Obecně vzato, u virtualizace bude často prvním úzkým hrdlem diskový subsystém a jeho limit IOPS.

Ono RAM a CPU se sdílí dobře, tam nám to příliš nehejbe s latencí a dá se snadno dynamicky přidělovat, ale když to vezmem nejjednodušejc - 1CPU, 1disk - kolik na tom pustíme procesorově náročných strojů a kolik diskově náročných strojů?
V druhém případě výrazně méně. CPU time jde snadněji rozdělit, narozdíl od možností disku...

Proto já nejsem zastáncem virtualizace DB a file serverů, protože to nemá význam - virtualizace má smysl hlavně ve sdílení HW.. a to v tomhle případě prakticky není možné.

Druhá věc je, pokud virtualizaci používáme kvůli failoveru nebo snadné migraci, to jo - ale pak nám nejde o výkon.


Vždy je to o prioritách...