M42 objektivy - zkušenosti a praxe

[no-X]

HD video z 5D Mk-II a M42 manuálních skel

• Soligor 28/2.8
• Zeiss Jena Flektogon MC 35/2.4
• S-M-C Takumar 50/1.4
• Jupiter-9 85/2
• Vivitar 135/2.8

Komentář autora:

Our lenses, and what I’ve read about them online:

Soligor 28mm/1:2.8
Great lens, vignettes hard, has great linear, smooth adjustment of the iris (in addition to stops). Not the best 28 around, but definitely good and fast and a great price. We got ours for about $50 off of Ebay, great condition.

Zeiss Jena 35mm/1:2.4
Considered one of the best 35’s around, especially in the price range sharp, beautiful, and fast. Can be gotten for under $200 off of ebay.

Takumar Super-Multi-Coated 50mm/1:1.4
The Super-Multi-Coated is supposed to be better the the super-takumar for at least two reasons: 1. Passes more light 2. Sharper wide open . We got this lens for about $100 off of Ebay.

Jupiter-9 85mm/1:2
A fast 85 for $125, looks great, acts great, beautiful, and they still have loads of ‘em in the former Soviet Union. I read somewhere that the earlier models are better quality.

Vivitar 135mm/1:2.8
Gotta be careful with Vivitar because they don’t actually make lenses, they just steal them. Some are great, some suck. Look around online, I found some very intelligent man who wrote what serial numbers are good and what aren’t. Probably on a FlickR board, that’s where most of the good info I find is… ours is supposedly one of the “good” serial numbers…so far I find it beautiful.

http://www.youtube.com/watch?v=LEbb0cH3_HI&fmt=22

[jan555]

ICE29: zkus se mrknout po OM Zuiku 300/4.5 - ze Zuik je to asi to horší, ale je to docela populární a laciné sklo, ze kterého jsem viděl slušné výstupy. Hodně solidní je P-Six Sonnar 300/4, ale je to kráva veliká a těžká (a taky už dražší), ten funguje docela dobře dokonce i s některými konvertory. Výstup z Tairu 300/4.5 se mi nelíbil a na plnou díru bych na nějakou kvalitu nepomýšlel. Myslel bych si, že pokud bys trefil dobrý kus Tamronu nebo Sigmy 70-200/2.8, tak bys s nimi mohl udělat větší štěstí i s TC 1.4x/1.5x (ale třeba se pletu).

Co vím, tak kdo chce fakt MF kvalitu v tomhle ohnisku, tak nejlevnější volbou je (velmi chválená a citelně levnější než AF ekvivalenty) Tokina 300/2.8, pak už extrémně dobrá a extrémně drahá Zuika 250/2.0 a 350/2.8.

btw: nosit, držet z ruky a manuálně ostřit na hledáčcích APS-C se skly jako je Sonnar 300/4 je imho docela za trest, většina lidí to asi ani nezvládně (udržet z ruky i přesně zaostřit).

[Kankal]

U těch Sonnarů hodně záleží na sérii a na kusu, doma mám ještě jednoho dobrýho 300/4 MC, ale je to pěkná bestie - chodit s tím celý den a ručně ostřit je docela síla, následující den necítím levou ruku, se kterou ostřím, nehledě na přesnost zaostření (používal jsem ho hlavně na E-300, který má pidihledáček). Jinak Taira 300 jsem měl také, bohužel hodně špatný kousek, také zde hodně záleží na sérii a na kusu, jako asi u všech starších MF skel...

[no-X]

Podle lidí z fór bych řekl, že Sonnar je výrazně variabilnější, než TAIR. Více méně všechny delší Sonnary (180, 200, 300) jsou variabilní a vypadá to, že v poslední době už se na ebai, aukru i paladixu točí jen tytéž špatný kusy, který nikdo nechce, takže se jen stále vracej do oběhu.

Mně se ještě nepodařilo sehnat ani jeden z těhle Sonnarů, kterej by byl dobrej. Nechce někdo 200/2.8 za dobrou cenu?

Tohle je srovnání uživatele z MFL fóra...

Sonnar 300/4 f5.6:


Tair-3s 300/4.5 f5.6:


Aneb jak může člověk dopadnout s 3x dražším Sonnarem U TAIRů se imho spíš objevuje ten problém, že neostřej do nekonečna (takže fotky na nekonečno jsou špatný), takže je buď třeba použít ztenčenou redukci, nebo to zkusit v servisu (u většiny skel to jde nějak seřídit).

Kankal: Já bych neřekl, že všechny MF skla jsou variabilní. Většinu jsem si záměrně pořizoval ve více kusech a vybíral - v naprosté většině případů tam nebyly rozdíly. Připadá mi, že rozdíly jsou hlavně u těch Sonnarů (180/200/300), pak Jupiter-9 85/2 (čím starší, tím lepší - mezi novýma se už ani nedá vybrat), trochu i Heliosy řady 44M (bez M byly docela konstantní), a pak Pentacony 29/2.8. Ostatní se imho dost drží. Na staré Japonce nemá nikdo ani dnes. Konkrétně v Asahi se dělala výstupní kontrola i měření ručně na každém vyrobeném kusu a skutečně tam nejsou ani minimální rozdíly, originál Tomioka totéž.

Pokud je s nějakým sklem problém, je to většinou dané tím, že se v něm někdo vrtal. Buď pak nesedí nekonečno, nebo jsou některé optické členy uvolněné, upatlané, otočené...

[Kankal]

no-X: Co jsem četl a slyšel, Sonnary jsou asi opravdu variabilnější... Svého Sonnara jsem koupil až po delším zkoušení (už ho mám pár let, předchozí majitel si ho dokonce vybíral z několika kusů)... Taira jsem bohužel koupil naslepo bez vyzkoušení a dopadl jsem dost mizerně, na fotkách i na pohled dobrý - bez plísní, skla naprosto čistá, bez škrábanců, minimum prachu, ale reálný optický výkon strašidelný - chromatická aberace jako čert, neostrá kresba po celé ploše atd. Prodal jsem ho člověku na čb analog, kde s ním byl spokojený... Tím od Taira nechci odrazovat, vím, že je s ním spousta kladných zkušeností, viděl jsem z něj dobré fotky na digitálu... Přesto bych si dal při koupi jakéhokoli staršího MF objektivu na současná digitální těla velký pozor, opatrnosti není nikdy dost, variabilita vždy nějaká je, takže pokud je to možné, raději vyzkoušet (pro jistotu to pořád připomínám ).

[no-X]

To, co popisuješ, vypadá na otočenej optickej člen. TAIR má hodně jednoduchej optickej design a nějakou nepřesností výroby by se tam aberace určitě objevit neměla. Normálně neaberuje vůbec:

http://img3.abload.de/img/sdim6803kjbi.jpg

Jinak je to objektiv, kterej se vyráběl snad historicky vůbec nejdýl ze všech M42 skel - přesně 55 let (1950-2005)

[Kankal]

diky, možná fakt jen velká smůla (samozřejmě bez vyzkoušení )

[jan555]

To s kolotočem špatných kusů na našem trhu zní docela "zajímavě" . Já zkoušel jediného Sonnara 300/4 a byl velmi dobrý a jediného Taira a byl velmi špatný - ač jiný kus než Kankalův, tak na slunci aberoval opravdu šíleně, byl měkký, se závoji, atd.

Konkrétně v Asahi se dělala výstupní kontrola i měření ručně na každém vyrobeném kusu a skutečně tam nejsou ani minimální rozdíly, originál Tomioka totéž.

Tím si nebuď jistý - dnes jde Olympus v SHG řadě hodně, hodně daleko a předpokládal bych, že tyhle překonává. U SHG skel by se neměla vyskytovat žádná variabilita ani nevím o tom, že by jí někdo někdy identifikoval. Pro představu to jde tak daleko, že leští jednotlivé optické elementy na přesnost menší než 1/10.000 mm (1.000 Angstrom tolerance) a myslím, že tohle nikdo jiný nedělal ani nedělá. Neznám nikoho, kdo by se byl podívat na Tatsuno Plant, zato pár lidí bylo v EMEA servisu v Přerově a dodneška mají spadlé čelisti (mimochodem ruční kalibrace každého kusu na masterech a pak samostatně znovu měření na výstupní kontrole jinými lidmi se dělá i tam!). To jen pro zajímavost.

[no-X]

Nevím, jak to dnes dělá Olmypus, ale Asahi bylo za celou svoji éru jediným výrobcem, kde se ručně kontrolovaly, seřizovaly a přeměřily všechny vyrobené kusy. Rukama mi prošlo Takumarů asi dvacet, z čehož polovina byly 50/1.4 a ani mezi těmi cca dvaceti kusy jsem nezaznamenal rozdíl. Což je unikátní zvlášť s ohledem na fakt, že nešlo o žádný luxus, protože cenově to byly produkty na úrovni konkurence.

A ještě lepší na tom je, že jsou i mechanicky vynikající - oddělené ostření od clony a od optiky, takže se objektivem nikudy nemohou šířit výpary z maziva - jednak to má za následek, že clona funguje i po těch letech spolehlivě, na na optice taky není žádný závoj a ostření je dokonale hladké a naprosto bez vůlí.

A takhle na tom bylo všech dvacet, krom jediného, ve které se někdo vrtal (což je snadno poznat, protože z výroby jsou všechny šrouby přelakované).

Jsem zvědavý - pokud se toho dožiju - jak bude za padesát let vypadat dnešní optika

[jan555]

Jsem zvědavý - pokud se toho dožiju - jak bude za padesát let vypadat dnešní optika

Víš jak - u kvalitních pevných objektivů bude optika a mechanika v pohodě. U zoomů už hůř a hlavně vřele pochybuji, že elektronika (AF, el. ovládání clony, IS, atd.) vydrží bez úhony 50 let používání, mimo toho je velmi vysoká pravděpodobnost, že za tu dobu dostane sklo ránu, kterou právě tady ty hračky nepřežijí. Ale je to asi celkem jedno, nemyslím, že za 50 let budou dnešní skla elektronicky s něčím kompatibilní .