Pro ICEho a ostatní netopýry:
Jestli to někdy ještě budeš zkoušet hi-fi sestavě za půl milionu apod., doporučuji následující. Propojit CD přehrávač digitálně se zvukovou kartou v počítači a pak nahrát originální CD i kopie do počítače. Pak mohou nastat jen dvě situace. Buď jsou originál i kopie totožné (maximálně posunuty o offset) a pak musí jakýkoliv přehrávač (i za 100 tisíc) přehrát stejně originál i kopii, neboť do D/A převodníku jdou stejná data anebo totožné nejsou, což znamená, že se na kopii vyskytují chyby (=nekvalitní kopie). Ty chyby mohou být důsledkem vyšší rychlosti vypalování (doporučuje se používat CLV, což je obyčejně do 16x), nekvalitní vypalovačkou anebo médiem. Kvalitu nahraného CDčka lze snadno proměřit v programech CD Speed, PlexTools, WSES, KProbe apod. Na dobře vypáleném CD by neměly vyskytovat C2 (nemluvě o CU) chyby a čím menší počet C1 chyb, tím lépe. Výše uvedený postup jsem kdysi vyzkoušel na dvou CD a kopie se vždy shodovala s originálem, takže OBOJÍ MUSÍ HRÁT STEJNĚ! Ono to spíš pramení z toho, že když někdo dá x desítek tisíc za studiového Denona, tak těžko přizná, že výsledek je stejný jako z vypalovačky za 3 tisíce.