Chlazeni hdd v ntb

[BRUCEF]

Posledni dobou mi docela dost topi hdd. Je to 60 gb - 16 mb cache. Vzdy kdyz se zahreje nad 55 stupnu zacina se kousat. Tipuju, ze je problem v teplu. Jelikoz pracovni teplotu udava vyrobce Toshiba GAX6022 5 -55 stupnu. To podle cidla mam nekdy k 60, coz mu urcite neprospiva. Uz se na nem udelaly i bb, zatim se nesiri, ale jakmile zatizim ntb treba hrou nebo narocnym programem zacina se zpomalovat az nakonec dojde k zatuhnuti. Po startu je podle cidla i 40 stupnu, ale casem to vyleze na sileny hodnoty.Takze mam dojem ,ze se chudak hdd smazi ve vlastni stave.A to jsem jeste oddelal tu bilou plastovou podlozku , ktera je mezi hdd a kleci. Ze by Ibm R 40 nebylo stavene na hdd vyssi nez 40 gb? Nenapada nekoho jak trosku odvest teplo ?

[J.Wade]

No, snad by mohl pomoct nejakej pasiv kterej by poradne dolejhal ke kostre --> pokud tam mas teda nejakou celkovou.. proste bych vzal tak dvojku plech medi, obalil bych to a ze strany s volnym prostorem bych udelal zebra...
PS: to co sem napsal mi prede spis jak nejakej druh alchymie ale tak zkusit to muzes...

[Johny_g]

Co je zac ten disk co tam ted mas? nema nahodou 7200 otacek? to by vysvetlilo to zahrivani. GAX6022 v googlu nic nenaslo.

[The_P]

Nu ja mam MK6026GAX a bezi na nejakych 50C~55C coz JE dost, holt Toshiby nejak povicero topi proste, puvodni Hitachi zdaleka tak nehralo - ovsem take nebylo tak rychle ...

Ja jsem to vyresil jednoduse nekolika navrtanymi otvory aby kolem proudil vzduch, nevyhoda ze u meho Eva n600c se disk nachazi hned vedle CPU chladice a nebot CPU bezi pasivne tak to dost hreje jako celek mno ...

[Eagle]

Co je zac ten disk co tam ted mas? nema nahodou 7200 otacek? to by vysvetlilo to zahrivani. GAX6022 v googlu nic nenaslo.

Notebookové disky s více otáčkami mají stejnou spotřebu, tudíž hřejí stejně jako disky s málo otáčkami. To je pouze fáma, že rychlejší disk znamená vyšší spotřebu a větší zahřívání.

[BRUCEF]

Napsal jsem to spatne. Mam stejnej jako The_P. 60 GB s 16 mb (mozna tech +8 mb proti vetsine HDD topi vice?). Teplota asi jako jeho 55 neni problem. Asi 2 mesice bezel 24 hodin denne na max vypocetni vykon, coz mu zrejme neprospelo. Ted ho setrim, a navic jsem zformatoval partition pro system. Zatim to drzi.

[kecinzer]

Notebookové disky s více otáčkami mají stejnou spotřebu, tudíž hřejí stejně jako disky s málo otáčkami. To je pouze fáma, že rychlejší disk znamená vyšší spotřebu a větší zahřívání.

A to je jako fakt?
To znamená, že si do mého HP Compax NX6110 můžu klidně koupit 7200 otáčkový disk a bude se zahřívat stejně jako ten 4200 co tam je? Páč s ním se to nedá vydržet, je to strašná brzda.

[Eagle]

A to je jako fakt?
To znamená, že si do mého HP Compax NX6110 můžu klidně koupit 7200 otáčkový disk a bude se zahřívat stejně jako ten 4200 co tam je? Páč s ním se to nedá vydržet, je to strašná brzda.

Vypadám, že si dělám legraci? Osobně jsem to testoval Ampérmetrem. 7200rpm disk má asi dvojnásobný výkon oproti 4200rpm, přitom prakticky identickou spotřebu. Mnohem víc o spotřebě rozhoduje generace disku než otáčky (starší hřejí víc než nové).

[Špeta Marek]

Presne tak, napeti to ma stejne, takze zalezi na odberu. To jak se disk toci nic neznamena, to by tam muselo byt treni vzduchu.

[Rainbow]

No ja som vymenil 1GB (alebo 800MB? uz neviem, predal som ju) Toshibu za 40GB Hitachi a pecie to citelne viac.

[Eagle]

No ja som vymenil 1GB (alebo 800MB? uz neviem, predal som ju) Toshibu za 40GB Hitachi a pecie to citelne viac.

To je ale docela pochopitelné. K obdobným výsledkům se dostaneš i u desktopových disků - 500 MB hřál podstatně méně než libovolný dnešní disk. Já ale mluvil o výměně mezi relativně novými generacemi, ne o 10 let starých záležitostech. A tam prostě platí, že vyšší otáčky neznamenají vyšší spotřebu ani více tepla. Znamenají jenom větší hluk.

[Paolo]

Eagle & Špeta Marek: Není pravdou, že disky s 4200 a 7200 otáčkami hřejí stejně. Není v to odpor vzduchu (ikdyž i ten se taky zvýší skoro na dvojnásobek, ale stále je zanedbatelný) a je to tření ložiska ve kterém se otáčí osa nesoucí plotny.

To samé platí i pro větší disky 3,5" - kde je tepelný rozdíl mezi 10.000 a 15.000 u stejně vybaveného disky (stejný výrobce, počet hlav a ploten) rozdíl teplot velmi znatelný i pohou rukou.

Jen pro info: u 2,5" disků jsou nejběžnější otáčky 4.200 a 5.400 (ale tím samo netvrdím, že neexistují rychlejší )

[Eagle]

Eagle & Špeta Marek: Není pravdou, že disky s 4200 a 7200 otáčkami hřejí stejně. Není v to odpor vzduchu (ikdyž i ten se taky zvýší skoro na dvojnásobek, ale stále je zanedbatelný) a je to tření ložiska ve kterém se otáčí osa nesoucí plotny.

Bohužel nemáš pravdu. Osobně jsem mobilní disky testoval, takže moc dobře vím, o čem mluvím - viz test. Největší spotřebu na discích nemá ani náhodou motor otáčející plotny, ale elektronika (zdroj: člověk z Western Digital). Poměrně značná je i spotřeba vystavovacího ramene, ale to je jenom nárazové - v testu disk se 7200rpm měl vyšší spotřebu právě u seeku, ale zase je schopen vyřídit požadavek rychleji, takže množství spotřebované energie může být nižší.

[Paolo]

Bohužel nemáš pravdu. Osobně jsem mobilní disky testoval, takže moc dobře vím, o čem mluvím - viz test. Největší spotřebu na discích nemá ani náhodou motor otáčející plotny, ale elektronika (zdroj: člověk z Western Digital). Poměrně značná je i spotřeba vystavovacího ramene, ale to je jenom nárazové - v testu disk se 7200rpm měl vyšší spotřebu právě u seeku, ale zase je schopen vyřídit požadavek rychleji, takže množství spotřebované energie může být nižší.

Nejsem zase úplná lama co se disků týče.

Jsou tři části, které si berou energii - (krokový) motor na pohon ploten, cívka mezi permanentními magnety nebo jinými slovy lineární motor na pohon ramene a elektronika. Ke spotřebě motoru je dobré započítat i ztrátovost mosfetových spínacích tranzistorů, protože ta s otáčkami taky přímo úměrně souvisí.
Měření ampérmetrem je na přibližné zjištění dobré ale na přesné naprosto nedostatečné. Průběh zatížení totiž není rovnoměrný ale skokový a to při nemalé frekvenci, což je právě ten důvod, proč je běžný ampérmetr nevhodný.

Já sem netrvdil a netvrdím, že motor na pohon ploten žere víc než elektronika s řadičem a cache, ale tvrdím a mám to i ověřené, že typově stejný disk, který má vyšší otáčky ploten topí víc než ten, který má otáčky ploten nižší.

[Eagle]

Měření ampérmetrem je na přibližné zjištění dobré ale na přesné naprosto nedostatečné. Průběh zatížení totiž není rovnoměrný ale skokový

Nesouhlasím. Pokud je disk v idle, tak není důvod k nějakým skokům. Pokud seekuje a to permanentním posíláním příkazů, pak to taky nemůže být skokové. Ale abys neřekl, zkoušel jsem samozřejmě i měřit teplotu disků - byla u všech modelů úplně stejná.

[Paolo]

Nesouhlasím. Pokud je disk v idle, tak není důvod k nějakým skokům. Pokud seekuje a to permanentním posíláním příkazů, pak to taky nemůže být skokové. Ale abys neřekl, zkoušel jsem samozřejmě i měřit teplotu disků - byla u všech modelů úplně stejná.

Tak se někdy ve chvílích volna podívej na odběr osciloskopem Proč jsou asi na přímo na procesorech kondenzátory? Právě kvůli těm hrůzným průběhům zatížení napájení...
Bohužel u notebookvých disků je to s chlazením mnohem horší - jsou uzavřené uvnitř a mnoho výrobců si s jeho chlazením příliš hlavu neláme. Tam jsou potom každé destiny wattů poznat. Když máš disky na stole, tak se může teplota lišit tak max o 2°C.

Když by tomu bylo, tak jak říkáš, tak by stolní disky dneska všechny běželi na 15.000 otáčkách a notebookové by měli alespoň 10.000. Mohl by jsi oponovat, že odstředivé síly by deformovali plotnu u toho 2,5" disku, ale dnes je každý 2,5" disk stavěn pro 2 plotny a buď se osadí jednou nebo dvěma (a taky se pak osadí havičky). To by šlo řešit úpravou mechaniky a byla by jen jedna plotna a byla by silnější, aby zvýšila tuhost plotny. Ale není tomu tak...

Mimochodem jakým způsobem jsi měřil teplotu?

[Eagle]

Tak se někdy ve chvílích volna podívej na odběr osciloskopem Proč jsou asi na přímo na procesorech kondenzátory? Právě kvůli těm hrůzným průběhům zatížení napájení...

Jenže procesor má úplně jiný charakter odběru. Na disku není nic, co by ho mělo činit zařízením s nárazovým odběrem. Motor se točí neustále stejně rychle a elektronika má taky jen pár režimů. Náraz tam může vyvolávat jenom seek, což se dá spolehlivě zaznamenat i na Ampérmetru.

Mimochodem, jak mi vysvětlíš, že stará generace 4200rpm mobilních disků IBM měla podle Ampérmetru větší odběr než 7200rpm řada T7K100 ?

Když by tomu bylo, tak jak říkáš, tak by stolní disky dneska všechny běželi na 15.000 otáčkách a notebookové by měli alespoň 10.000.

To má úplně jiné důvody než teplotu. Vyšší rychlost otáčení znamená menší hustotu záznamu, a tudíž nemožnost dosahovat velkých kapacit. Taky kdyby se neměnila velikost plotny na menší, téměř by to nezlepšilo seek, který je nejvlivnějším faktorem celkového výkonu disku. Menší plotna by ovšem znamenala opět menší kapacitu.

Mohl by jsi oponovat, že odstředivé síly by deformovali plotnu u toho 2,5" disku

To bych rozhodně neoponoval, protože desktopové 15000rpm disky v 3.5" obalu mají právě mnohem menší plotnu než 7200rpm 3.5". Její velikost je kolem 2", stejně jako u mobilních disků.

Mimochodem jakým způsobem jsi měřil teplotu?

Laserovým teploměrem.

[Paolo]

Jenže procesor má úplně jiný charakter odběru. Na disku není nic, co by ho mělo činit zařízením s nárazovým odběrem. Motor se točí neustále stejně rychle a elektronika má taky jen pár režimů. Náraz tam může vyvolávat jenom seek, což se dá spolehlivě zaznamenat i na Ampérmetru.

Ale to si jen nechceš připustit, že elektronika s taktem krystalu někde na 100MHz taky skáče se zatížením. To samé (ikdyž ne s tak ostrýma hranama) dělá vychylovací cívka. Ber ten ampérmetr jako žárovku, která má taky strašnou setrvačnost - vidíš plynulý svit, jenže v té síti se pravidelně střídá 0V s 320V (ano je to správně třistadvacet) a ty změříš oněch 230V což je asi 0,7 maximálního. Doufám že to stačí k pochopení toho, co chci říct (a to je v zásuvce "jen" 50Hz)

Mimochodem, jak mi vysvětlíš, že stará generace 4200rpm mobilních disků IBM měla podle Ampérmetru větší odběr než 7200rpm řada T7K100 ?

Jednoduše je starší a má horší obvody s vyšší spotřebou. Jenže já Ti už potřetí opakuji, že stejný disk co se mechaniky a elektroniky týče, má při vyšších otáčkách ploten vyšší ztrátové teplo než s nižšími.

To má úplně jiné důvody než teplotu. Vyšší rychlost otáčení znamená menší hustotu záznamu, a tudíž nemožnost dosahovat velkých kapacit. Taky kdyby se neměnila velikost plotny na menší, téměř by to nezlepšilo seek, který je nejvlivnějším faktorem celkového výkonu disku. Menší plotna by ovšem znamenala opět menší kapacitu.

To bych rozhodně neoponoval, protože desktopové 15000rpm disky v 3.5" obalu mají právě mnohem menší plotnu než 7200rpm 3.5". Její velikost je kolem 2", stejně jako u mobilních disků.

Z toho, co jsi napsal plyne, že důvod proč zmenšují plotny je aby byl rychleší seek, ale to je chyba lávky. Plotny se u rychlejších disků zmenšují právě kvůli FYZIKÁLNÍM bariérám - plotna by se při nezmenšené velikosti rozletěla tak, jako CDčko v mechanice, která jím motá 60x násobnou rychlostí než audio přehrávač. Právě ta odstředivá síla může za to, že se už nezvyšují rychlosti CDček a ta samá síla může za to, že rychleji se točící disky MUSÍ mít menší plotny (při stejné tloušťce). Druhá věc je ještě čím větší plotny, tím težší a tím větší tření v ložisku = víc generovaného tepla.
Latence disku totiž není jen o tom přesunu hlaviček (cca 1-2/5 času), ale HLAVNĚ o tom, za jak dlouho se otočí ten správný sektor pod hlavičku (cca 3-4/5 času).
Druhá nepřesnost je v tom, že vyšší rychlosti snižují datovou hustotu. Hustota může být stejná, jen hlavičky musí být preciznější a hlavně rychlejší.
Když kolem tebe projede auto s nápisem o velikosti 5 cm rychlostí 10km v hodině, tak si to přečteš, ale když projede rychlostí 60km v hodině, tak to nestihneš, ale když použiješ rychlokameru (cca 100 snímků za vteřinu) tak ta to stihne zachytit naprosto v pohodě (a navíc to přečte 6x rychleji).
Na druhou stranu je pravdou, že výrobci náklady na tak kvalitní hlavičky nevyrovnají navýšení kapacity a tak se obvykle počet uložených bajtů na palec zmenšuje.

Laserovým teploměrem.

Zřejmě myslíš bezkontaktní teploměr s laserovým zaměřovátkem (abys vlastně věděl, kde tu teplotu měříš). Tak pokud měly disky stejný povrch (myslím materiál a barvu) tak bych to beru jako přesné měření.

[Eagle]

Ale to si jen nechceš připustit, že elektronika s taktem krystalu někde na 100MHz taky skáče se zatížením. To samé (ikdyž ne s tak ostrýma hranama) dělá vychylovací cívka. Ber ten ampérmetr jako žárovku, která má taky strašnou setrvačnost - vidíš plynulý svit, jenže v té síti se pravidelně střídá 0V s 320V (ano je to správně třistadvacet) a ty změříš oněch 230V což je asi 0,7 maximálního. Doufám že to stačí k pochopení toho, co chci říct (a to je v zásuvce "jen" 50Hz)

Ano, řekl jsi to správně - skáče se zatížením. Jenže u elektroniky disku se bude zařízení měnit s čím? Když disk nic nedělá, tak co by se tam měnilo? Výkyv na pár nanosekund na vyřízení bus traffic vykryjí kondenzátory a jejich nabíjení už IMHO ampérmetr zachytí.

Jednoduše je starší a má horší obvody s vyšší spotřebou. Jenže já Ti už potřetí opakuji, že stejný disk co se mechaniky a elektroniky týče, má při vyšších otáčkách ploten vyšší ztrátové teplo než s nižšími.

O to se nikdo nepře. Tazatel chtěl ale vědět, zda disk s vyššími otáčkami bude mít vyšší spotřebu. A prostě je fakt, že nové generace disků spotřebují méně. Beztak z těch mojich výsledků je vidět, že rozdíl mezi různými otáčkami je téměř nula nula nic. Podporuje to i naměřená teplota.

Z toho, co jsi napsal plyne, že důvod proč zmenšují plotny je aby byl rychleší seek, ale to je chyba lávky. Plotny se u rychlejších disků zmenšují právě kvůli FYZIKÁLNÍM bariérám

Nesouhlasím. CDčko vyrobené z plastů se při "bezpečné" rychlosti 40x točí rychlostí asi 10600 rpm. Určitě by nebyl problém vyrobit plotny z materiálu, který snese i vyšší rychlosti. Musím ale souhlasit v tom, že vyšší rychlost zvyšuje náklady. Nesouhlasím ale s tím, že se plotna nezmenšuje kvůli rychlejšímu seeku.

Latence disku totiž není jen o tom přesunu hlaviček (cca 1-2/5 času), ale HLAVNĚ o tom, za jak dlouho se otočí ten správný sektor pod hlavičku (cca 3-4/5 času).

Tak to už vůbec nemůžu nechat bez komentáře. Průměrná doba přesunu hlavičky 7200rpm 3.5" disku je 8.5ms. Průměrná latence otočení plotny (tj. o půl otáčky) je při stejném počtu rpm 4.2ms, tedy poloviční doba. Z toho je vidět, že doba přesunu hlavičky má mnohem větší význam.

Druhá nepřesnost je v tom, že vyšší rychlosti snižují datovou hustotu. Hustota může být stejná, jen hlavičky musí být preciznější a hlavně rychlejší.

Ano, přesně tak. Tj. při stejné kvalitě hlaviček musí být hustota menší.

Zřejmě myslíš bezkontaktní teploměr s laserovým zaměřovátkem (abys vlastně věděl, kde tu teplotu měříš). Tak pokud měly disky stejný povrch (myslím materiál a barvu) tak bych to beru jako přesné měření.

Ano, i tvarově jsou disky stejné.

[peta303]

Přidávám se na stranu Paola, vyměnil jsem ve dva a půl roku starém tátově DELLu D600 původní 40GB 4200rpm Fujitsu za 80GB 5400 rpm WD 800VE a ten disk skutečně peče mnohem víc. A je to poznat pouhým hmatovým vjemem při nucené práci na zmíněném stroji. Se starým Fujitsu byl povrch booku do 35°, tady má odhadem 40, možná 45°... U 7200 rpm disku bych už o něj měl strach (o ruce uživatele taky).

Něco je teorie, něco je praxe, kdy i minimální teoretický rozdíl může být díky materiálu šasi hodně znát. Na druhou stranu výkonnostní nárůst za to stojí.

EDIT: no, povedl se mi pěkný překlep...

[Eagle]

Přidávám se na stranu Paola, vyměnil jsem ve dva a půl roku starém tátově DELLu D600 původní 40GB 7200rpm Fujitsu za 80GB 5400 rpm WD 800VE a ten disk skutečně peče mnohem víc. A je to poznat pouhým hmatovým vjemem při nucené práci na zmíněném stroji. Se starým Fujitsu byl povrch booku do 35°, tady má odhadem 40, možná 45°... U 7200 rpm disku bych už o něj měl strach (o ruce uživatele taky).

Přidáváš se na stranu Paola a přitom říkáš, že disk s 5400rpm hřeje o dost víc než disk s 7200rpm? Paolo celou dobu tvrdí přesný opak.

Něco je teorie, něco je praxe, kdy i minimální teoretický rozdíl může být díky materiálu šasi hodně znát. Na druhou stranu výkonnostní nárůst za to stojí.

Ano, praktickým měřením jsem dokázal, že u podobně starých disků je spotřeba téměř identická bez ohledu na rpm.

[peta303]

Nene, původní disk byl 4200 rpm, což snad muselo být i přes překlep jasné, ať už kvůli stáří nebo tím, že se přikláním k Paolovi a disk jsem měnil (byl to upgrade, ne downgrade).

[Eagle]

Nene, původní disk byl 4200 rpm, což snad muselo být i přes překlep jasné, ať už kvůli stáří nebo tím, že se přikláním k Paolovi a disk jsem měnil (byl to upgrade, ne downgrade).

Jenže ani tak to nic nedokazuje, protože ke stejnému následku by ses mohl dostat upgradem na jiný 4200rpm disk. U desktopových disků jsou taky rozdíly při trvalé zátěži až 10 stupňů (dle značky a modelu) a to při stejném počtu rpm a kapacitě - opět viz test.

[peta303]

Jenže kdybych do toho DELLu vrazil 7200 rpm disk, tak si troufám říci, že bych na tom neudržel ruku a disk by to brzy odnesl zkázou. Tohle je příklad, kdy chci upgradovat starší stroj s 7200rpm diskem. Tím, že bude nový disk více topit, si můžu být vpodstatě jist...

[Eagle]

Jenže kdybych do toho DELLu vrazil 7200 rpm disk, tak si troufám říci, že bych na tom neudržel ruku a disk by to brzy odnesl zkázou. Tohle je příklad, kdy chci upgradovat starší stroj s 7200rpm diskem. Tím, že bude nový disk více topit, si můžu být vpodstatě jist...

Tak to ani náhodou. Jak už jsem řekl, z mého měření vyplynulo, že nový 7200rpm disk má menší spotřebu než starý 4200rpm a jen zanedbatelně vyšší než nový 4200rpm.