Obecně ten vztah platí opačně - tzn. pro dosažení určitého taktu potřebuješ nějakou voltáž a ta konkrétní voltáž (nejen, ale především) znamená vyšší příkon (spotřebu), který se odrazí ve vyšší teplotě/míře ztrátového tepla.

S tím teplem je samozřejmě třeba něco dělat a všichni víme, že pokud výrazně zchladíš procesor, můžeš samozřejmě dosáhnout vyšších taktů při stejné voltáži (tj. potažmo i nižší voltáže při stejném taktu). Nicméně v konvenčním chlazení (vzduch) jsou rozdíly malé, u chlazení výkonným vodníkem mohou být větší, opravdu zajímavé (a obvykle až řádově lepší) výsledky se dostaví při extrémním chlazení (dusík a spol.). Ten modelový případ si určitě snadno vyzkoušíš (teď zrovna je venku zima, když vystrčíš počítač na balkón, tak těch 10 stupňů asi dolů dostaneš, případně nejlépe se můžeš s některým z majitelů slušných vodníků domluvit a vyzkoušet rozdíly na konkrétním procesoru) a imho se to do možnosti provozu na nižším Vcore neprojeví vůbec nijak, může se to teoreticky projevit v lepší přetaktovatelnosti - v řádu možná desítek MHz nebo tak něco. Takže imho je ta úvaha v pořádku, nicméně v reálu s běžným chlazením to není zajímavé a hlavně ani finančně efektivní - pro výsledky o řád lepší je potřeba obvykle nejméně o řád lepšího chlazení. (jiná věc je, že u nemála lidí nestojí efektivnost využití investic nijak zvlášť vysoko )

Uf, snad jsem to popsal správně a srozumitelně ...