Problém je, že banky (manažeři) ten problém způsobily(i) a nyní ho prohlubují. Odpovědnost za to z nich však nikdo nenese. Ve vzduchu je nedůvěra v účetní výsledky firem (minulá krize způsobená manipulací výsledků za účelem zvýšení ceny akcií a růstu odměn manažerů za opce na akcie) a teď podhodnocování rizik a špatné ohodnocení ratingu finančních instrumentů. Podle čeho se tedy mám vůbec orientovat??
Chápu ale současné chování bank - dochází k ochlazení ek.růstu, přichází krize, budou krachovat firmy (=dodavatelé&odběratelé mého úvěrovaného klienta). Ačkoliv je můj klient zatím bezproblémový, mohou mu problémy nastat. Takže mu radši nepůjčím - tím ho však mohu položit, což pokud není zrovna úvěrovaný a banka v tom nemá peníze, tak jí nemusí zajímat. Z globálního hlediska to není problém, přežijí jen nejschopnější a společnost se ozdraví. Pokud však za tím vidím lidi (zaměstnance, klienty), tak v tom je problém.
Někdy mi názory ekonomů připadají, jako kdyby lékaři neléčili nemoci s tím, ať si lidé sami vytvoří protilátky, že to lidstvo v celku posílí. Na obranu ekonomů můžu říct, že stejně prd vědí, protože sentiment trhu nedokáží předvídat. Tak se společně můžeme pomodlit, ať co nejdříve některý vrcholový risk manažer po ránu vstane a řekne, krize ustupuje, začneme obsazovat uvolněný trh a pokud svým nadšením strhnou další, tak se ekonomika vzpamatuje.
to Riksa: ČSOB je zrovna špatný příklad, do doby příchodu Belgičanů byla z bank nejkonzervativnější a kromě pohledávky za Slovenskou inkasní z doby dělení státu byli čistí