Netvrdím, že cena přímo odpovídá kvalitě. High-end vždy znamená +100% ceny = +10% kvality. Jistě, ty základní myšlenky by šlo provést levněji (už za minulého režimu Leicu kopírovali rusové ve velkém a češi v menším), ale Leica je jediný, kdo si do nich jako první troufá.

Já za kvalitu nepovažuju soutěž v leštění třicet let staré technologie s tím, že komu se bude nejvíc blejska, ten je nejlepší. Pro mě to je reálně přínosná inovativnost a komplexní řešení.

ICE29: V tomhle pokrok nevidím, to je jen přirozený vývoj daný postupným zlepšováním výrobních procesů, substrátů, materiálů... Jinak se nemění vůbec nic. Od okamžiku, kdy se pro zvýšení přenosu světla na fotoreceptory začaly používat mikročočky a tím se výrobci upoutali k telecentrickým retrofokálním objektivům, se nestalo vůbec nic. Kdyby byly retrofokusy ideální řešení, tak neřeknu, ale nejsou. Mají řadu problémů.

Když se koncem války začaly rozšiřovat kinofilmové zrcadlovky a zjistilo se, že širokoúhlé objektivy na ně nelze použít, protože zasahují do prostoru pro zrcadlo, začaly se vyvíjet retrofokální objektivy. Princip spočíval v tom, že se použil optický návrh normálního objektivu a před něj se umístila silná velká negativní čočka, která umožnila posunout objektiv dál z prostoru pro zrcadlo. Vývoj retrofokálních objektivů tedy pramenil z toho, že na zrcadlovkách nebylo možné používat klasické (lepší) širokáče, které šly používat na dálkoměrnech/hledáčkových aparátech.

Neslo to spolu ale spoustu nevýhod - hlavně nízkou světelnost, distorzi a velké rozměry. Později se začaly hledat způsoby, jak by se ty nedostatky daly řešit, ale spíš než řešení to bylo jiné vzájemné vyvážení nedostatků. Za dalších pár let se objektivy navrhovaly jako celky - funkce negativní čočky byla rozpočítána mezi několik dalších a objektivy se začaly "telecentrizovat" (neohýbaly tolik paprsky). Tím se sice trochu snížila distorze, ale narostla chromatická aberace. Od té doby to je o kompromisech - jak vyvážit jednotlivé vady, aby byl výstup akceptovatelný...

Ale jelikož se na zrcadlovky nic jiného použít nedá, tak si lidi tak nějak zvykli, že u širokoúhlých objektivů jsou problémy s aberací, distorzí, rozměry...

Teď se po letech do módy vrátí bezzrcadlové aparáty, ale namísto toho, aby se firmy vrátily i k objektivům, které na ně patří, tak na ně cpou retrofokusy - koncept plný problémů a kompromisů. Jediný důvod, proč to výrobci dělají, jsou snímací senzory - jsou navržené tak, že na ně paprsky musejí dopadat téměř kolmo, jinak nedokážou spolehlivě fungovat (šikmé paprsky by mikročočky rozptýlily/rozostřily). A právě jediné širokoúhlé objektivy, které produkují téměř kolmo dopadající paprsky, jsou retrofokální telecentrické.

Z toho důvodu i na bezzrcadlové aparáty (zdánlivě nelogicky) výrobci retrofokální objektivy používají. Přitom by stačilo mikročočky na senzoru uzpůsobit šikmo dopadajícím paprskům a bylo by možné používat objektivy, které dá bezzrcadlových aparátů patří...

Pro názornost:



Nahoře retrofokální Distagon 21/2.8, pod ním klasický Biogon 21/2.8. Oba jsou to objektivy pro 35mm formát se stejnou světelností a srovnatelným rozlišením. Schéma obou je zarovnané podle roviny senzoru, takže skutečně bezzrcadlový systém s Biogonem může být o polovinu kratší a přední čočka o polovinu menší.

Není to ale jen o rozměrech. Distagon váží 600g, Biogon váží 280g.

Není to jen o rozměrech a hmotnosti, Biogon nemá problémy s distorzí (tenká křivka = Distagon, tlustá křivka = Biogon):



Podobně nižší by měl mít Biogon i chromatickou aberaci, ale bohužel nemám test, který by je přímo srovnával, takže tady mi musíš věřit (pokud jsi ochotný )

No a takhle vypadá v praxi Distagon (na Nikonu D3) a pod ním Biogon na Contaxu:






Snad je na tomhle jasné, proč si myslím, že na to výrobci se*ou a dělají ze zákazníků voly. Na všech bezzrcadlových systémech by se mohly používat krásné malé lehké kompaktní objektivy s výbornými optickými vlastnostmi. Dokud tohle výrobce nevyřeší, nemůže to myslet vážně; maximálně jako módní výstřelek malých těl, ke kterým není adekvátní optika.

Když už jsem u toho, nedávno jsem na jednom fóru nevěřícně zíral na "zázrak" moderních asferických členů. Aby nebyly výrobně moc drahé, odlévají se (případně lepí) z plastu. Bylo tam srovnání dvou objektivů - starší verze (neasferické) s novější (asferickou)... ono je sice hezké, když je v grafu recenze o pár optických vad méně, ale když je v přímém srovnání vidět, co ten plast oproti poctivému sklu udělá s fotkou... mikrokontrast v tahu, úplně ploché, sterilní.

Marketing, marketing, marketing. Přesvědčit zákazníka aby chtěl to, co se dá nejlevněji vyrobit a naservírovat mu to jako zázrak moderní vědy a výzkumu...

ta Leica je mi čím dál sympatičtější. Vyvíjí to, co má skutečný přínos, nikoli co se vyvíjí snadno a dobře marketingově prodává. Nevytváří paskvily jako dálkoměry s retrofokálními skly... a čočky v objektivech nevyrábí z plastu