Budu konkrétní - zkusil jsem si různými testy ověřit správnost chodu H2benchW (seek, burst, rychlost sekvenčního čtení na začátku, kopírování rozdělením disku na partitiony) a vyšlo mi, že hodnoty, které se takto dají porovnat, odpovídají výsledkům z jiných testů / mých pokusů. Mimo to tento test má dost stabilní výsledky, při každém spuštění dá zhruba + - to samé, k disku přistupuje přímo bez vytváření partitions, takže cachování OS nepřipadá v úvahu. Tenhle test byl vyladěn na to, aby s ním c't mohlo testovat disky v jejich recenzích, takže si na tom dost dali záležet (jako Intel s IOmeterem), rozhodně bych to nepřirovnával k Sandře, která jen sekvenčně zapisuje na náhodně zvolené místo na partition. Mám brát za modlu světa StorageReview? Jejich testy nejsou ve všech ohledech dokonalé, porovnej hlučnost jimi naměřenou a reálný dojem. Že si udělají určité schématické postupy pro již nepodporovanou sadu programů od Intelu je jen jejich záležitost a já jí můžu přijmout a nemusím. Osobně jsem dal přednost řešení od c't, protože vím, že počítačům zdaleka nejvíc rozumí lidé, pro které je assembler běžná záležitost. c't má takové programátory, pro které SoftICE je normální program. SHW je server pro lamy... no samozřejmě, to si vážně myslíš, že odborník to čte? Proti lidem jako Andreas Stiller (c't) nerozumím procesorům prakticky vůbec a mně už sotva stačí weby jako Sandpile. Když jsem na Sandpile přišel před pár lety, vůbec jsem netušil, o čem se tam mluví. Kdyby někdo měl prezentovat end-userům skutečně profi informace (které jsou většinou stejně tajné), bude mít čtenost nula nula nic, protože to nikdo nepochopí. Se podívej, jak se recenzují grafické karty - recenzenti se ohání výrazy jako LMA II a přitom ani netuší, co to je SIMD procesor a o architektuře čipů grafických karet ví úplné prd. Navíc výrobky už jsou dnes tak propojené, že testovat samostatně pouze low-level charakteristiky nemá význam. Aplikační výkon u HDD existuje, bootování OS je jedním z příkladů - ať to děláš 2x nebo po tisícté, vždy se čtou stejné knihovny DLL ve stejném pořadí a ty jsou na stejném místě na disku. Po vysledování určitých charakteristik jednotlivých druhů programů a jejich práce s diskem lze sestavit (přes přímý přístup k disku) metodiku zápisů a čtení z přesně daných míst. A to dělá H2benchW. To už bych se spíše bál o objektivnost WinBench 99, který přistupuje k disku přes OS. Ale o tom se zde hádat nechceš...