U mikropájecky s regulací na choulostivé veci nastavuju vzdycky tu nejvyssí teplotu. Tak, abych na to moh jen rychle tuknout a prohrálo se pokud mozno jen to, co je treba letovat a ne okolí.
A do trafacky, kdyz jde o titernosti, tak dám i treba smycku z tencího drátu. Pak ovsem taky jen opatrne tukám na spínac. A jinak taky, kdyz nechci tavit umelou hmotu kolem, nejdrív tak jen mírne rozehrátou smyckou nanesu kalafunu (kdyz je to neco vetsího, kde by ta, co je v trubicce nestacila), pak rozzhavim smycku, jak jen mozné a s uz zpravidla vypnutou (popr. podle citu krátce znova zapínám) na to tukám. A vyssí teplotu resp. rychlejsí rozehrátí múzu dosáhnout kratsí smyckou.
Na tu rucní regulaci teploty jsou ale blbé ty úplne staré trafacky, co mely malý knoflík az nahore v rukojeti tak, ze se na nej musí mackat spickou ukazováku - ten od toho dost brzy zacne bolet. Ideálne je ten knoflík pod 2. clánkem prostredníku popr. prsteníku - pak se zapíná a vypíná v podstate lehcím nebo pevnejsím stiskem rukojeti, coz vúbec neunavuje; ty novejsí, asi tak od r. 1970 ho tak uz maj.