Omezení proudu

[Croog]

Ok, díky všem za příspěvky. Vlastně jste všichni kromě jiného rozebrali do víc podrobností to, co jsem popsal v mém předchozím příspěvku.
Co mi tam stále hapruje je to "omezení proudu".

Leo: ok, a pokud omezení proudu ten zdroj má, tak to znamená, že se prostě při vyšším příkonu připojeného spotřebiče sám bezpečně vypne nebo něco jiného?

Co se týče napájecího obvodu notebooku, nezajímá mě co pouští do baterky, spíše jak se chová jako spotřebič. Je jasné, že když jim nestačí výkon zdroje, tak jsou schopni ho "odpojit" úplně (nekonečný odpor).

Jezevec: Právě to tebou popisované "regulování" proudu ze strany spotřebiče (nabíječky) mě zajímá - To se děje tak, že si regulační obvod určí "pod jaké napětí nepůjde" a vyvažuje to zvyšováním svého odporu (snížení příkonu)? Tzn. nedopustí přetížení zdroje?

---

Jinak multimetr mám, a velmi kvalitní. Ono, já (až na některé tragické propasti ve znalostech) o eletrice trochu přehled mám, páč sem ji studoval. Marty možná ví. Už je to ale dáááávno. Podle toho to taky vypadá, aktuálně se mi z té UPS ani nedaří nabíjet nokie a to sem sakra myslel, že 5V jim musí v pohodě stačit.
Jinak možná vás bude zajímat, o jaké UPS to tu celou dobu mluvím:
http://www.tekkeon.com/site/products-mypall-specs.php (ta silnější) - chytrá věcička!

Je jasné, že ten original. zdroj je dimenzován, aby ustál jak plnou zátež UPSky, tak současné dobíjení. Při samotném dobíjení a pokud by dobíjela lineárně (jako že jistě ne), se nabíjí 4h - což dle její kapacity vychází asi na příkon 12W, což je pochopitelně výrazně nižší hodnota, než 19V/3A.. Přesně jsem to zatím něměřil, blbě se k tomu dostává, když nemám alternativní kabel na kterém to lze multimetrem lehce změřit.

Ještě k tomu solárnímu panelu. Asi je pravda, že když se k tomu připojí něco s velkým příkonem, tak se taky může zničit. Já jsem ho tahal před lety na jedné "expedici" a nabíjel s ním mobil a GPS. Ani jedno nemá žádné výkonové nároky a ještě to obsahuje chytré nabíjecí obvody, takže když prostě zašlo slunce, tak napětí padlo na hubu a telefon dobíjení přerušil (pro opakovaný start nabíjení bylo nutné solár k telefonu "reconnectnout"). Nicnéně určitě zde platilo, že při menším slunci se nabíjelo pomaleji a naopak. Solár byl ale 12V (max 5W) a dobíjel jsem přes pulsní autonabíječku, která do toho taky jistě dost "kecala"..

[Marty]

Marty ví

Jinak nabíjecí obvod se bude v roli spotřebiče chovat podle mě tolerantně - podobně jako stabilizátor ve zdroji vůči transformátoru/usměrňovači.

Tedy, dokud mu bude zdroj schopen dodat napětí a proud v požadované úrovni (viz specifikace daného nabíjecího obvodu) tak bude pracovat. Podle mého tato specifikace bude vypadat asi tak, že vstupní napětí = napětí nabíjené baterky + 10% a imho s tím proudem to nebude nijak žhavé, prostě nedodá, bude pomalu nabíjet...

[kocourleo]

"Leo: ok, a pokud omezení proudu ten zdroj má, tak to znamená, že se prostě při vyšším příkonu připojeného spotřebiče sám bezpečně vypne nebo něco jiného?"

Záleží na konstrukci zdroje, může mít pravoúhlou charakteristiku, kdy po překročení maximálního proudu zareaguje proudová ochrana a zdroj se pak chová jako proudový (jeho napětí letí strmě dolů tak, aby byl zachován nastavený zkratový proud - třeba právě ten 1 A). Pokud je na to dimenzován a uchladí ztrátový výkon, může takto klidně pracovat. Jeho napětí pak je ale nízké a asi nebude UPS stačit (nabíjení se tedy omezí na maximální proud, který je zdroj schopen dát při jmenovitém napětí - ve tvém případě 12V/1A). Toto platí pro elektronicky řízený zdroj. Pro neřízený napěťový zdroj je to však problém, ten může klidně shořet, obzvlášť pokud nemá pojistku.

[Marty]

Jo, je to tak. Osobně mám ale (náhodou ) domácí laboratorní zdroj dimenzovaný tak, že stabilizátor (LM317T přemostěný KD617 - 60W PNP) a trafo si ve specifikacích odpovídají tak, že ho můžu dlouhodobě zkratovat a jediné co se stane je, že se mi začne přehřívat trafo a trochu výkoňák.

A to je celkem jednoduchá konstrukce - při překročení určitého odebíraného výkonu (kolem těch 50W) začne napětí na výstupu klesat, ale stabilizátor to celkem rovná - problém je pak s maximálním možným napětím, při určitém odebíraném výkonu mi klesá maximální nastavitelné napětí. (klesá totiž napětí na sekundáru trafa)

[Croog]

Takže ještě jednou díky všem přispívajícím. Pro mě již thread účel splnil a jsem rád, že jsem si v tom udělal trochu jasno a procvičil ohmův zákon.

Myslím, že by zde ještě neměl chybět odkaz na anglickou wikipedii, kde se tím jeden artikl také zabývá:
http://en.wikipedia.org/wiki/Current_limiting

Mimochodem jsem nabité znalosti rovnou mohl ověřit: Při mé snaze nabíjet tu nokii jsem vygoogloval, že je třeba dát do série odpor (dokonce psali, že prý právě kvůli "proudovému omezení", což se mi nezdá, odpor v serii přece snížuje napětí). Je to snad kvůli diagnostice toho regulačního obvodu v telefonu před zahájením nabíjení, to je ale vedlejší - funguje to. Měl jsem po ruce 10ohm rezistor, a bylo tak krásně vidět, jak si telefon opravdu bere jenom tolik proudu, aby nabíjecí napětí nepadlo pod asi 4,4V (baterka má 3.7V). Ze zdroje šlo 6V, takže tam lezlo asi 160mA. To je celkem málo, tak si ještě seženu menší rezistor a uvidíme.

Až mi zase stoupne sebevědomí, tak se začnu vyptávat jak přesně fungují spínané zdroje a regulované nabíjecí obvody.

EDIT: leo, nějak mi nejde ti přidat karmu, tak později.

[Marty]

Odpor v sérii omezí proud - při daném napětí přes ten odpor prostě větší proud nepoteče (I=U/R).

Jinak spínané a nabíjecí obvody jsou celkem magie, už to je trochu složitější elektronika... Začal bych u zpětnovazebních stabilizačních obvodů do zdroje (princip např. tradiční LM317) a pak poskočit dál