Čistě prakticky - imho nejlepší přístup k high-key na digitálu je záměr při expozici (ale ne tak silně uplatněný jako dříve u analogu kvůli omezené dynamice, aneb je potřeba si nechat rezervu na detaily a nepřehnat to), dál zpracovat "o krok dál" s tím záměrem RAW a ve finále to dotáhnout/doladit v standardním post-processu. Stručněji - vědět, co chci, využít všech standardních kroků a díky jejich počtu v případě potřeby postupně přitvrzovat.

btw: subjektivně je high-key dost jednoduchá metoda na zpracování, horší je to s nalezením odpovídajícího subjektu, kompozice a světla tak, aby to bylo zajímavé a ne samoúčelné. Low-key je z mého pohledu ve všech ohledech složitější a tak bych uvítal konstruktivní diskuzi spíš na to téma ...