OLED/AMOLED panely na ceste

[EllE]

AMOLED (Displeje s aktivní matricí)
Displeje s aktivní matricí jsou vhodné pro graficky náročné aplikace s velkým rozlišením, tedy zobrazování videa a grafiky. Struktura je podobná jako u TFT typů LCD displejů. Spínání každého pixelu je prováděno vlastním tranzistorem (vlastně dvěma - jeden řídí nabíjení a vybíjení kondenzátoru a druhý je jako napěťový stabilizátor kvůli zajištění konstantní velikosti proudu), čímž se zamezí například blikání bodů, které mají svítit během několika po sobě jdoucích cyklů. Současně se zvyšuje průtok proudu a zkracuje doba odezvy. Mezi výhody oproti PMOLED patří vyšší zobrazovací frekvence, ostřejší vykreslení obrazu a nižší spotřeba. Nevýhodu je složitější struktura displeje a tedy i vyšší cena.

PMOLED (Displeje s pasivní matricí)
Displeje s pasivní matricí jsou jednodušší, používají se především tam, kde je třeba zobrazit například pouze text. Stejně jako u jednodušších grafických LCD displejů (DSTN, STN), jsou jednotlivé pixely řízeny pasivně, mřížkovou matricí navzájem překřížených vodičů. V místě křížení jsou vodiče připojeny k elektrodám (katodám, resp. anodám) OLED struktury a tím vznikají jednotlivé pixely. Pomocí mříže vodičů a multiplexních přepínačů je na anody a katody vybraných bodů přivedeno elektrické napětí, které přinutí organickou látku vyzařovat. Signály jsou zpravidla dodávány do sloupců a synchronizovány s cyklickým zapojováním řádků. Optický výstup tak vzniká postupným skládáním řádků, ke kterému dochází 60krát za vteřinu. Čím větší proud je v impulsu použit, tím jasněji pixel září. Pro plné zobrazení musí být každý řádkový vodič nabíjen po dobu 1/N snímkovacího času, kde N je počet řádků displeje. Například k dosažení jasu 100 nits (tj. 100 cd/m2) pro 100 řádkový displej, musí být pixely buzeny na úroveň jasu 10 000 nits po dobu 1/100 snímkovacího času. Právě nutnost velkých úzkých proudových impulsů snižuje účinnost displeje, a to úbytky napětí na vodičích a také při krátkodobých velkých intenzitách pracuje organický materiál v méně efektivní pracovní oblasti generování světla. Z důvodu vyšší spotřeby a horšího zobrazení jsou PMOLED vhodné především pro displeje menších úhlopříček a zobrazování převážně statických a textových informací (MP3 přehrávače, mobilní telefony, informační displeje v automobilech, atd).

---

PHOLED (Phosphorescent OLED), WOLED (White OLED), FOLED (Flexibilní OLED), TOLED (Transparentní OLED)

Přestože by se dalo říci, že OLED mají samé výhody (odolnost, pracovní teplota, subtilnost, zobrazovací úhel, citlivost, rozlišení a výrobní náklady) a není tedy vlastně důvod používat LCD, mají i některé nevýhody. Mezi nejzásadnější patří životnost, která není ani stejná pro všechny barvy. Modrá barva začne ztrácet na intenzitě již za 1 000 hodin, životnost zelené je asi 10 000 hodin a červené přibližně 30 000 hodin.

http://cs.wikipedia.org/wiki/OLED

[PePo]

Na OLED se uz nekolik let marne tesim, nicmene 11", 17" a podobna prditka si muzou zastrcit mezi pulky. Az se objevi tech 27" a vys za 30k Kc a niz s rozlisenim aspon 1920x1200, tak jdu do toho. Predpokladam ale, ze toto driv jak za 5 let nenastane, takze do te doby to budu muset nejak vydrzet se svym 27" LCD...

PS: Ten text z wiki zrejme trochu zaspal dobu. Panely obsahujici modre LEDky, ktere umrou po 1000 hodinach, by byly neprodejne.

[Haste]

Predpokladam ale, ze toto driv jak za 5 let nenastane, takze do te doby to budu muset nejak vydrzet se svym 27" LCD...

Osobne jsem asi vetsi optimista. Cekal bych, ze po rozjezdu v pristim roce najede i Samsung a LG s vetsima panelama, coz bude mit za nasledek nasypani penez do OLED prumyslu. V roce 2009-2010 by tu mohly byt kvalitni 24"+ OLED/AMOLED monitory i od firem jako EIZO s jejich elektronikou a panelem od nektere ze zminenych firem.

[MaTTo S]

Nejak sa mi to nezda ... zeby vyrobci vyriesili tento problem ? : není tedy vlastně důvod používat LCD, mají i některé nevýhody. Mezi nejzásadnější patří životnost, která není ani stejná pro všechny barvy. Modrá barva začne ztrácet na intenzitě již za 1 000 hodin, životnost zelené je asi 10 000 hodin a červené přibližně 30 000 hodin. ,, SONY pise zivotnost 50 000 hodin a z toho textu o zivotnosti jednotlivych farieb mi vyplyva asi tolko ze po prvych 10 000 hodinach pouzivania sa nato nebude dat pozerat takze ako zeby to uz prekonali ?? A taktiez sa nepise ake percento chybnych bodov bude tak ako byvaju chybne body na LCD tak aj OLED bude mat len kde ich bude viacej hmm

[Petrik]

Vazne by me zajimalo, jak pocitaji ten kontrast. Podle definice by to mel byt pomer intenzity bile barvy ku intenzite cerne. Jelikoz cerna je proste vypnuta LEDka, tedy intenzita 0, tak to je neco/0 coz diverguje. Mozna jim je blbe psat kontrastni pomer: nekonecno , tak tam dali 1000000:1.

[Haste]

Zivotnost byl v podstate jediny problem OLED technologie. To se resilo cele ty roky, takze verim, ze tech 50 000 hodin odpovida definici, ktera je obvykla. A to znamena, ze po 50 000 hodinach by se svitivost nemela snizit o vic jak 50% z puvodni hodnoty. Ty hodnoty o 1000 hodinach modre jsou uz davno historie. Dalsi problem, ktery se v historii resil, byla nachylnost na vlhke prostredi. Jakmile se OLED diody dostaly do styku s vodou, bylo po nich Takze toto resili asi nejakym utesnenim, ale to je minimalni problem.

Kontrast se opravdu meri bila x cerna. Vzhledem k tomu, ze cerna je u OLED 100%, tak to rychle narusta. Ten 1M : 1 je spis PR hodnota, aby to lidi nejak pomerovali s dnesnimi LCD. Ale vyznam kontrastu tady uz vlastne zanika, tedy 1 : nekonecno by bylo celkem adekvatni.

[Peca-on-line]

Je to jenom moje domněnka, ale třeba ta černá není absolutní kvůli nějakýmu minimálnímu průsvitu z okolních buněk.