Mě třeba překvapuje, o kolik více problémů je s makrofotografií u zrcadlovek, než u EVF (nechci, aby se tu rozjela dabata EVF vs. DSLR, ale překvapuje mě, o kolik je snazší používat EVF, než mainstreamovou zrcadlovku):
1. Cena. Ta je samozřejmě vyšší, což lze čekat - nebráním se vyšší ceně, pokud by mi přinesla jednoznačně vyšší užitnou hodotu. Ale cenový rozdíl mezi EVF za 12k + makropředsádkou za 1k a zrcadlovkou za 14k + makroobjektivem za dalších 14k mi zlepšení nepřinese:
2. Zvětšení. Objektivy v rozumných cenových relacích nenabízejí takové zvětšení, jako ultrazoom s předsádkou, přičemž jsou dražší. Pokud budu zvětšení řešit výřezem, přicházím tím o detail, který mi kvalitnější objektiv a snímač za dvojnásobnou cenu měly přinést. Pak ještě připadají v úvahu mezikroužky, ale to je opět další investice a ve výsledku ovlivní další aspekty:
3. Vzdálenost. Makroobjektivy obvykle ostří na větší vzdálenost, než EVF s předsádkou. To může být ve specifických případech výhoda (třeba u plachých živočichů), ale znemožňuje to pořizování všech snímků, kdy chci nevysoký objekt zabrat odspodu a nemohu jít dál, než třeba 15 cm (což využívám nejčastěji)
4. Komponování. Hledáček DSLR je ve výše popsaném případě zcela nepoužitelný (musel bych hlavu zahrabat do hlíny), přičemž u EVF není díky výklopnému displeji problém. To se naštěstí zlepšuje díky live-view, které by právě pro makro (při dobré implementaci ze strany výrobce) mohlo být velkým přínosem. Kde není, mohl by to částečně řešit úhlový hledáček (osobní zkušenost zatím nemám, ale moc chvály jsem na ně neslyšel)
5. Ostření. Původně jsem to považoval jen za svůj názor, ale už jsem narazil na několik uživatelů (fóra na fotografovani,cz a dpreview.com), kteří se orientují na makro a po přechodu z Panasoniců FZ30/FZ50 na DSLR byli zklamáni z ostření, protože způsob Panasonicu (ostření podle nazoomovaného výřezu libovolné části obrazu) byl podle nich výrazně přesnější, byť pomalejší.
6. Ostřící kroužek. Ostření při velkém zvětšeníbývá logicky hodně problematické. Za obecné řešení se považují makrosáňky, nebo stativ s jakoukoli formou posuvu hlavy nebo upínací destičky. Nechápu, proč objektiv nemůže mít režim, kdy by motor na otáčení ostřícího kroužku reagoval např. s 5x nižší citlivostí, což by bylo daleko elegantnější řešení (vliv na výrobní náklady by musel být zanedbatelný)
7. Zoom. Pevná skla sice mají lepší kresbu, ale pokud je možné otočením kroužku na objektivu upravovat zvětšení, je to pro mne nedocenitelné (u EVF jsem z více než 90% zoom využíval právě v kombinaci s makropředsádkou). Zoomovací makroobjektiv je, jak jsem zjistil, stejně častý jev, jako Mikuláš v červenci.
Jsou tyhle požadavky příliš atypické na to, aby se jimi výrobci zaobírali, nebo kde je problém? Myslím si, že by taková vylepšení ocenilo víc lidí...