Zapojení svítivých LED

[Jezevec]

Kazda ledka ma danej maximalni proud a to je jediny, co je podstatny, samo bezne se pouziva tak 1/2. Napeti zdroje je nezajimava informace, pokud nepreleze prurazny napeti (vetsinou nekolik kV). Ledku lze klidne primo pripojit do zasuvky, staci k ni dat kondenzator (samo spravne dimenzovanej).

[Mikus]

Ledku lze klidne primo pripojit do zasuvky, staci k ni dat kondenzator (samo spravne dimenzovanej).

Ne tak docela. Rek bych, ze tu ten problém uz nekdo nastínil, ted to ale nemúzu znova najít.

Náhodou jsem tu na tohle narazil, i kdyz jsou to uz léta, prece jen to tu sedí jako "dúlezité". Já sám jsem s touhle jednoduchostí sít - kond - dioda uz 2x narazil. Jednou jsem chtel kontrolku na termostatem spínanou plotýnku u sporáku a po druhé slo o usmernovací diody normálne koupené nabíjecky v lampe na kolo, co se strkala rovnou do zásuvky a kde bylo sítové napetí také srázené jen sériovým kondem - zhruba pri 5. zasunutí do zdi to ty diody odprazilo.

Jde o to, ze ten kond je pri pripojení v neurcitém stavu nabití. Takze v nejnepríznivejsí situaci je v prvním momente na té diode az 700 V na tvrdo - spicka 230V eff. = 325 V + tolerance napetí síte, to celé x2, kdyz byl kond nabitý práve na tuhle hodnotu v opacnémm smeru. Az 10 ms púlperiody 50 Hz, nez se to celé vystríbrí, dostatecne dlouho na odtavení i robustní usmernovací (malovýkonné) diody, natoz jemnocitné LEDky.

Takze z toho dúvodu to potrebuje jeste sériový odpor, který zarucí, ze ani pri tomhle napetí proud neprekrocí maximální prípustnou krátkodobou spickovou hodnotu. Samozrejme, ze ten pak za provozu topí a zhorsuje úcinnost toho celého, ale to je bohuzel zivot, alternativa by byla jedine slozitejsí elektronika.

Potom, jak známo, kondenzátorem tece jenom strídavý proud, zatímco LEDkou jen stejnosmerný. Takze 2 moznosti:

1. Napetí pro LEDku usmernit 2-cestne mústkem - pri dimenzování sériového odporu je treba vzít v potaz i tyhle diody. Ty sice zpravidla vydrzí mnohem víc nez taková útlocitná LED-ka, nicméne prekontrolování podle katalogových hodnot doporucuju. Nemám to tak presne v hlave, abych za to dal ruku do ohne, jde i o to, jakými diodami se usmernuje, jestli se treba nevynucuje z prostorových dúvodú jejich titernost.

2. 2 LEDky antiparalelne: Tady je ovsem urcité riziko, ze jimi nebude protékat úplne presne stejný proud, kondenzátor se bude pomalu nabíjet jedním smerem a obzvlást pri trvalém provozu by tím mohlo svetlo pomalu slábnout az by zhaslo docela a rozsvítilo se zas teprv az po vybití kondu.


A k otázce pretízení proudem nebo výkonem:
Jediné, co takhle diodu znicí, je teplo, tedy watty. Protoze se ale u diody pracuje predevsím s proudem a ten vetsinou s dostatecnou presností definuje i ty watty, tak se jako orientacní hodnota pouzívá proud. Uz jen proto, ze to cele je dost nepresné i díky tomu, ze podmínky chalzení lze jen málokdy úplne precizne definovat. Proto je vzdycky dobré nechat urcitou rezervu, pokud lze. Kdyz to ale nekdo chce opravdu presne, musí vycházet VA-charakteristiky (volty na diode, ne na zdroji, samozrejme), z wattú a jeste k tomu pribrat i zpúsob odvodu tepla. Kdyz se chce, múze to být i dost slozitá veda. Co je s konecnou platností rozhodující, je teplota prechodu. Na tu prímo se clovek ale za normálních okolností nedostane.