Defekty obrazu - chip + optika

[PiT]

No, takhle to, bohužel, není (vlastně dismembered to napsal obecně, ale správně).

A ako to je?

Objektiv je cela opticka sustava (vyjma hladaciku)...

Objektiv vykresluje vysledny obraz, ktory dopada na cip...

Takze jedine na com potom z hladiska vinetacie este moze zalezat je vzdialenost posledneho clena optickej sustavy od cipu... rozhodne to nie je vlastnost cipu...

[jan555]

Ano, záleží mj. také na velikosti mountu vzhledem k velikosti snímače v kombinaci se vzdáleností posledního členu v optické soustavě a jeho fyzickou velikostí. Ale to skutečně nemá co společného se snímačem, možné rozdíly vinětace na digitálním snímači ve srovnání s filmem vychází především z toho samého, co spousta dalších problémů - s úhlem dopadu světla na buňky a omezeními snímačů. Zagooglit jsi nezkoušel, zkus dotazy obsahující spojení jako "sensor vignetting" nebo "pixel vignetting" a najdeš toho víc a líp, než bych tady mohl napsat sám.

[Gargamel]

Dost casto se ve spojitosti cipu ve 40D hovori o "improved micro lenses", coz chapu jako cocky, soustredujici svetelne paprsky na vlastni fototranzistor bunky snimace. Dusledkem by mela byt mene vyrazna vinetace oproti starsim cipum (40D vs. 400D).

The improved microlens design likely contributes heavily to the reduced noise in images from this sensor, but it is also likely the reason for the Canon EOS 40D's slightly improved vignetting performance over the 30D. You can use the Lens Vignetting Comparison Tool to compare the 40D to the 30D.

[no-X]

Ještě stojí za zmínku barevná vinětace, ke které může docházek kombinací různých faktorů (vzdálenosti objektiv - IR/UV filtr - senzor, a pak samotný senzor).

Microlenses řeší hodně problémů. Zvyšují množství světla, které dopadá na jednotlivé světločidné buňky tím, že světlo, které by dopadlo mezi ně, přesměrují do nejbližší z nich, dále snižují aliasing, moire, sekundárně i šum a určitý vliv mohou mít i na tu vinětaci, pokud je daná úhlem dopadu světla na senzor.

Ad téma - takhle z hlavy mě napadá:

• barevná aberace (rozklad barev jako na hranolu, několik variant)
• sférická aberace (není možné zaostřit pro celý obraz - buďto je ostrý střed, nebo okraje)
• distorze (geometrické zkreslení - rovné hrany se promítají jako prohnuté)
• astigmatismus (nestejnoměrná optická mohutnost v různých rovinách, obraz je zaostřený horizontálně, ale ne vertikálně)
• koma (trochu podobné, jako astigmatismus, tečka se promítne roztáhle, jako kometa)
• odlesky/flares (vzájemné odlesky v optické soustavě)

už mi končí pracovní doba, takže běžím domů a vady dané snímačem doplním pak

[no-X]

vady dané snímačem:

• šum (dáno mnoha faktory, hlavně kapacitou a tepelným šumem)
• aliasing (dáno diskrétním pravidelným vzorkováním)
• barevné moire (typické pro snímače s bayerovým filtrem, dáno posunem ve snímání jednotlivých barev)
• jasové moire (dáno pravidelným vzorkováním)
• různobarevné pixely na hranách (typické pro bayerův filtr bez low-pass filtru)
• neostrosti (dáno low-pass filtrem a demoisaic filtrem u mozaikových masek)
• přepaly (dáno omezeným dynamickým rozsahem senzoru)
• bledé barvy (omezený barevný gamut, souvisí s plochou a kapacitou jednotlivých barevných senzorů)

//ed: a kombinací objektivu a snímače pak vzniká vinětace, barevná vinětace a některé odlesky (mezi objektivem a senzorem)

[jan555]

Pro zajímavost - ze zmíněných jsou např. projevy aliasingu, moiré a neostrosti opět spojené nádoby. Ovlivňuje je typicky síla předřazeného anti-aliasing filtru.

[no-X]

A také typ samotného senzoru.

[e1]

A ako to je?

Objektiv je cela opticka sustava (vyjma hladaciku)...

Objektiv vykresluje vysledny obraz, ktory dopada na cip...

Takze jedine na com potom z hladiska vinetacie este moze zalezat je vzdialenost posledneho clena optickej sustavy od cipu... rozhodne to nie je vlastnost cipu...

Nesúhlas9m s tebou. To že senzor má hlboko zapustene snímacie bunky nie je vada obejktívu a kvôli tomuto môže vznikať napr. vinetácia. Toto bol (vraj) aj jeden z dôcodv prečo Nikon nešiel hneď do FX. Vedeli že pri starších sklách ktoré boli konštruované pre kinofilm svetelné paprsky nepripadajú na film/senzor kolmo ale pod určitým uhlom a to sa týka hlavne paprskov na okraji snímacieho pola. Problém vznikal preto lebo technol´gia CCD je taká že snímacia bunka na senzore je pomerne hľboko a keď svetlo nepripadá kolmo, tak "stena bunky" vlastne tieni a takto môže vzniknúť vinetácia ktorá by inak na kinofilme s tým istým sklom nevznikla. Samozrejme tento jav spôsobený tým že objektív má takú optickú sústavu pri ktorej to svetlo nepripadá kolmo na senzor, ale toto ja považujem za vlastnosť, oproti tomu zapustenie buniek na CCD senzoroch považujem za technickú nedokonalosť danej technológie a prim8rne toto spôsobuje aj tú vinetáciu a nie objektív ktorý bol na kinofilme úplne bez vinetácie.

[no-X]

Asi by bylo nejlepší tuhle skupinu defektů nazvat jako vady vzniklé interakcí objektivu a snímače (nekompatibilita), což je nejpřesnější a navíc se vyhneme dohadům, zda jsou způsobené čipem, protože objektiv při použití jiného fotorecepčního média nevinětuje, nebo objektivem, který není zkonstruován univerzálně...