chipset pre intel a jednokanalovy pamätovy radic

[skorec1]

zaujimalo by ma ci sa na Intel P4 a vysie, odkedy intel prestal podporovat SDRAM pouzival chipset s jednokanalovym pamätovym radicom az po sucasnost

[DOC_ZENITH]

To je jednoduchý, původní koncept netburstu počítal pokud možno jen s RIMM pamětma, představovaly pro netburst to pravé. Vysoký frekvence, prostupnost, dle přísných specifikací i 100% kompaktibilita a spolehlivost. A díky tomu se i jednoduše dualizovaly do dual chanellu, jak je známe z I850 a I850E chipsetů, v budoucnu byly plánovány 4 kanály a další zvýšení frekvencí. Oficiálně se dělaly desky pro Rimmy do 1066 mhz (I850E FSB533 v synchronim režimu).

Nastaly však pro Intel velký problémy. A to hlavně s cenou. Rdram byly hrozně drahý a navíc to umočňovala samotná P4 což nebyl už od začátku zrovna nejpovedenější procesor, potřeboval moc vysoký frekvence, žral a topil, na stejný frekvenci podlehl jeho předchůdci P3 a o Athlonech vůbec nemluvě. Agresivní politika AMD (kritizovanej prorating) v kombinqaci s tehdy již 2 roky starou K7 byla schopna hlavně v hrách P4 porazit a to za mnohem nižší cenu.

Tak intel rychle už od začátku dělal P4 s Sdramy aby to bylo levnější, ale vzhledem k tomu, že P4 je CPU závislej na propustnosti RAM jak žádný jiný, tak to mělo katastrofický dopad na výkon, klidně i 50% oproti Rdram. K7 procesory od AMD s Sdramy pracovaly mnohem rychleji, a i Durony byly schopný porazit P4, kterou to šíleně brzdilo. Později přišly DDR paměti, který byly ideální pro K7, která měla DDR bus. Zpočátku ale byly výsledky nic moc, v praxi zanedbatelný nárůst oproti Sdram (Ali magik1 chipset, AMD760 chipset, VIA kt266 chipset), zvrat nastal až s příchodem SiS 735 a VIA KT266A chipsetu, kdy DDR opravdu začalo být znát a Intel se dostal do ještě větších problémů.

Intel se tehdy rozhodl, že musí Rdram opustit za každou cenu, a vytvořil první svůj DDR chipset I845. Firma Rambuss Intel ihned zažalovala a vysoudila obrovské peníze za "odkopnutí" svých Rdram pamětí. DDR ale nebylo pořád pro Intel Ideální, protože měl QDR sběrnici a čili pořád to byla brzda. I850E byl rychlejší jak všechny DDR systémy. Navíc tehdy intel měl svůj top model v kombinaci s I850E deskou a P4 Northwood 3,06ghz - první procesor s podporou HT. A ten na cenovym i výkonostnim vrcholu zůstal hodně dlouho.
Intel později vytvořil dualchanell DDR chipset I865, což byla jeho záchrana, tím už paměti nelimitovaly CPU, pak bylo ještě třeba porazit starej I850E, ale nebylo to snadné, protože FSB na 533 to nemohla dokázat, tak by to bylo v nejlepším případě vyrovnané, ale I865 při FSB 800 nepracoval až tak rychle jak by měl, Intel tam, teď si nevzpomenu jak se to jmenovalo, použil ňákou technologii, která umožnovala větší FSB, ale trochu zhoršovala prostupnost, rozuměl I850 kdybys přetočil na stejnej takt, tak by byl rychlejší, to samý I865, když jsi dal na FSB533 a jel přes clocgen na horu, bylo to trochu rychlejší, ale většina desek nedosáhla takto stabylně FSB 800. Tím rozhodujícím krokem se nakonec stal až Procesor P4 EE s jádrem Gallatin (Northwood s přidanou 2mb L3 cache) co pracoval na FSB800 a až na 3,4ghz, címž se stal nejvýkonějším řešením, AMD K7 na něj nenalezla odpověď.

To byl takovej vrchol Netburstu, později přišla AMD s K8 generací a Netburst začal prohrávat prakticky ve všech ohledech. Vrcholem všeho byl přechod na 0,90nm výrobní proces, který se AMD povedl (i když nepřinesl prakticky žádnou frekvecni 130nm Clawhammer pracoval až do 2,6ghz oficiálně (bez OC) Nastoupil první Winschester a po něm venice s San diegem(výkonostní ekvivalent Clawhammeru)), ale přinesl snížení teploty a spotřeby. U intelu pravej opak. Ten přišel s Procesory s jádrem Prescott, které měly ještě delší pipeline, L2 cache sice 1mb, ale mnohem pomalejší a vše vyústilo v to, že Prescott byl na stejné frekvenci pomalejší jak Northwood (teď už 2 roky starej hi end NW 3,06ghz s I850E pořád porážel většinu hi End CPU) a prescott ještě více topil a žral. Pak přišly P4 EE na bázi prescotta s 2MB L2 cache, ale byl to výsměch, starší gallatin je i s nižší frekvencí porazil. Pak se Intel ještě zoufale snažil zabránit porážce jak se jen dalo, rychlepřešel na DDR2, PCI-E, a jako první předvedl dualcore, ale slepenec 2 prescottů měl rekordní spotřebu a proti dvoujádrové K8 se vůbec nechytal. Tak intel aspoň začal zlevňovat, to stlačilo cenu obou výrobců dost dolů. Pamatuji si, že jsem kupoval winchestera 3000+ za 5000kč a o rok později byla nabídka prakticky stejných CPU a stál už 2000. Intelu prostě docela dost zachránily jeho chipsety, který byly vždy spolehlivý, vcelku rychlý a celkově dobrý, slabina těch systému byl vždy CPU. To se změnilo až s nástupem Core 2 dua. (nebo vlastně ne, Pentium M, jakožto pokračovatel Pentia 3 byl nejrychlejší procesor té doby, ale moc se o něm nemluvilo, Intel to nechtěl, avšak s redukcí ze S479 od asusu se s nim daly udělat zázraky a postavit na něm nejrychlejší herní PC, co porazil Athlona FX55 Clawhammera nebo San Diego asi o 20% a Netburst procesory, radši nemluvit.

Jej, to jsem se zakecal, no už to postnu

[PiT]

DOC_ZENITH:

Az na tie "bezproblemove Intel cipsety" v zasade suhlas - staci si spomenut na nedostatocne bezpecne specifikacie ohladom USB (intel spoliehal na vyrobcov zakladnych dosiek, ze osadia poistky, no ti setria kazdy halier a samozrejme to nerobili), kde sposobovalo zapojenie neuzemnenych pripadne uzemnenych zariadeni s rozdielnym potencialom oproti doske nadherne praskanie/random smrt cipsetov.

Intel mal ohladom cipsetu vzdy tu vyhodu, ze nemal poriadnu konkurenciu -

s nForce boli problemy ohladom stability a nedodrzani specifikacii - co vyustovalo do nahodnych problemov s poskodzovanim dat (hlavne na diskoch a pri prenasani po sieti s integrovanymi sietovkami) + tie cipsety neskutocne hreju,

VIA toho moc nevydala (viac si hriala na svojom piesocku s ULV a mini integrovanymi lacnymi rieseniami allinone) a

ostatne riesenia neboli dostatocne vykonne -

pripadne ak boli, neboli dosadzovane do mainstream a top modelov zakladnych dosiek, takze sa nerozsirili (a tam, kde bola pravdepodobnost, ze sa to stane, nastupila nVIDIA a firmu zlikvidovala odkupenim a rozobranim a v druhom pripade samotna AMD odkupila ATi ).

Inak pekne zhrnutie.

[Rainbow]

Na P4 je aj niekolko chipsetov od SiSu - so SDRAM aj DDR a rozsirene su pomerne dost. Ma ich kopa dosiek od Asusu, ale aj ECS a ASRocku.

[DOC_ZENITH]

Na P4 je aj niekolko chipsetov od SiSu - so SDRAM aj DDR a rozsirene su pomerne dost. Ma ich kopa dosiek od Asusu, ale aj ECS a ASRocku.

Jo zrovna jsem chtěl říct, SIS dělal dobrý chipsety pro P4. Můj nejoblíbenější sis645 , konrétně deska MSI 645 ultra, na který jsem vytakoval NW 2ghz na 3,2ghz, ale hlavně uměla univerzální AGP 3,3 i 1,5v, čili mi tam chodila Voodoo5, což se na žádnym Intelu pro P4 nedalo docílit. A i pro AMD, byly lepší jak Via, ale hold se nezozšířily, vyráběla je tak akorát ECS (hlavně modely K7S5A a K7S6A byly ve svý době skvělý, a K7S6A byl jedinej board od ECS co měl perfektní overclocking).

[PiT]

Bezproblemove mozno boli, ale mali aj slaby vykon v porovnani s konkurenciou - len neviem, ci kvoli samotnemu navrhu/cipsetu alebo kvoli tomu, v com boli osadene (ECS).

[MV]

Bezproblemove mozno boli, ale mali aj slaby vykon v porovnani s konkurenciou - len neviem, ci kvoli samotnemu navrhu/cipsetu alebo kvoli tomu, v com boli osadene (ECS).

Spis tim, kde byly osazene, ale novejsi chipsety od SiSu uz nemely problemy ani na ECS/PCChips deskach. Mel jsem P4ku na SiS645DX a to bylo v dobe vydani temer nejvykonnejsi reseni (DDR333 jiny chipset neumel), jenze sis trochu zaspal a tak moc desek kvalitnich desek nebylo (ikdyz vic, nez jindy predem i pote )
http://www.tomshardware.com/2002/03/11/sis_645dx_/

No a pak (trochu OT) jsem mel SiS 748 na Bartonovi - a to byl take super chipset - netopil, stabilni, rychlejsi a (oproti nforce2) o mnoho spolehlivejsi IDE radic, AGP/PCI lock. Ovsem na desce (PCChips) se taktovat mnoho nedalo, ale i tak to melo vyssi pametovou propustnost nez ostatni podobne chipsety (vice nez KT600 a nforce2 v single-channelu) a celkem slusne to dotahovalo na nforce2 v dualchannelu...