Jde o to, ze kdyz navrhujes nejakej obvod, tak si do nej navrhnes soucastky, ktery maj parametry od X do Y. A pokud ten navrh je dobre, tak je obvodu jedno jestli ma soucastka X nebo Y nebo neco mezi. Pokud nefunguje, neco je spatne. Dost casto blbe navrzeny zpetny vazby, ktery nefungujou jak maj. Pak se samo zacnou projevovat ruzny neduhy, asymetrie, kmitani, ... .
Od toho totiz ty tolerance sou, aby snima navrhovatel obvodu pocital. A kdyz chce lepsi soucastky, je kravina vybirat kusy, musi zmenit navrh a pouzit jiny, presnejsi soucastky. Samo, obvod se vzdycky prizpusobi horsi soucastce, pokud mas zesak s mustkem na vystupu, asi by to blbe vypadalo, kdyby ti polovina zesilovala 10x a druha 15x => obvod se prizpusobi diky zpetny vazbe a zesiluje 10x.
To je jako kdybys vybiral M10 sroub do konkretni matice, aby tolerace byla mensi nez normovana ...
BTW: vubec prca sou VF obvody, tam uz ani tak nesejde na soucastkach jako takovych, tam uz je to takova magie s kazdou setinou mm dratu/plosnaku/... a i kdyz se to spocita, tak se aspon priblizit vypocitanymu idealu ... ale zase to cloveka strasne potesi, kdyz ma na 10GHz aspon nakej zisk.
Edit: 2RayeR: U beden byvaj casto kvuli tomuhle trimry (velmi dobre ukryty, casto zality aby snima neslo hnout). U nekterych obvodu se to dela tak, ze se obvod vyladi, pak se trimr zmeri a praskne se tam pevny odpor => kdyz vymenis soucastku, musel bys to znova ladit. Usetri se tak par centu za par soucastek ktery by to zaridily samy.