Když to tak čtu ,nebývá mi ,než abych se také přidal se svými velmi smíšenými pocity.
1. Obraz je NEÚMĚRNĚ velký vzhledem k vzdálenosti projektoru od stěny.Mám objektiv F=300mm ,je mi jasné že tato ohnisková vzdálenost je pro velikost projekce rozhodující ,když si ovšem uvědomím ,že jsem měl možnost vybrat si u IZZOTEKů objektivy 360mm a tuším ještě 280mm ,tak by to byla změna ve velikosti zcela nepodstatná. Projektor vzdálený jen 2,5m od stěny promítá obraz s úhlopříčkou oklo 3m ,vím dalo se to jednoduše spočítat ,ale já hlupák to ignoroval – všichni to takhle nadšeně používají.
2. Světelná účinnost tohoto systému je ještě daleko horší než jsem si myslel (a to jsem nemyslel nic moc) .Když mi větracím otvorem u výbojky (použil jsem HCI250W) „proudí“ ven řádově víc světla než objektivem na stěnu ,naštve to.Už chápu proč tam lidé dávají 400W výbojku já bych tam ,za těchto účinnostních relací klidně strčil 1000W (mám ji doma) ,ale co s tím teplem a byla by to vychudlost – takhle se to řešit nedá.

V další vývojové fázi jsem si řekl : náš systém má zdroj světla výbojku a potom nutný element posouvající zdroj světla do nekonečna – první fresnelku (výbojka v ohnisku) .U této koncepce padne když ne 90 tak určitě 80 % světla nazmar. Výbojka v parabolickém zrcadle je také zdroj v nekonečnu ,ale s nesrovnatelně lepší účinností (rozhodl jsem se vyhodit zadní fresnelku).Sehnal jsem jakési stínítko z průmyslového osvětlovacího tělesa ,ale jak se ukázalo nebyl to paraboloid ,ale nějakým jiným kritériim vyhovující "šíšoid".Osvětlení displeje bylo znatelně (několikrát) lepší ,ale nerovnoměrné ,než jsem stačil eliminovat přesvícený střed (povolit matky – posunout výbojku) ,přehřál se mi displej - mám tam světlou skvrnu.

Nyní mám instalovanou výbojku 400W a těsně u ní naběračku (rádoby kulové zrcadlo) je přiletovaná nikoli cínem nýbrž pájkou (což je jak známo eutektická slitina bt. asi 200 C)a dosud neodpadla (ani v letních vedrech) ,ale má rozhodně přes 100 C .Nápad s cínovým odlitkem, jak nedávno někdo psal, je zajímavý,ale chce to opravdový paraboloid nikoli jen tak něco parabole podobného.
Dostal se mi do ruky jakýsi starší profi projektor s 250W výbojkou, pracující na témž principu jako ty naše.Za pozornost stojí kondensor – dokonalé kulové zrcadlo , v jeho středu výbojka ,která se téměř dotýká ploché části velmi mohutné ploskovypuklé čočky (parabolická, prům.60mm, ohnisková vzdálenost asi18mm).
Neměřil jsem to ,ale subjektivní dojem je ,že to svítí téměř stejně jako můj 400W systém!!!Bohužel všechno kolem kondensoru je (nebo spíš může být) malé ,díky maličkému hořáku výbojky – má snad méně než 10mm v průměru.Má –li být zachován, alespoň trochu předpoklad ,že zdroj je možno prohlásit za bodový s našimi reálnými výbojkami ,musí být čočka kondensoru také většího průměru (asi víc než 120mm).

Když vynechám potíže s teplem kolem HQI 400W/D ,nemohou s její tlumivkou slabší jedinci do schodů a navíc často bručí. Rozhodl jsem se pro elektronický předřadník .
Zkusil jsem oslovit firmu OSRAM (mám od nich obě výbojky) zda by mi nemohli doporučit někoho (nejlépe u nás nebo alespoň v Evropě, nikoli v USA!!!) kdo by mi prodal k jejich skvělým výbojkám elektronický předřadník. Odepsali mi toto:
Vážený pane ,

děkujeme za Váš dotaz a zájem o naši společnost.

V nabídce bohužel nemáme předřadníky k výbojkám. Vyrábí je např. firma TRIDONIC, kt. má v ČR zastoupení přes firmu:

Schäfer a Sýkora
Cihlářská 1000/2
Rumburk
www.sasa.cz
tel. 412 333 181
Včera večer jsem jim poslal mail a dnes jsem jim zavolal a dozvěděl se tohle: “ u 400W to je závažný a jen obtížně řešitelný problém na kterém vědátoři usilovně bádají“ .Dotyčný byl očividně vyveden z míry ,když jsem mu sdělil adresu, na které je předřadník k mání za $99.

Jednodušší by to opravdu bylo u sodíkových, 340W mi s tím svítí ,ale HQI potřebují na start několik KV a to je problém. Jakmile začne výbojka startovat (párkrát si blikne) ,odstřelí mi to můstek (1/2) s IRFP450 z kterého to budím .Vývoj el. předřadníku jsem pozastavil protože jsem zjistil, že je tu velký problém akustické rezonance baňky hořáku na kmitočtech několika desítek kHz.Řeší se to rozmítáním pracovního kmitočtu (35 Khz) 120 Hz se zdvihem 5 kHz (tz. že se 120x za vteřinu kmitočet změní sem – tam o 5kHz).V opačném případě se baňka mechanicky rozkmitá a s vysokou pravděpodobností praskne.
Chtěl bych se zeptat, neviděl – li někdo schéma nějakého elektronického předřadníku .
Jirka