Citace Původně odeslal b3nco
jasne ze je zaujem. Napis co sa pocita
Dobrá... Ukecal jsi mě...
Ehm tedy...

Předpokládá se, že mimozemská civilizace bude vysílat signál, který je co nejefektivnější a co nejlíp detekovatelný -> signál v úzkém kmitočtovém pásmu, protože se snadněji oddělí od okolního šumu... Program funguje podobně jako když se ladí rádio - pokud síla signálu vzroste, je to zajímavý...
Teleskop je pevně umístěnej v zemi, tak nemůže sledovat pohyb vesmírných těles, proto sleduje tělesa, která přecházejí přes jeho ohnisko - to jim trvá asi 12 vsteřin, takže má smysl hledat signál max. 12s dlouhý...


Takže co se vlastně hledá - silný úzkopásmový signál, ale protože se neví, jak "úzký" by ten signál měl být, testuje se na různých šířkách pásma.


Kdyby do toho signálu dali "ufoni" nějakou informaci, skoro určitě by měl signál tvar pulsů.


Protože se předpokládá, že se planetární systémy proti sobě pohybují, předpokládá se, že vznikne Dopplerův efekt - změna frekvence způsobená pohybem zdroje signálu oproti příjemci signálu. To může způsobit zvýšení nebo pokles signálu během 12s přechodem nad ohniskem teleskopu, takže i takovýhle signál se hledá...



A teď jak se to počítá...
Program na datech provádí rychlé Fourierovy transformace a hledá silný signály na různých kombinacích základních kmitočtů, šířky pásma a Dopplerova posunu.
Z těch dat, co se posílají po internetu, je nejdřív nutný odstranit důsledky Dopplerova posunu. To musí udělat celkem 5000x, od -5Hz/s do +5Hz/s v intervalech 0.002Hz/s. Pro každý posun (tj. celkem 5000x) je celých 107 sekund (psal jsem o nich v mém minulém příspěvku) dat "narovnáno" a rozděleno do 8 bloků po 13.375s. každý tento blok je potom prozkoumán s šířkou pásma 0.07Hz na případný signály (peaks) - to je celkem 131072 testů pro každý blok pro každý krok Dopplerova posunu. V této první fázi udělá tvůj počítač asi 100 miliard výpočtů.
V dalším kroku se zdvojnásobí šířka pásma na 0.15Hz. Při týhle šířce se rozšíří i pásmo Dopplerova posunu od -10Hz/s do +10Hz/s. Vzhledem k větší šířce pásma se celkový počet testů oproti prvnímu kroku sníží na čtvrtinu. Další krok znova zdvojnásobí šířku pásma z 0.15 na 0.3Hz a tak se pokračuje až do šířky pásma 1200Hz (celkem tedy 14 zdvojnásobení šířky pásma). Celkový počet výpočetních operací naroste asi na 175 miliard...

No a signály, které něčím vybočují z průměru jsou prověřovány, jestli měhem 12s intervalu narůstají nebo neklesají...

A to je asi tak vše...