male how to: neni z me hlavy, ale me fungovalo...

U notebooku je však většinou nemožné vytáhnout harddisk, provést instalaci jinde na silnějším stroji a pak jej dát zpět. Přesto všem doporučuji připravit si kompletní systém, (který budou v notebooku chtít mít) na dostupném silném stroji, tam jej také odladit a otestovat, protože je to mnohem příjemnější, nežli se trápit a čekat dlouhé minuty. Po zprovoznění základního systému pak po nahození sítě přes plip překopírujeme všechno, co potřebujeme.

Jako výchozí systém používám Smalllinux, dvoudisketovou distribuci, která je schopná běžet i na stroji s malou pamětí. Popis instalace je uveden v přiloženém readme.

Protože můj notebook nemá možnost použít síťovou kartu a já přesto chci komunikovat jinak, než-li jen po disketách, zvolil jsem plip - Paralel Line Internet Protokol. Ten umožňuje použití paralelního portu jako běžného síťového rozhraní a tím pádem použití libovolného programu, který komunikuje pomocí TCP/IP. Nevýhodou tohoto řešení je jednak to, že počítač, ke kterému se pomocí plipu připojujeme musí běžet na Linuxu a za další to, že použití paralelního portu je náročné na procesorový čas. Mimo to jsme samozřejmě přišli o možnost tisku v okamžiku připojení (nemáme-li tiskárnu na sériový port). Časem (bude-li více času) zkusím i slip. Ten by měl některé tyto nešvary odstranit, ale zatím nevím, co je výhodnější. Tedy - slip (Serial Line Internet Protocol) nepotřebuje na straně připojovaného serveru Linux - dal by se vyžít stroj např. s Win NT. Sériový port tolik nezatěžuje procesor, na druhou stranu je pomalejší. Toto řešení by ovšem vzhledem k tak slabému procesoru mohlo být přeci jen rychlejší. Mám například vyzkoušeno, že nemá vůbec smysl zapínat u ssh (scp) volbu -C - kompress, protože urychlení, které nastane přenášením menšího množství dat se vůbec neprojeví, jelikož doba ztracená kompresí je mnohem větší.

Co je nutné pro PLIP. Potřebujeme mít nastavenu podporu plipu v jádře. Já používám v notebooku jádro 2.O.7 (je menší než jádra 2.2.x). Je nutné vědět to, že u jádro 2.2.x se poněkud změnil přístup k paralelnímu portu. U jádra 2.0.x musíme mít v jádře zapnuto

CONFIG_PLIP=y

Pak je možno plip použít jako kterékoliv jiné síťové rozhraní:
IP notebooku je 10.219.25.7
IP serveru je 10.219.25.21
plip1 je první paralení port

ifconfig plip1 10.219.25.7 pointopoint 10.219.25.21 up

Protože 2.0.x jádro nenahodí automaticky základní routování, musíme ještě provést:

route add 10.219.25.21 dev plip1

Samozřejmě, že na straně serveru je provést stejnou proceduru pouze s opačnými IP adresami. U jader 2.2.x je trochu jiný přístup k paralelnímu portu. V jádře je potřeba zapnout:

PARPORT=y
PARPORT_PC=y
PLIP=y

Já například dávám paralelní port (PARPORT) přímo do jádra a část specifickou pro PC (PARPORT_PC) mám modulární. Při použití paralelního portu pak spouštím toto:

insmod parport_pc io=0x378 irq=7
insmod plip

A pro nahození sítě
ifconfig plip0 10.219.25.21 pointopoint 10.219.25.7 up

Tímto jsou počítače spojeny jako dva body. V případě podrobnějšího návodu prosím čtěte PLIP Howto.

Máte-li potřebu, aby váš notebook byl připojen nejen dvoubodově k jednomu stroji, ale mohl používat okolní dostupnou síť, musíte nastavit ještě pár věcí.

Máte-li možnost mít na notebooku adresu jiné sítě, pak není problém - na serveru ke kterému je linux připojen prostě proroutujete tyto sítě klasickým způsobem. Horší je ale situace, kdy musíte použít IP adresu ve stejné síti. Tu totiž nenaroutujete a musíte použít fígl zvaný proxyarp. Zajistí nám vyexportování jedné IP adresy přes druhou tak, že druhá IP odpovídá na všechny požadavky (nebo vracející se pakety) za první IP a pak pakety prostě předá první IP adrese. Na serveru bude probíhat předávání paketů, takže jej musíme mít zapnuto v kernelu

IP_FORWARD=y

a za provozu musíme jádru říct, že pakety opravdu předáváme.

echo "1" > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward

a nahodit proxyarp

arp -Ds 10.219.25.7 eth0 pub

Tím došlo k úplnému a totálnímu připojení nebooku k síti a je jen na nás, jak toho využijeme.