Malé doplnění na téma průtok versus průřez
Není zdaleka srovnatelné, zda médium protéká trasou sestavenou z jedné trubice o průměru 10mm, což je průřez 78 mm2, nebo trasou sestavenou z deseti trubiček o průměru 3.16 mm, což odpovídá průřezu 78 mm2. Trasa o jedné trubici nemá žádné hrany, je hladká, proudění je ustálené. Přejde-li médium do druhé trasy (té desetitrubičkové), začne médium narážet na hrany, rychlost média se zvýší, tím se zvýší tření a tím pádem vznikne určitá tlaková ztráta, která je závislá na rychlosti proudění a tvaru hran na přechodu. Znovu podotýkám, že průtok je ve všech místech naprosto stejný (pokud někde není díra). Mění se pouze rychlost a tlak.
Memám nic proti "tenkodrážkovým vysokorychlostním" systémům, má to však i své nevýhody:
větší náročnost na výrobu
potřeba vyššho pracovního tlaku-větší nároky na výkon a konstrukci čerpadla (vyšší cena, zvýšená spotřeba energie), větší tlakové namáhání celého systému.
Jen pro ilustraci:
Při vysokých rychlostech média (např. voda, ale také vzduch) se stěna s děrami (např. pletivo, pororošty) chová naprosto stejně jako plný materiál. A naopak, pokud letí těleso vysokou rychlostí a dopadne na vodní hladinu, je to naprosto srovnatelné s dopadem na betonovou plochu. Takových rychlostí v hadicích a blocích ale snad nikdo dosáhnout nechce. Ono by to nebylo ani tak snadné.
