Konečně mi někdo otevřel oči, sláva!!!
Hned se cítím být větším, když věci kolem sebe zmenším o několik řádů.

Akorát to vě mne vzbudilo několik nejasností.

1. vždycky jsem si myslel, že základní délkovou jednotkou pro cokoliv, ať jde o špagát nebo vlnu, je dle soustavy jednotek SI metr.

2. Proč je půlvlný dipól pro frekvenci 100MHz dlouhý 1,5 metrů a celá vlna o frekvenci 100Hz má jen 3cm? Jsou to nějaké jiné vlny? Nebo jsou to jakési jiné Hertze? Opravdu je jedna perioda o frekvenci 1Hz dlohá jen několik desítek centimetrů, když se elektromagnetické vlnění šíří rychlostí světla? Není to světlo v tvém hlavovém výpočtu jakési pomalé? Anebo že by v tom bylá přímá úměra, čím víc hertzu, tím víc metrů?

Já znám ještě vlnu ovčí, ta je dlohá podle plemena své nositelky. A ještě podle toho, kdy ji ostříháš, čím pozděj tím delší.

Ideální bedna by něměla vydat žádný vlastní zvuk. Toho lze docílit použitím vhodného stavebního materiálu + již vzpomínané zatlumení. Takže jde o absorci vlnění. A kde nic není, není ani interference...

Doplněno:
Jaký měnič, myslíš ten elektroakustický? Ten přece nikam neběhá!

Velikost vychylky membrámy = velikost amplitudy, tedy to, kolik to slyšíme (hlasitost)
kolikrát za sekundu sebou membrána kmitne = frekvece, čili jak vysoký tón slyšíme

Schopnost reproduktoru podat spodní tóny záleží na průměru akrivní části membrámy, je jedno jestli je štříbrná nebo růžová. Proto se můžu jen zasmát nad těma superultramega subwoferama, co mají reproduktor o průmeru 10 cm, zasazenýma do úhledné plastové krabičky.

Ty jsi netopýr, že poslocháš 25 kHz?