Pokusím se také přispět troškou do mlýna.
1. Adobe RGB je barevný prostor, který značně rozšiřuje sRGB, je vhodnější pro tisk a je de-facto standardem.Ano pokrývá základní tiskový CMY prostor
Zjednodušeně řešeno je sRGB pro WEB, takže fotku je lépe zpracovat v AdobeRGB a pro WEB galerii převést do sRGB ?Není to podmínkou. Dnes když se objevují widegamutové monitory byla by škoda to konvertovat do sRGB

2. Do nedávna se mezi amatéry AdobeRGB moc nepoužívalo, protože nebyly dostupné monitory schopné tento gamut zobrazit, dneska je vhodnější fotit do AdobeRGB kvůli vytěžení max. kvality (např. u DSLR) ?Ano, máš pravdu.

3. Aby byl obrázek stejný na každém monitoru, musím je mí zkalibrované. Ano ale kalibrace musí proběhnout na straně monitoru nikoliv GK Pokud chci mít z tiskárny to co vidím na monitoru, musím kalibrovat i tiskárnu ?Jedna z prvních podmínek je mít správny ICC tiskárny používaný ve PHS. Pokud chceš konfrontovat náhled na LCD s tištěnou predlohou(fotkou,grafikou) je nutno splnit základní požadavek colormanagmentu (shoda světla emitujícího(LCD) s odraženým (papír,fotka atp.) t.j. bílý bod,luminiscence

4. ICC profil si představuju jako nějaký "filtr", který např. monitoru říká "uber kousek červené, přidej kousek modré,.." tak aby výsledek byl správný. je to "barevná" vyzitka monitoru s kterou pracuje grafický program který určuje jak správně reprodukovat farvy toho či onoho zařízení ICC se musí použít na každé vstupní/výstupní zařízení, pokud chci jednotný výstup (skener, monitor, tiskárna). Je to SW řešení HW řešení-protože vzniká na straně hardwaru(LUT) a funguje na straně PC a daným zařízením.

5. Lepší (a dražší) je HW kalibrace, kdy si monitor koriguje zobrazení sám podle tabulky/filtru uloženým v paměti. Není mi zatím jasné jak (krom ceny) takový monitor poznat, ani v čem přesně je tento metoda lepší než SW ICC profil... (je tohle ta LUT tabulka )Výhoda HW kalibrace spočíva v tom, že při kalibraci korigujeme vlastní LUT. Ke kalibraci volíme vždy to zařízení v řetězci, které disponuje větší 10-12,14-bit LUT je to proto ,abychom se vyhli korekci na "nejhubenějším" místě barevných dat
v tomto případě 8-bit LUT grafické karty. Výsledkem špatné volby pak v některých případech (záleží na požadavcích kalibrace) bývá dithering,slévání sousedních barevných odstínů (rozpoznatelných kapátkem ve PHS) a nebo znížení počtu přenášených dat ve šedoškálovém graduentu (méně než 255)
6. Pokud se nepletu, tak kalibrace monitoru je nutná po nějaké době (u LCD není tak důležité jako u CRT) a platí jen pro aktuální kombinaci grafická karta + monitor. Nejsem si jist jestli to platí i při DVI připojení...Ano je nutná i na DVI připojení a dokonce i u LCD. V porovnání s CRT sice né tak často, ale přece. Kalibraci má smysl dělat u LCD, které jsou vybaveny stabilizačními obvodu jasu a signálovým procesorem. Jinak "houpající" obrazové parametry (jas,bílý bod) u LCD bez stabilizace je sisyfovská práce.