Citace Původně odeslal Pirs
trosku bych to upresnil...
Pri vodivem spojeni medi a hliniku kapalinou (elektrolitem) dochazi na povrchu obou kovu k rozdilu el. potencialu. Na hliniku kladny na medi zaporny. Pri teplote vody 25°C jsou hodnoty -0.52V a +1.66V. Z povrchu medi jsou vytrhavany ionty a putujou krze vodu a vazou se na hlinik.
Moznosti jak tomu predejit, je pridat do okruhu anodu, ktera bude z materialu, ktery je vice nachylny ke korozi nez med. Jedinou takovou latkou je horcik.
Takze je jednodussi opatrit bud med nebo hlinik nejakou povrchovou upravou nebo pridat do obehu glykol nebo udelat cely okruh z jednoho typu kovu.
jak chces z povrchu kovu jen tak pro nic za nic vytrhnout ion? kdyz uz ho vytrhnes, znamena to ze musi nechat prislusny pocet elektronu na katode, v tom pripade se ale bude na elektrodach hromadit naboj, pokud napeti na elektrodach dosahne urcite urovne, tento proces se zastavi. Takze pokud ty kovy ponoris do elektrolytu, vytvori se na nich urcity potencial a pokud naboj na elektrodach neni vybijen (napr. vnejsim obvodem), reakce se zastavi - t oje duvod proc se ti baterka sama nevybije kdyz ji nepouzivas (resp. vybije ale je to vlivem samovolne chem. reakce, ne jevem galvanickeho clanku). Takze pokud ty dily elektricky nepropojis, nic se ti nerozlepta

A krom toho jsi pouzil spatny cisla, protoze
1) +0,52V je na elektrode Cu+/Cu a nikoli Cu2+/Cu kde je +0,339V
2) ty potencialy maji obracenou polaritu, Al je katoda, Cu je anoda

Pokud by nekdo potreboval pouzit ruzne kovy v chladicim okruhu a mit je pritom vodive propojeny (napr. k necemu prisroubovany) musel by vsechny povrchy opatrit stejnou vrstvou kovu. Vzhledem k tomu, ze nejlepe se redukuje med, bude nejlepsi ty zbyle kovy pomedit. Pak bude vsude stejny potencial, tedy napeti (=rozdil potencialu) bude nulove a nebude protekat zadny proud).