Napadla mě jedna věc. Koncem první a během druhé třetiny minulého století většina výrobců ke svým nejleším modelům hledáčkových a dálkoměrných aparátů nabízela objektivy s velmi vysokou světelností, které většinou vycházely z designu Sonnaru. Např. Zeiss Sonnar 50/1.5, Zunow 50/1.3 a 50/1.1, Canon později i 50/0.95 a podobně.

Přechodem primárního zaměření vývoje optiky na zrcadlovky, kde je vzdálenost mezi objektivem a médiem výrazně delší, byl vývoj těchto skel zastaven, protože bylo technicky nemožné pro tuto vzdálenost zkonstruovat světelný objektiv s použitím těchto optických designů a zachováním 50mm ohniska (jediný, kdo se o to pokusil, bylo Asahi se svou 58/2, jenže jak nakonec zjistili, postrádalo toto úsilí smysl, protože nezachovali ani světelnost, ani ohnisko, takže se přeorientovali na Ultron).

Přechod na zrcadlovky znamenal návrat k optickým designům o 30 let starším, protože oproti 50/1.5 Sonnaru z roku 1932 byl jedinou použitelnou padesátkou Tessar pocházející z roku 1902 (se světelností vytaženou na max f/2.8 ). Všechny ostatní designy, které nabízely světelnost vyšší než f/2.8, musely mít prodloužené ohnisko min. na 58mm a teprve v polovině 60 let se objevily první padesátky pro SLR, které světelností dokázaly překonat (tehdy) 30-35 let starý Sonnar 50/1.5 (přesto ještě většína z nich musela mít prodloužené ohnisko)

Tak mě napadá - když bylo o tolik jednodušší navrhnout světelný objektiv pro aparáty bez zrcadla, proč Panasonic ani Olympus pro své m4/3 neohlásil nějaké ±f/1.2 objektivy? Při poloviční úhlopříčce senzoru oproti kinofilmu (+ dnešním materiálům a výpočetní síle) by to muselo být ještě snazší a levnější, než před těmi 80 lety...

V současné době ze všech stran slyším, jaký důvod mají uživatelé jít do m4/3, když plnohodnotná zrcadlovka není dražší, přičemž výběr m4/3 objektivů také není lepší (ani cenově zajímavější).

Tohle by myslím mohlo hodně lidí zaujmout a novému systému pomoci. Kolika lidem by udělalo radost, kdyby např. při focení koncertů nebyli tolik závislí na vysoké citlivosti - sklo jako 50/1.2 by na m4/3 odpovídalo 100/1.2 - a to by myslím bylo velice příjemné...

Nechápu, proč toho ani Panasonic ani Olympus nevyužili. Nebo že by chtěli vydělat maximum na stávajících sklech a s tímhle přijít teprve až začne zájem opadávat? Podle mě je právě v tomto ta největší výhoda, jakou lze z m4/3 vytěžit a kterou zrcadlovky nemohou ve stejné cenové relaci nabídnout.

Pro představu: jak malý byl Sonnar 50/1.5 (1932):