Nicení hardwaru softwarem

[Marty]

Marty, myslim ze minimalne 1 clovek tu zminoval pripad, kdy po provozu CPU na vyssi napeti se dostal do stavu, kdy CPU zacal byt nestabilni, nepomohlo ani dalsi zvysovani Vcore a ani po navratu k default f uz nebyl stabilni. Tu elektromigraci bych urcite nepodcenoval.

Jo, souhlasím, však jsem i zmínil, že degradace ano, ale úplná smrt spíš ne.

mikus: určitě napětí, zvýšením frekvence se procesor nezničí. Resp. může, ale ne primárně - spíš zvýšená frekvece způsobí nárůst ztrátového tepla a ono se to upeče, pokud to nemá ochranu.

[RayeR]

Tak ten dotycny O'Coval pomerne intenzivne, takze samozrejme krome zvyseni f i nalezite pridal voltaz... Pak dal vse na default a uz to stabilne nejelo, jen pri opetovnem zvyseni napeti.
Teplota proces degradace samozrejme urychluje. Dneska maji vsechny inteli CPU tepelnou ochranu, kera sice nedovoli instantni pecinku, ale pri dlouhodobym provozu tesne pod limit se to jiste nak podepise... Samozrejme vyssi napeti zas zvysuje intenzitu el.pole v kritickejch mistech kremiku a s tou teplotou to pusobi zhoubne ruku v ruce...

[Mikus]

Marty: Já tochápu tak, ze tam neslo o to zkouset, kolik napetí to vydrzí, nez se to upece, ale na prvním míste o zrychlení zvýsen0m frekvence ("po provozu CPU na vyssi napeti - spís myslena frekvence? - se dostal do stavu, kdy CPU zacal byt nestabilni, nepomohlo..."). A kdyz se s tou dojde na doraz, tak se ta hranice múze jeste psunout zvýsením napetí ("nepomohlo ani dalsi zvysovani Vcore").

Typický prípad byl nejspís AMD K6(1)/233 MHz: Ten mel Vcore tusím 3,3 V, tedy prakticky stejne jako to druhé napetí, takze bezel na deskách pro Pentium P54 (1 bez MMX, mel jediné napetí pro vsechno). K6/200 MHz se lisil nizsím Vcore, takze ten teoreticky takhle pouzít nesel. Predpokládám tedy, ze ten na 233 MHz byl v podstate totéz jako ten na 200, akorát výber, který pri vyssím Vcore bezí soplehlive i pri frekvenci o tech 33 MHz vyssí; takzev podstate oficiální pretaktování. Trochu problém ovsem byl, ze to takhle topilo jak cert a muselo se príslusne víc chladit a platit vyssí úcty za elektriku

[RayeR]

Tak oddelene Vio a Vcore uz snad mely vsechny pentia, mozna krome prvnich 60-66MHz kousku. Takze tam snad nebyl problem asni s AMD, mozna se vcore lehce lisilo jesi 3,3 nebo 3,45V ale to podstatny rozdil v topeni neudela... Ne dnesni dobu to byly strejne srandovni TDP, stacil maly vetracek nebo velky pasiv...

[Mikus]

U toho K6 jde o model 6 z dubna 1997. Ten mel pro 166 a 200 MHz Vcore 2,9 V, pro 233 Mhz práve 3,2 V. Jestli mel Pentium 166 a 200 MHz (se 166 jsem ten komp tenkrát dostal, 200 jsem pozdeji sehnal) ta napetí spojená nebo oddelená, dosud jsem vycházel z toho, ze spojená, antoz stejnou hodnotu, ale je mozné, ze byly na procesoru oddelené. Jiná vec je, jak to mela deska, tam to práve casto bylo spojené, kdyz byla jen na P54. Proto K6 sel jen ten 233 MHz; ty pomalejsí by to mozná vydrzely, kdo ví. Tam slo predevsím o to, ze K6 má vetsí cache L1 nez Pentium a má MMX. Ovsem ten 233 MHz má taky deklarovaný príkon 28,3 W, zatímco 200 MHz jen 20 W, tzn. dobrých 40% víc. (V lednu 1998 pak vysel Model 7 "Little Foot" 200..300 Mhz, ale Vcore jen 2,2 V, takze jako náhrada za Pentium s jeho 3,3 V neprichází v úvahu.)

Já jedu dnes na P55C ("MMX") 233 MHz (TDP 17,0, max. 21,5 W) se zvetseným pasivem a pri otevrené skríni bez vetráku.

[RayeR]

Intel P54 uz melo oddlene Vcore 3,3V takze desky pro nej musely obsahovat prislusny regulator
http://www.cpu-collection.de/?l0=co&...=Pentium%20P54
Skutecne pouze stare pentium 60/66 bylo 5V only, ale to melo i jinou patici, takze tam zamena CPU nehrozi
http://www.cpu-collection.de/?tn=0&l...&l2=Pentium+P5
Ano, odlisnosti pak mohly byt v tom, jestli deska umela jen 3,3V nebo vice ruznych napeti.
Koukam tech 3,45V zrovna pouzival Cyrix
http://www.cpu-collection.de/?tn=0&l...=Cyrix&l2=6x86
proto ty jeho srace vic topily.
Pises, ze jedes na 233MMX, to jako hlavni PC (klobouk dolu nebo retro PC?

[Mikus]

Zatim porád jeste hlavní.

Mám tu dávno materiál na novejsí, urcite do úrovne P-III, snad i víc, ale chci, aby mi na tom jely 98icky (P4 nechci v zádnym prípade a jestli ne uz i na nem, na tom, co prislo po nem, uz je myslím originál - tj. ne virtuál zabudovaný do novejsích Windows - 98 dost problém). Ale na to prestehování bych potreboval odhadem tak 2 týdny, kdy bych se opravdu nemusel venovat vúbec nicemu jinému nez tomu, a to se mi jeví takrka nemozné. Mám 2 moznosti: Bud jiný komp nebo v tomhle vymenit základovku. Myslím, ze u jiného kompu bych se moh snazit táhnout frekvenci, jak nejvýs by to slo, tady má ta deska ovsem sokl A1 a mám obavy, ze pevné omezení na nejakých snad 800 MHz. Takze i kdyz mám do toho A1 modul se soklem na zasazení v podstate libovolného P-III, tech asi 1,3 GHz nebo kolik je ten nejrychlejsí (mám) by asi neslo.

Jestli se nemýlím, K6-2 je v podstate kompatibilní s P55, ale uz jsem zkousel, komp se ani nehne, zrejme to neumí BIOS.

Jako retro bych rád jeste rozjel mou první mainboard P/I-P55TP4N. Ona se jmenuje 55, protoze tisták je na nej pripravený, osazená je ale jen na 54 s linearním regulátorem na 3,3 nebo 3,465 V. Bezela mi na 200 MHz, pak i s K6-233 pri 200 MHz to jelo jak delo (i kdyz jen s 128 MB RAM - víc tam nejde - ovsem pred asi 7 lety, kdy mozná byly v Netu mensí nároky nez dnes). S tim jsem na 166 MHz a 2,5 GB disk zacínal taky na tomhle fóru . S tim K6 jsem ale práve upek napájecí konektory. Ty jsem uz dávno vymenil za zlacené (byly jen niklované) a i jinak bych se pokusil ten prívod jeste zesílit, stejne jako chlazení toho regulátoru. Takhle bych ten K6 zvednul na jeho plných 233. A kdybych snad náhodou opravdu nemel roupama co delat, tak doplnit to osazení tím taktovaným regulátorem na 55, jak jsou díry v tistáku i príslusné malúvky na nem; coz by ovsem uz byl dost orísek. Jeste jsem taky nebyl na dorazu s Cache L2: má plovicní hodnotu prímo na desce, na druhou púlku se musí zasadit modul, co jsem nemel. Ten sehnat bylo tezké, ale nakonec, kdyz uz byla mimo provoz, jsem ho sehnal. A udelal bych na to krásný case z "hrubozrnné" (hoblinové) lazurované a lakované drevotrísky.