Reklamace pri-bundlovanych veci

[riksa]

uprimne, docela dlouho jsem vahal nad tim, co sem napsat.

cela vec imho zalezi na tom, jak se budeme pravne divat na koupi veci (hlavni vec), ke ktere je prilozena jina vec za smesnou cenu (vedlejsi vec). ty pohledy jsou tri:

1) predmetem kupni smlouvy je pouze hlavni vec a vedlejsi vec je predmetem darovani (vysvetlim nize), nebo
2) predmetem kupni smlouvy jsou jak vec hlavni tak vedlejsi, nebo
3) predmetem kupni smlouvy je vec hlavni a vec vedlejsi take, ale jako prislusenstvi.

toto rozdeleni ma zasadni dopad na pravni rezim uplatneni odpovednosti za vady. co se tyce darovani, je zapotrebi vzit v potaz, ze jakakoliv smlouva se povazuje za urcity smluvni typ podle sveho obsahu, nikoliv nazvu. takze kupni smlouva, kterou koupim octavku za 10 kc, proste neni kupni smlouva, ale darovaci.

1) ve prospech prvni verze by mluvilo to, ze cena za vedlejsi vec neodpovida realne trzni cene vedlejsi veci (+/-). v takovem pripade by tedy pripade vady vedlejsi veci nebyly pokryte vubec zarucni odpovednosti, nebot ta se uplatnuje pouze u koupe veci, nikoliv darovani. jedine, ceho by se kupujici mohl domahat, je obecne odpovednost za vady - tedy za vady, ktere existovaly uz v dobe prevzeti vedlejsi veci, a to vcetne vad skrytych. nutno podotknout, ze dukazni bremeno existence techto vad by nesl kupujici. argument, ze realne je cena vedlejsi veci zahrnuta do veci hlavni mi ve vetsine pripadu neprijde spravny - vedlejsi veci se k hlavni veci bundlujou pro vetsi atraktivitu hlavni veci, pricemz cena hlavni veci prodavana samostatne se obvykle od ceny s bundlovanou vedlejsi veci temer nelisi.

2) tato moznost je myslitelna v pripade, ze vedlejsi vec je zpoplatnena (za "vyhodnou" cenu), nicmene stale v intencich rozumne trzni ceny. v takovem pripade by se jednalo o koupi jak veci hlavni, tak vedlejsi, a zarucni odpovednost by se pak odehravala podle rezimu kupni smlouvy.

3) spise teoreticka moznost, ktera zavisi v jakem funkcnim vztahu je vec vedlejsi k hlavni. napr. kdyz kupujete vlozku do zamku, je jejim prislusenstvim klic. jak logicke. takze kdyz kupujete tiskarnu, ke ktere dostanete darem vadnou cartridge (a nemate ji separatne na fakture), pak bych rekl, ze to muze byt povazovano za prislusenstvi veci hlavni. v takovem pripade je zapotrebi reklamovat vec hlavni a s ni i vec vedlejsi.

jak rikam, obecne asi nebude mozne rict generalne, ktery z vyse uvedenych pripadu se uplatni, protoze skutecne zavisi na cene, za jakou se bundlovana vedlejsi vec prodava/daruje a zavisi i na povaze veci hlavni a vedlejsi.
jenom bych jeste doplnil, ze podle prava jsou veskere ukony obchazejici zakon a ktere odporuji dobrym mravum absolutne neplatne, takze nema ani cenu uvazovat pripady NB za 1kc k tasce za 35K

osobne bych se v pripade Lukase L. priklonil k nazoru, ze ta bundlovana vec byla predmetem darovani, a tudiz vec ani reklamovat nemohl.

[ironfist]

jenom bych jeste doplnil, ze podle prava jsou veskere ukony obchazejici zakon a ktere odporuji dobrym mravum absolutne neplatne, takze nema ani cenu uvazovat pripady NB za 1kc k tasce za 35K

Skvele napsano, ale mel bych dotaz. Ponechme jednani contra bones mores stranou a venujme se te casti o neplatnosti pravnich ukonu pri jednani in fraudem legis. Mozna se pletu, ale ja mel vzdy za to, ze subjekty soukromopravni povahy, maji povoleno jak jednani secundum et intra lege, tak praeter legem, ale dokonce i in fraudem legis, samozrejme za predpokladu, ze to neni contra bones mores. Je to tak?

[jimmy]

Skvele napsano, ale mel bych dotaz. Ponechme jednani contra bones mores stranou a venujme se te casti o neplatnosti pravnich ukonu pri jednani in fraudem legis. Mozna se pletu, ale ja mel vzdy za to, ze subjekty soukromopravni povahy, maji povoleno jak jednani secundum et intra lege, tak praeter legem, ale dokonce i in fraudem legis, samozrejme za predpokladu, ze to neni contra bones mores. Je to tak?

dekujeme za osvetleni, jediny co jsem pochopil je to, ze "contra bones mores" znamena "proti dobrym mravum"

[ironfist]

dekujeme za osvetleni, jediny co jsem pochopil je to, ze "contra bones mores" znamena "proti dobrym mravum"

sorry, asi jsem to mel Riksovi napsat pres SZ. V zasade jde o to, ze soukromopravni subjekt(tj, i Ty), muze jednat jak v souladu se zakonem, tak mimo zakon(tim se nemysli, ze by porusoval zakon, ale ze zakon danou zalezitost neupravuje), ale muze i beztrestne ucelove obchazet zakon. A prave na ten posledni pripad se Riksy ptam jestli to tak je. Predpokladam, ze mne odpovi, ze z hlediska trestnepravni odpovednosti tomu tak je, ale jakekoliv pravni ukony ucinene s umyslem obchazet zakon jsou neplatne od sameho pocatku(ex tunc), a ted je to dulezite, jsou neplatne jen v pripade contra bones mores, nebo jsou principialne neplatne vseobecne?
P.S.:Jinak gratuluji, contra bones mores znamena opravdu proti dobrym mravum.

[riksa]

Skvele napsano, ale mel bych dotaz. Ponechme jednani contra bones mores stranou a venujme se te casti o neplatnosti pravnich ukonu pri jednani in fraudem legis. Mozna se pletu, ale ja mel vzdy za to, ze subjekty soukromopravni povahy, maji povoleno jak jednani secundum et intra lege, tak praeter legem, ale dokonce i in fraudem legis, samozrejme za predpokladu, ze to neni contra bones mores. Je to tak?

no, obecne k platnosti pravniho ukonu se clovek musi pohybovat v ramci zakona, a to at uz v oblasti, kterou zakon upravuje, nebo kterou neupravuje (tj. secundum et intra legem a praeter legem). takovy ukon, pokud je v souladu s dobrymi mravy, je platny.
imho jakekoliv jiny pravni ukon, ktery je ucinen mimo tento ramec (tj. protipravni - contra legem), je ex tunc neplatny, a proto nema smysl se zabyvat otazkou, zda-li odporuje nebo neodporuje dobrym mravum.
a co se tyce jednani in fraudem legis (tedy jednani, ktere formalne pravo nezakazuje, nicmene smeruje k tomu, aby bylo dosazeno vysledku, ktery zakon zakazuje), rovznez nemuze byt v souladu s dobrymi mravy, protoze smeruje k vysledku, ktery zakon zakazuje - coz opet pojmove vylucuje zabyvani se souladem s dobrymi mravy.

shrnuto - zabyvani se souladem s dobrymi mravy ma smysl pouze u jednani, ktera nejsou protipravni ani nedosahuji legalni cestou protipravnich nasledku

[ironfist]

Dekuji, a jak je to s trestnepravni odpovednosti? Jsi trestnepravneodpovedny za jednani in fraudem legis a praeter legem?

[JaB]

Dekuji, a jak je to s trestnepravni odpovednosti? Jsi trestnepravneodpovedny za jednani in fraudem legis a praeter legem?

tohle mi přijde fakt jako otázka za 100 bodů
praeter legem - asi těžko, vzhledem k tomu, že analogie k tíži pachatele je nepřípustná
in fraudem legis - tak tohle si dost dobře nedokážu představit jak jsi to myslel

[ironfist]

tohle mi přijde fakt jako otázka za 100 bodů
praeter legem - asi těžko, vzhledem k tomu, že analogie k tíži pachatele je nepřípustná
in fraudem legis - tak tohle si dost dobře nedokážu představit jak jsi to myslel

Mne nejde o konkretni situaci, ale spis o argumentaci do teorie prava+ nejaky priklad.

[Lukas L.]

2riksa - coz ale zrejme nedomyslel ani ten prodavajici, protoze kartu k reklamaci prijal. Predal ji - zrejme tam kde ji vzal on - k posouzeni. Distributor udelal to, ze za kartu poslal dobropis. Cimz si myslim, uznal ze karta ma vadu - neopravitelnou.
Takze si myslim, ze prodavajici strana (tedy spis retezec prodavajicich) se k tomu postavil tak, ze odpovednost za vadu prijima.
Me spis zajima - jak to resit, pokud prodejce prizna tu odpovednost pouze do vyse castky jez nafakturoval jako cenu bundlovaneho zbozi. Tj. pro zakaznika to vlastne znamena pouze jedinou moznost - dostat (napr.) 10kc - ziskat zpet poskozenou urcite nechce (k cemu by mu byla).
Nebo jde zadat na tom prodejci vymenu zbozi - a pokud ten tvrdi, ze zbozi v odpovidajci kvalite nemuze sehnat - dostat od nej zbozi v kvalite lepsi ?