažnosti a pevnému uzavření ložiska pak dojde k úniku olejového aerosolu - to způsobuje to vysychání ložiska.


Poslední věc, tentokrát k teplotě: teplota ve SMARTu a povrchová teplota disku jsou od sebe o několik (až deset) stupňů rozdílné. Čili, když ofukuji disk větrákem v místnosti, kde je 25°C, tak na povrchu disku je teplota cca 29°C a uvnitř pak 35°C.
SMART ukazuje 35°C, bezkontaktní teploměr 29°C a ofukuji vzduchem o pokojové teplotě 25°C. Při 42°C povrchové teploty už SMART ukazuje 50°C.

[Sasa]

Tady je jak air bearing funguje a vypada.
Aby sis mohl udelat predstavu.
V HDD jde nejspis o ten Aerodynamicky typ, kde se podpurny film vzduchu generuje pohybem povrchu.

http://www.westwind-airbearings.com/...ing/index.html


Je fakt, ze pred deseti lety byly v mode FDB s olejem.
U vic jak 5 let stareho harddisku uz me spolehlivost loziska az tak nezajima, data uz jsou davno na nejakem novem mnohem vetsim HDD.

Snad to lozisko tedy "nevyschne".

[Rainbow]

Model Family:     Western Digital Caviar family
Device Model:     WDC WD600BB-32CAA0
Serial Number:    WD-WMA8F1061069
Firmware Version: 16.06V16
User Capacity:    60,022,480,896 bytes
...
ID# ATTRIBUTE_NAME          FLAG     VALUE WORST THRESH TYPE      UPDATED  WHEN_FAILED RAW_VALUE
  1 Raw_Read_Error_Rate     0x000b   200   197   051    Pre-fail  Always       -       0
  3 Spin_Up_Time            0x0007   109   095   021    Pre-fail  Always       -       3633
  4 Start_Stop_Count        0x0032   100   100   040    Old_age   Always       -       124
  5 Reallocated_Sector_Ct   0x0033   198   198   140    Pre-fail  Always       -       22
  7 Seek_Error_Rate         0x000b   200   200   051    Pre-fail  Always       -       0
  9 Power_On_Hours          0x0032   015   015   000    Old_age   Always       -       62676
 10 Spin_Retry_Count        0x0013   100   100   051    Pre-fail  Always       -       0
 11 Calibration_Retry_Count 0x0013   100   100   051    Pre-fail  Always       -       0
 12 Power_Cycle_Count       0x0032   100   100   000    Old_age   Always       -       119
196 Reallocated_Event_Count 0x0032   193   193   000    Old_age   Always       -       7
197 Current_Pending_Sector  0x0012   200   200   000    Old_age   Always       -       0
198 Offline_Uncorrectable   0x0012   200   200   000    Old_age   Always       -       0
199 UDMA_CRC_Error_Count    0x000a   200   200   000    Old_age   Always       -       0
200 Multi_Zone_Error_Rate   0x0009   200   199   051    Pre-fail  Offline      -       3

SMART Error Log Version: 1
No Errors Logged

62 tisic hodin. Nikdy tam nebola ziadna chyba. Realokacia zlych sektorov funguje perfektne automaticky - este pred stratou dat v nich (to je myslim to, co sa zapina/vypina cez "smartctl -o" - disk si robi kontrolu aj sektorov, do ktorych sa nepristupuje a v pripade potreby robi realokaciu).
Zjavne celkom podareny kus

Teplotu merat nevie, ale druhy disk ukazuje 44 stupnov (je to server v obycajnom minitoweri asi tak z roku 2001). Dlho tam nebol RAID (server som zdedil), potom som tam pre istotu spravil RAID 1. Zalohovanie je naskriptovane automaticky na druhy server (tar + scp).