Dobry den,potřeboval bych vědět jestli a jak jde přetaktovat staré cpu Intel 486 sx na základní desce s chipsetem SIS ?děkuji
Printable View
Dobry den,potřeboval bych vědět jestli a jak jde přetaktovat staré cpu Intel 486 sx na základní desce s chipsetem SIS ?děkuji
Dobry den,
toto je nejaka provokace, nebo je to skutecne mysleno vazne? :o
EDIT: Jinak 486 se taktovaly zmenou FSB pomoci jumperu, vetsina desek mela volby pro 25, 33 a 50MHz.
To je skoro provokace.
Jediny rozumny duvod v tomuto kroku ?!
K přetaktování bude potřeba dohledat manuál od desky.:rolleyes:
Já bych to raději netaktoval. Mohlo by to dosáhnout příliš vysokého výpočetního výkonu a programy by pak běžely nezvladatelně rychle.
1. Ano, jde to
2. Jak, to záleží na desce.
Nicméně je to škoda - pokud jde o produkční server, doporučil bych výměnu za koprocesorem vybavený 486DX.
V serveri koprocesor vacsinou nepotrebujes.
Aplikační nebo databázový server jistě koprocesor užije... :pCitace:
Původně odeslal Rainbow
Nevím, proč si někteří z L8K8 děláte takovou legraci. Taky mám slabost pro staré kousky. Kdybych měl šanci dostat do rukou K6-2+, tak bych šel sebrat sestřenici desku se socketem 7 a trošku si hrál.
Docela mě zajímá jak to dopadne, když jsou takto velké kroky v FSB. Nastavit násobič se na starých deskách dal? (když jsem si hrál s K6-2, tak to samozřejmě šlo).
Predpokladam ze zmineny stroj je pouzit jako routerboard a routuje asi moc pomalu :-)
Taktovani takove 486 by nemuselo udelat dobre sitovym kartam, spolu s frekvenci FSB (dali se tomu tak rikat) se zvedne i frekvence ISO \ PCI \ VLbus slotu.
I pri mensim zvednuti napriklad z 33MHz na 40 se daji ocekavat problemy.
U takove 486SX33 zadny nasobic neni :-). resp. je natvrdo 1xCitace:
Původně odeslal Warran
To takova 486DX2 uz ma nasobic 2x :-).
Aha, to mi mělo dojít při těch frekvencích. Jinak Caleb psal o volbách FSB 25, 33 a 50 MHz. Tuším by potom měla existovat ještě 16 a 20 MHz pro 486 SX 16 a 486 SX 20.
Zajímavé. Při těchto pevných krocích bych čekal, že se pro odvozované frekvence nastaví správná dělička/násobička.Citace:
Původně odeslal Sasa
Treba to nastavit bud jumpermi alebo v BIOSe. Frekvencia ISA zbernice pri ISA-only strojoch vedela dost vyrazne ovplyvnit vykon. Casto to islo nastavit aj na 12MHz (standard hovori 8MHz).Citace:
Původně odeslal Warran
Frekvenci ISA nastavuješ většinou v biosu, VLB pak switchema, jo, kde jsou ty časy mý 486- Největší rekord v OC jsem měl právě tam, 486DX2 od Cyrixu 50mhz @ 133mhz, tak se snaž. :D
Co se týče Intel 486SX přímo, tak tu jsem z 25 dostal na 40, 50 bylo unstable.
Ale u 486 skoro víc jak na taktu procesoru záleží na vyladěnosti systému jako celku. VIA chipset = 20% výkonu dolu, malká nemo žádná L2 na desce = 20% dolu, špatně nastavení latence do L2 nebo do ram, dalších 20% dolu. (volba auto v biosu = špatně). atd atd.....
S 486 DX4 @ 120mhz writeback cache se dalo když to člověk naplno vytunil vyzvat Pentium 90. Ale když to člověk nechal jen tak, prostě aby to nabootovalo (jak to většiuna lidí měla), tak výkon byl poloviční.
No ja mam doma Cyrix 486DX2. Kedysi som na nom chcel prehravat mp3 pod dosom a pamatam sa ze som musel zmixovat kanaly do mono a vzorkovanie downsamplovat na 22kHz, aby prehravanie bolo plynule. A previest nejaku skladbu z wav do mp3 trvolo priblizne tolko hodin, kolko minut mala hudba.
DX2 je k ničemu. Dobrý je až DX4 a to ne kvůli vetší frekvenci, ale protože má 2x takovou L1 cache a má write-back cache, na stejné frekvenci s DX2 je minimálně o 50% rychlejší. MP3 jsem kdysi dávno, naprosto jakýkoliv tam bez problémů přehrával.
To já taky, ale takhle staré už ne pro OC - to je skoro prznění muzejního kousku.Citace:
Původně odeslal Warran
Jinak přehrávání MP3 na 486DX4/100 potvrzuji :)
Inak najlepsi chipset na 486ky bol bud ALi M1487/89 alebo UMC UM8886. Oba mali ako zaklad PCI zbernicu, na ktoru bolo vsetko pripojene. SiS 496/497 na tom bol podstatne horsie, sice mal PCI ale len "prilepene" na VLB, takze napr. vykon IDE radica slaby. VIA neviem, mam s nou len jednu 486 dosku s PCI, ale nefunguje. Na tom UMC chipsete sa dali robit brutality typu PCI=CLK, cize pri 486DX/50 bola frekvencia PCI tiez 50MHz :D
No všechny tvé jmenované chipsety jsem měl. :D
Dnes už doma mám jen Ali M1487/89. Jako velký + bych tam uvedl podporu ECC pamětí, ale desku mám malou, takže se do ní narve jen 256kb L2 cache a ta cache co mám dá agresivní latence s FSB maximálně 40mhz, mam tam střídavě Cyrixe 5x86 @ 120, Intel DX4 @ 120 a amd 5x86 @ 160mhz, co se CPU týče tak kadej má svý + a -. AMD má nej frekvenci ale horší instrukce, Intel má nej instrukce a trochu bych řekl lepší FPU a Cyix má zas nejlepší ALU výkon. V Praxi win nejlíp běhaj s Cyrixem, hry pak s Intelem, ale s AMD je to taky vyrovnané.
UMC tak tam jsem měl zklamání. Protože když jsem dal synchro PCI s FSB, tak mi prostě nefungovalo, musel jsem ho dát vždy na 1/2 aby mi tam fungovala Voodoo2 a ještě FSB nepčekročit 40, takže nic moc. Navíc bios co jsem měl neuměl plug and play, takže.... ehm...
SIS - tam jsem naměřil asi best výkon a nejlepší OC. Byl tam clockgen co dával až 66mhz, tam jsem právě dal ten svůj OC rekord s DX 2, na tomhle taktu ale stejně už nefungovala L2 cache, takže výkon nebyl tak brutus.
Když fungovala tak jsem jí tam měl 512kb čili nejlepší aplikační výkon, sice nebyly EDO ale jen FPM, ale prostupnost chipsetu byla stejně skvělá. Co se tče prostupnosti PCI tak Voodoo2 to tam nelimitovalo, limitoval to CPU a propustnost řadiče nemohu komentovat, protože to jsem tehdy moc neřešil, ale mohu potvrdit, že co se 2D grafiky týče, tak S3 2mb do VLB mi chodila znatelně rychlejc než obdobná S3 do PCI.
Co se VIA týče, měl jsem 3, jeden odpad větší než druhej, fungovaly ale výkon prostě nic moc.
Ja kdysi davno pretaktovaval AMD 486DX4-100 na desce s UMC chipsetem a nic moc. Default byl 4x25, ale 4x33 uz jsem nerozjel. Nicmene 2x50 frcelo, aspon do Widli to nebehlo, pak to ale padlo, takze jsem zas zkoncil na defaultu.
Vidite.... Vy tomu chudákovi nadáváte za provokaci... A přitom vám i mně zařídil krásnou chvilku vzpomínek nad dobami dávno minulými :)
To je ňáký divný.Citace:
Původně odeslal HAVTOM
DX/SX totiž měly násobič 1x, zamknutej.
DX2/SX2 měly 2x zamknutej.
DX4 měly 3x s možností změny na 2x.
DX5 (říkali jim 5x84) měla u AMD 4x změnitelnej na 3x. U Cyrixu pak 3x, 2,5x, 2x.
Žádná DX4 neměla násobič 4x, kor ne 4x25, protože tak malá FSB dost sráží výkon, DX4 od AMD byly buĎto 75mhz, ta nejhorší 3x25, pak byly 100mhz 3x33 a 120mhz 3x40mhz. Všechny z nich měly OC strop na 120mhz (strop CPU, limitovat to tam mhlo ještě něco jinýho). Na 150mhz už to bylo unstable.
Takže tvůj model s 4x25mhz musela bejt buďto přejmenovaná nepovedená X5 nebo už si to nepamatuješ správně. :D
Inak procesory boli aj UMC. Mam U5SX/33, myslim, ze sa robili len bez FPU. Vykon je vyssi ako Intel na rovnakej frekvencii. Mal som to dlho v routeri (aj s doskou s UMC chipsetom, cache bola tiez UMC a tak isto super i/o - proste UMC machine :D ), ale obcas to robilo problemy a nevedel som kvoli comu, tak som vymenil dosku aj CPU. Teraz to sice ide (i486DX/33, SiS 496+497) , ale je to podstatne pomalsie.
Ten mam taky, OC měl na 50mhz a porážel ntela DX2 66.
Jak ale vůbec procesory bez FPU počítaj kód s plovoucí desetinou čárkou? Kdyby nemohly, některé program by se tam nespustily, ale ňák fungujou.
To je imho sw zalezitost - koprocesor ma vlastni instrukce, tj. aby byl kod spustitelny i na CPU bez FP, tak o to se musi postarat kompiler programovaciho jazyku. Nebo se mylim? Rainbow bude vedet :-)
Myslím, že se o to opravdu musel postarat překladač. Vzpomínám například v Pascalu na direktivu překladači, která přepínala využívání koprocesoru a emulaci koprocesoru.Citace:
Původně odeslal Caleb
Bud mas emulaciu koprocesora zakompilovanu priamo v programe - to je ten pripad Pascalu. Alebo mozes mat samostatny emulator - napr. v jadre Linuxu je. Pre DOS existovali rezidentne emulatory.
sakrys, dobre jste to rozepsali, myslel jsem..."takovy for" a podival se do supliku na stary zapraseny CPU techto verzi.
To je dobre.
hmm nejake Intel, AMD, UMC, Cyrix (a mozna i ST) 486tky mam ve sbirce - ale taktovat jsem to nezkousel...ale mam nekde sshoty ze cpu-z a mozna i sisoft sandry P55C 200MHz na 300MHz a K6-2 450 na 600MHz oboje do windows. A pak tu K6-2 na 620MHz do DOSu (sshto z dosackeho testeru) - oboje na desce AOpen AX59Pro (http://www.motherboard.cz/mb/aopen/ax59prob.htm). Jinak co si pamatuju - tak AGPcko na tyhle desce s MVP3 (ale noejsi revize nez maji na tom motherboard.cz) klidne vzalo Radeon 8500/9000Pro, GF2MX, GF2Ti atd. (mam na to nekde na Futurematku jeste projekty z 3dMarku ;) )
ST mam tiez - 486DX2/80. Myslim, ze funguje na 5V aj 3,3V, takze sa da pouzit aj v najstarsich 486 doskach bez napatoveho regulatora. Na tych doskach sa spravidla neda nastavovat ani frekvencia - nie je tam clock generator, frekvencia sa da zmenit vymenou oscilatora, casto byva v patici.
K tomu koprocesoru - dost dlouho jsem provozoval NexGen Nx586 bez kopru a většina věcí na tom běžela výborně, ale některé vůbec a některé nepoužitelně pomalu (z her např. NFS1, ze softu např. Lightwave). Ale i tak to byla fajn věcička, která šla taktit taky slušně ;D .