Treba kdyz clovek za socializmu zacal de facto soukrome podnikat nad míru povolenou bez nahlásení úradúm - dejme tomu tzv. melouchy. Samo, ze i tady by se dalo ríct, ze tim státu upírá mu príslusející dane, z nichz se financuje obecné dobro. Ovsem jednak kolik z takového státního obecného dobra je ve zkorumpovaném systému skutecne dobré, druhak byly na legální soukromé podnikání nasazené tak vysoké sazby, ze to clovek touhle cestou moh rovnou zapomenout. A pres urcitou míru, kdy by bylo treba zamestnat lidi mimo okruh vlastní rodiny, bylo ze zákona neprípustné.
To, co ty vypisujes, tam se ovsem o "prohresky ciste jen proti bolsevikovi" nejedná, to, kdyz uz je to tak rozsírené, jak to bylo, je soucást filcu korupce celého státního systému.
Jiná moznost je treba - kdyz uz jsi zmínil jako príklad Mototechnu - kdyz nekdo vzal peníze za opatrení nejakého zbozí, které by v zásade patrilo do sortimentu, ale stát to sem nedodával. Nicméne v rámci daného oboru byly kanály, kde to nekdo nahore - kdo treba ani nemel vliv na to, co Mototechna oficiálne prodává - mohl z více méne neomezeného zdroje neoficiálne opatrit, ovsem zrovna tak neoficiálne si to nechal príslusne zalpatit. Takze dotycný prodavac dole predal od zákazníka na cerno prijaté peníze dál, pricemz povazuju za morálne legitimní, kdyz primerenou cást obnosu, o který si rekl, pocítal pro sebe jako odmenu za zprostredkování.
Nebo nekdo prijal peníze za to, ze nad svoje povinnosti obesel nejakou zabehlou ilegální cestu at uz zbozí nebo úredních výkonú, na níz sám zádný podíl nemel, aby se veci dostaly tam, kam správne patrí.
Presnou hranici tady lze vést tezko. Je to proste skutecne jako filc. Nekteré smetí se z nej ofouká samo, nekteré se lehce smete, jiné, které by se rádne tkané látky ani nedotklo, je do nej tak zazrané, ze ho clovek ven nedostane. I sama vlákna jsou tak nevysledovatelne propletená, ze nikdo nenajde, které s kterým souvisí.