Já jen pro doplnění to doplním troškou teorie.Původně odeslal tnf
Aha, takže je to termistor "naruby"? S rostoucí teplotou odpor klesá... No jo, vždyť jsem blbej, asi bude zapojenej s tím větrákem do série. To jsem zas vymyslel kravinuja jsem mel vetrak s TC ve zdroji a taky me to stvalo tak jsem to cidlo ustrihl a ty dva dratky spojil (takze nestrihat uplne u vetraku)a funguje to (aspon u me)
Nejdřív na začátek - zkrat = nulový odpor, rozpojené kontakty = nekonečně velký odpor (teoreticky), izolant. U kovů s rostoucí teplotou opravdu roste odpor (koeficient růstu je u každého kovu různý), vysvětluje se to tím, že teplejší = energetičtější atomy v krystalické mřížce víc kmitají a tím se zvyšuje pravděpodobnost srážky volných elektronů s nimi. Prostě těm elektronům dá větší práci se tím kovem "prodrat". Za supernízkých teplot (cca 3K) vykazují díky tomu některé kovy supravodivost - jejich atomy téměř nekmitají.(kupodivu měď a zlato jsou na tom docela blbě)
Naopak u polovodičů s rostoucí teplotou jejich elektrický odpor klesá, teď si nejsem jistý, jestli je to tím, že by se zmenšovala šířka zakázaného pásu nebo energetičtější elektrony jej snadněji přeskočí. Proto se plovodiče za nízkých teplot chovají jako izolanty. Když to shrnu - termistor je vyroben z nějakýho polovodiče a když ho přemostíš (zkratuješ), vyrobíš nulový odpor a simuluješ pro logiku větráku hooodně vysokou teplotu, kterou se snaží kompenzovat zvýšením otáček větráku. Když ho rozpojíš, odpor je nekonečně velký a větrák se bude buď točit hodně pomalu, nebo vůbec, záleží na konstrukci.
Z uvedené teorie taky plyne, proč je hodně důležitý dobrý chlazení CPU, zvláště přetaktovanýho. S rostoucí teplotou klesá jejich odpor a teče jimi větší proud, než v chladnějším stavu. Při zvýšení voltáže - časté u OC- se snadněji potom prorazí = zničí. Na to stačí jednoduchá verze Ohmova zákona (v integrálním tvaru
Wzz.
Odpověď s citací