Chlazeni hdd v ntb

[Eagle]

Eagle & Špeta Marek: Není pravdou, že disky s 4200 a 7200 otáčkami hřejí stejně. Není v to odpor vzduchu (ikdyž i ten se taky zvýší skoro na dvojnásobek, ale stále je zanedbatelný) a je to tření ložiska ve kterém se otáčí osa nesoucí plotny.

Bohužel nemáš pravdu. Osobně jsem mobilní disky testoval, takže moc dobře vím, o čem mluvím - viz test. Největší spotřebu na discích nemá ani náhodou motor otáčející plotny, ale elektronika (zdroj: člověk z Western Digital). Poměrně značná je i spotřeba vystavovacího ramene, ale to je jenom nárazové - v testu disk se 7200rpm měl vyšší spotřebu právě u seeku, ale zase je schopen vyřídit požadavek rychleji, takže množství spotřebované energie může být nižší.

[Paolo]

Bohužel nemáš pravdu. Osobně jsem mobilní disky testoval, takže moc dobře vím, o čem mluvím - viz test. Největší spotřebu na discích nemá ani náhodou motor otáčející plotny, ale elektronika (zdroj: člověk z Western Digital). Poměrně značná je i spotřeba vystavovacího ramene, ale to je jenom nárazové - v testu disk se 7200rpm měl vyšší spotřebu právě u seeku, ale zase je schopen vyřídit požadavek rychleji, takže množství spotřebované energie může být nižší.

Nejsem zase úplná lama co se disků týče.

Jsou tři části, které si berou energii - (krokový) motor na pohon ploten, cívka mezi permanentními magnety nebo jinými slovy lineární motor na pohon ramene a elektronika. Ke spotřebě motoru je dobré započítat i ztrátovost mosfetových spínacích tranzistorů, protože ta s otáčkami taky přímo úměrně souvisí.
Měření ampérmetrem je na přibližné zjištění dobré ale na přesné naprosto nedostatečné. Průběh zatížení totiž není rovnoměrný ale skokový a to při nemalé frekvenci, což je právě ten důvod, proč je běžný ampérmetr nevhodný.

Já sem netrvdil a netvrdím, že motor na pohon ploten žere víc než elektronika s řadičem a cache, ale tvrdím a mám to i ověřené, že typově stejný disk, který má vyšší otáčky ploten topí víc než ten, který má otáčky ploten nižší.

[Eagle]

Měření ampérmetrem je na přibližné zjištění dobré ale na přesné naprosto nedostatečné. Průběh zatížení totiž není rovnoměrný ale skokový

Nesouhlasím. Pokud je disk v idle, tak není důvod k nějakým skokům. Pokud seekuje a to permanentním posíláním příkazů, pak to taky nemůže být skokové. Ale abys neřekl, zkoušel jsem samozřejmě i měřit teplotu disků - byla u všech modelů úplně stejná.

[Paolo]

Nesouhlasím. Pokud je disk v idle, tak není důvod k nějakým skokům. Pokud seekuje a to permanentním posíláním příkazů, pak to taky nemůže být skokové. Ale abys neřekl, zkoušel jsem samozřejmě i měřit teplotu disků - byla u všech modelů úplně stejná.

Tak se někdy ve chvílích volna podívej na odběr osciloskopem Proč jsou asi na přímo na procesorech kondenzátory? Právě kvůli těm hrůzným průběhům zatížení napájení...
Bohužel u notebookvých disků je to s chlazením mnohem horší - jsou uzavřené uvnitř a mnoho výrobců si s jeho chlazením příliš hlavu neláme. Tam jsou potom každé destiny wattů poznat. Když máš disky na stole, tak se může teplota lišit tak max o 2°C.

Když by tomu bylo, tak jak říkáš, tak by stolní disky dneska všechny běželi na 15.000 otáčkách a notebookové by měli alespoň 10.000. Mohl by jsi oponovat, že odstředivé síly by deformovali plotnu u toho 2,5" disku, ale dnes je každý 2,5" disk stavěn pro 2 plotny a buď se osadí jednou nebo dvěma (a taky se pak osadí havičky). To by šlo řešit úpravou mechaniky a byla by jen jedna plotna a byla by silnější, aby zvýšila tuhost plotny. Ale není tomu tak...

Mimochodem jakým způsobem jsi měřil teplotu?

[Eagle]

Tak se někdy ve chvílích volna podívej na odběr osciloskopem Proč jsou asi na přímo na procesorech kondenzátory? Právě kvůli těm hrůzným průběhům zatížení napájení...

Jenže procesor má úplně jiný charakter odběru. Na disku není nic, co by ho mělo činit zařízením s nárazovým odběrem. Motor se točí neustále stejně rychle a elektronika má taky jen pár režimů. Náraz tam může vyvolávat jenom seek, což se dá spolehlivě zaznamenat i na Ampérmetru.

Mimochodem, jak mi vysvětlíš, že stará generace 4200rpm mobilních disků IBM měla podle Ampérmetru větší odběr než 7200rpm řada T7K100 ?

Když by tomu bylo, tak jak říkáš, tak by stolní disky dneska všechny běželi na 15.000 otáčkách a notebookové by měli alespoň 10.000.

To má úplně jiné důvody než teplotu. Vyšší rychlost otáčení znamená menší hustotu záznamu, a tudíž nemožnost dosahovat velkých kapacit. Taky kdyby se neměnila velikost plotny na menší, téměř by to nezlepšilo seek, který je nejvlivnějším faktorem celkového výkonu disku. Menší plotna by ovšem znamenala opět menší kapacitu.

Mohl by jsi oponovat, že odstředivé síly by deformovali plotnu u toho 2,5" disku

To bych rozhodně neoponoval, protože desktopové 15000rpm disky v 3.5" obalu mají právě mnohem menší plotnu než 7200rpm 3.5". Její velikost je kolem 2", stejně jako u mobilních disků.

Mimochodem jakým způsobem jsi měřil teplotu?

Laserovým teploměrem.

[Paolo]

Jenže procesor má úplně jiný charakter odběru. Na disku není nic, co by ho mělo činit zařízením s nárazovým odběrem. Motor se točí neustále stejně rychle a elektronika má taky jen pár režimů. Náraz tam může vyvolávat jenom seek, což se dá spolehlivě zaznamenat i na Ampérmetru.

Ale to si jen nechceš připustit, že elektronika s taktem krystalu někde na 100MHz taky skáče se zatížením. To samé (ikdyž ne s tak ostrýma hranama) dělá vychylovací cívka. Ber ten ampérmetr jako žárovku, která má taky strašnou setrvačnost - vidíš plynulý svit, jenže v té síti se pravidelně střídá 0V s 320V (ano je to správně třistadvacet) a ty změříš oněch 230V což je asi 0,7 maximálního. Doufám že to stačí k pochopení toho, co chci říct (a to je v zásuvce "jen" 50Hz)

Mimochodem, jak mi vysvětlíš, že stará generace 4200rpm mobilních disků IBM měla podle Ampérmetru větší odběr než 7200rpm řada T7K100 ?

Jednoduše je starší a má horší obvody s vyšší spotřebou. Jenže já Ti už potřetí opakuji, že stejný disk co se mechaniky a elektroniky týče, má při vyšších otáčkách ploten vyšší ztrátové teplo než s nižšími.

To má úplně jiné důvody než teplotu. Vyšší rychlost otáčení znamená menší hustotu záznamu, a tudíž nemožnost dosahovat velkých kapacit. Taky kdyby se neměnila velikost plotny na menší, téměř by to nezlepšilo seek, který je nejvlivnějším faktorem celkového výkonu disku. Menší plotna by ovšem znamenala opět menší kapacitu.

To bych rozhodně neoponoval, protože desktopové 15000rpm disky v 3.5" obalu mají právě mnohem menší plotnu než 7200rpm 3.5". Její velikost je kolem 2", stejně jako u mobilních disků.

Z toho, co jsi napsal plyne, že důvod proč zmenšují plotny je aby byl rychleší seek, ale to je chyba lávky. Plotny se u rychlejších disků zmenšují právě kvůli FYZIKÁLNÍM bariérám - plotna by se při nezmenšené velikosti rozletěla tak, jako CDčko v mechanice, která jím motá 60x násobnou rychlostí než audio přehrávač. Právě ta odstředivá síla může za to, že se už nezvyšují rychlosti CDček a ta samá síla může za to, že rychleji se točící disky MUSÍ mít menší plotny (při stejné tloušťce). Druhá věc je ještě čím větší plotny, tím težší a tím větší tření v ložisku = víc generovaného tepla.
Latence disku totiž není jen o tom přesunu hlaviček (cca 1-2/5 času), ale HLAVNĚ o tom, za jak dlouho se otočí ten správný sektor pod hlavičku (cca 3-4/5 času).
Druhá nepřesnost je v tom, že vyšší rychlosti snižují datovou hustotu. Hustota může být stejná, jen hlavičky musí být preciznější a hlavně rychlejší.
Když kolem tebe projede auto s nápisem o velikosti 5 cm rychlostí 10km v hodině, tak si to přečteš, ale když projede rychlostí 60km v hodině, tak to nestihneš, ale když použiješ rychlokameru (cca 100 snímků za vteřinu) tak ta to stihne zachytit naprosto v pohodě (a navíc to přečte 6x rychleji).
Na druhou stranu je pravdou, že výrobci náklady na tak kvalitní hlavičky nevyrovnají navýšení kapacity a tak se obvykle počet uložených bajtů na palec zmenšuje.

Laserovým teploměrem.

Zřejmě myslíš bezkontaktní teploměr s laserovým zaměřovátkem (abys vlastně věděl, kde tu teplotu měříš). Tak pokud měly disky stejný povrch (myslím materiál a barvu) tak bych to beru jako přesné měření.

[Eagle]

Ale to si jen nechceš připustit, že elektronika s taktem krystalu někde na 100MHz taky skáče se zatížením. To samé (ikdyž ne s tak ostrýma hranama) dělá vychylovací cívka. Ber ten ampérmetr jako žárovku, která má taky strašnou setrvačnost - vidíš plynulý svit, jenže v té síti se pravidelně střídá 0V s 320V (ano je to správně třistadvacet) a ty změříš oněch 230V což je asi 0,7 maximálního. Doufám že to stačí k pochopení toho, co chci říct (a to je v zásuvce "jen" 50Hz)

Ano, řekl jsi to správně - skáče se zatížením. Jenže u elektroniky disku se bude zařízení měnit s čím? Když disk nic nedělá, tak co by se tam měnilo? Výkyv na pár nanosekund na vyřízení bus traffic vykryjí kondenzátory a jejich nabíjení už IMHO ampérmetr zachytí.

Jednoduše je starší a má horší obvody s vyšší spotřebou. Jenže já Ti už potřetí opakuji, že stejný disk co se mechaniky a elektroniky týče, má při vyšších otáčkách ploten vyšší ztrátové teplo než s nižšími.

O to se nikdo nepře. Tazatel chtěl ale vědět, zda disk s vyššími otáčkami bude mít vyšší spotřebu. A prostě je fakt, že nové generace disků spotřebují méně. Beztak z těch mojich výsledků je vidět, že rozdíl mezi různými otáčkami je téměř nula nula nic. Podporuje to i naměřená teplota.

Z toho, co jsi napsal plyne, že důvod proč zmenšují plotny je aby byl rychleší seek, ale to je chyba lávky. Plotny se u rychlejších disků zmenšují právě kvůli FYZIKÁLNÍM bariérám

Nesouhlasím. CDčko vyrobené z plastů se při "bezpečné" rychlosti 40x točí rychlostí asi 10600 rpm. Určitě by nebyl problém vyrobit plotny z materiálu, který snese i vyšší rychlosti. Musím ale souhlasit v tom, že vyšší rychlost zvyšuje náklady. Nesouhlasím ale s tím, že se plotna nezmenšuje kvůli rychlejšímu seeku.

Latence disku totiž není jen o tom přesunu hlaviček (cca 1-2/5 času), ale HLAVNĚ o tom, za jak dlouho se otočí ten správný sektor pod hlavičku (cca 3-4/5 času).

Tak to už vůbec nemůžu nechat bez komentáře. Průměrná doba přesunu hlavičky 7200rpm 3.5" disku je 8.5ms. Průměrná latence otočení plotny (tj. o půl otáčky) je při stejném počtu rpm 4.2ms, tedy poloviční doba. Z toho je vidět, že doba přesunu hlavičky má mnohem větší význam.

Druhá nepřesnost je v tom, že vyšší rychlosti snižují datovou hustotu. Hustota může být stejná, jen hlavičky musí být preciznější a hlavně rychlejší.

Ano, přesně tak. Tj. při stejné kvalitě hlaviček musí být hustota menší.

Zřejmě myslíš bezkontaktní teploměr s laserovým zaměřovátkem (abys vlastně věděl, kde tu teplotu měříš). Tak pokud měly disky stejný povrch (myslím materiál a barvu) tak bych to beru jako přesné měření.

Ano, i tvarově jsou disky stejné.