Jak na připojení segmentovek?

[Iguaner]

A co tam dát tranzistorové pole? Na jedné straně to připojíš přímo k Atmelu a na druhé k diodě/segmentovce a pokud chceš jen spínat/vypínat tak je to ideální a proud to dá stovky mA.

[Aigor]

A co tam dát tranzistorové pole? Na jedné straně to připojíš přímo k Atmelu a na druhé k diodě/segmentovce a pokud chceš jen spínat/vypínat tak je to ideální a proud to dá stovky mA.

No tranzistor je pro mě zatím jedna velká neznámá, protože má na můj vkus příliš moc parametrů), ale včera jsem zkusil jedno zapojení podle schémátka na netu a zdá se, že to funguje. Nevím sice kolik to utáhne, ani jestli to nějak nepřetěžuje výstupy, ale segmenty svítí...

Myslels to nějak takto, nebo pole tranzistorů jako integrovaný obvod?

[Jezevec]

Tak si postav nejaky zakladni zesik a testuj vliv zmen. Z toho tranzistor snadno pochopis. Obecne pro tvoje vyuziti to funguje (velice zhruba) tak, ze kdyz privedes signal z IO na bazi tranzitoru, tak se ti sepne a privede ti napeti kam potrebujes (= na LEDku trebas). Pro hrani si s TTL a spol asi nebudes resit nejaky MHz, takze parametry kapacit a dalsi muzes sklidem ignorovat.

[Iguaner]

Mylsel jsem něco jako 2503A (http://www.gme.cz/cz/index.php?product=380-008) nebo tak něco. Nebo ještě lépe pole MOSfetů, ale to nevím, jestli se vyrábí.

Záleží jaké máš LEDky a jaký jimi honíš proud - nicméně ATMega 128 dá např. 20mA na PIN a to běžné LEDce stačí bohatě. Ale zase bacha - má to jistý omezení, jako že např. všechny piny dohromady daj max. 400mA atd. - viz katalogový list.

Jinak ty ten tranzistor budeš jen spínat/vypínat při malém napětí a frekvencích a to tě na něm v podstatě zajímá jen max. proud Ic.

[Aigor]

...kdyz privedes signal z IO na bazi tranzitoru, tak se ti sepne a privede ti napeti kam potrebujes..

jj, princip je mi zhruba jasnej. Ale neumím si spočítat např. "potřebuju spínat 400mA logikou tak, abych nezatížil hradlo víc jak 10mA - jakej vybrat tranzistor..". Ono většina učebnicových příkladů je stavěná na analog, kde se řeší trochu jiný věci. (Kdyby to bylo ostatně tak jednoduchý, vyrábělo by se jenom několik tranzistorů )

Mylsel jsem něco jako 2503A nebo tak něco. Nebo ještě lépe pole MOSfetů, ale to nevím, jestli se vyrábí.

viz můj post #7, nevím o budičích schopných spínat kladné napětí

Záleží jaké máš LEDky a jaký jimi honíš proud - nicméně ATMega 128 dá např. 20mA na PIN.... viz katalogový list.

To je mi jasný, ale nemůžu se ptát pokaždý když se mi dostane do ruky jiný MCU, nebo LED. Takže se snažím najít/naučit univerzální řešení-návod jak si poradit obecně.

Podle zapojení na netu jsem vyzkoušel několik PNP co sem našel v šuplíku a jen u jednoho to fungovalo správně. Další mě příliš namáhaly logiku (takže ostatní výstupy zhasly).

[Iguaner]

jj, princip je mi zhruba jasnej. Ale neumím si spočítat např. "potřebuju spínat 400mA logikou tak, abych nezatížil hradlo víc jak 10mA - jakej vybrat tranzistor..". Ono většina učebnicových příkladů je stavěná na analog, kde se řeší trochu jiný věci. (Kdyby to bylo ostatně tak jednoduchý, vyrábělo by se jenom několik tranzistorů )

Vychází se z rovnice, že Ib = Ic * h21E. Takže v tvém případě musí být h21e (beta) = 400/10 = 40.
Můžeš postupovat i obráceně - Mám h21e = 100 a chci spínat 400 mA. Pak Ib = Ic / h21e = 400 / 100 = 4mA. No a když je napájecí napětí např. 5V, tak bázový odpor vyjde R = U / I = 4,3 / 0,004 = 1 kOhm (4,3 protože 0,7V je úbytek napětí na bázi). Jako h21e se bere většinou minimální garantovaná hodnota (někdy stačí vzít optimální).

Pro 400mA to chce tedy tranzistor s Ic = 0,5 - 1A, takže takové ty malé v pouzdru TO92 nevyhoví.

Obecně většina jednočipů umí budit přímo LEDky, ale tak pro jistotu tam můžeš dát nějaký ten budič - u 74HC bych bral jako max. výstupní proud 5-20 mA. Pro fakt velký LEDky to bude chtít halt ty tranzistory.

[Jezevec]

2Aigor: mas to tu jak koukam i se vzoreckama, ale trochu iniciativy a nasel bys to na netu min v milionu vydani (). Zesileni (aneb h21e) je parametr ktere byva v kazdym ceniku + si to samosebou opet muzes odmerit na konkretni kus, protoze rozptyl je pomerne znacny (na bazi das nejmensi vhodny odpor pro nejvetsi zesileni a do serie nejaky ten trimr).

[Aigor]

Hmm, začíná se mi to trochu ujasňovat, K+

tedy k21e = "beta", není to to samé jako hfe ? Mám to na multimetru pro tranzistory.

U jednotlivých segmentů je to snad celkem jasné, ale co na společné anodě. Tam může jít proud od 20mA pro jeden segment až po stovky mA při plném rozsvícení. Tzn. musím počítat s maximálním h21e a podle toho dimenzovat tranzistor, aniž by to ovlivnilo otevření i při minimální zátěži jediné ledky?

Update:

mas to tu jak koukam i se vzoreckama, ale trochu iniciativy a nasel bys to na netu min v milionu vydani..

To máš pravdu, dokonce jsem si kdysi pořídil i dost literatury. Ale podle toho, že 5 stránek vykládají o PN přechodech, elektronech a pak uvedou příklad zesilovače mi to bohužel jasný nebylo. Když už víš co (konkrétně) hledat, jde to líp

[Iguaner]

Hmm, začíná se mi to trochu ujasňovat, K+

tedy k21e = "beta", není to to samé jako hfe ? Mám to na multimetru pro tranzistory.

U jednotlivých segmentů je to snad celkem jasné, ale co na společné anodě. Tam může jít proud od 20mA pro jeden segment až po stovky mA při plném rozsvícení. Tzn. musím počítat s maximálním h21e a podle toho dimenzovat tranzistor, aniž by to ovlivnilo otevření i při minimální zátěži jediné ledky?

h21e = h21E = beta = hfe (tedy ono to není to samé a vzájemně se liší o cca 1%, ale to jen tak na okraj).

Pro anodu musíš uvažovat takhle: aby se rozsvítili všechny segmenty tak musí téct proud např. 400mA a aby mohl téct proud 400mA, tak bází musí téct 400mA / h21e, což je například 10mA. A aby teklo bází 10mA, tak bázový odpor musí být R = U / I.
No a když halt bude svítit jen jeden segment tak bude proud bází zbytečně velký, ale to ničemu nevadí.

A ještě jeden tip - kdyby byl tranzistor horký, tak je malý bázový proud a tranzistor není dostatečně otevřen. Ostatně pro spínání to chce "spínací" tranzistor, který má malý úbytek Uce v sepnutém stavu.