Re: Canon 550D
To ne, ale k tomu, aby sis to spočítal, nejsou přeci třeba žádné neznámé údaje ani složité matematické operacePůvodně odeslal jan555
Objektiv při zaclonění na f/4 vytváří difrakční disk o průměru 0,0054mm. To znamená, že nejmenší díl, který je schopen takový objektiv vykreslit, má rozměr těch 0,0054mm. Pokud víme, že APS-C (Nikoní) má na šířku 23,6mm, pak si snadno spočteme, že se těch nejmenších možných dílů na senzor vejde 4370 na šířku a 2910 na výšku, což znamená celkové rozlišení 12,7 megapixelu.
To znamená, že pokud 6MP senzor nahradíme 12MP, skutečně rozlišení vzroste na dvojnásobek, protože ho ještě difrakce nijak neomezuje, ale pokud 12MP nahradíme 24MP, nebude rozlišení zdaleka dvojnásobné, protože nejmenší bod, jaký objektiv schopen vykreslit, bude promítnut minimálně přes 4 pixely. Přes těch 12MP může ještě kvalita snímku určitým způsobem růst, ale ty rozdíly jsou řádově menší, než byly při přechodu z 6 na 12MP, kdy stále existovaly detaily na úrovni pixelu.
Další zlepšení už může pocházet jedině z optimalizací jako např. slabší low-pass filtr, lepší debayer filtr, lepší doosřující algoritmy, nebo lehce nižší moire (čím více je obraz ořezaný od vysokých frekvencí, tím méně moire se projevuje).
V souvislosti s příkladem, který jsem uvedl, jsou v podstatě tři takové rozsahy:
a) 0 - 12.5 MP - objektiv (stále na těch f/4) je schopný vykreslit per-pixel detail a použitím senzoru o vyšším rozlišení narůstá úměrně i výstupní rozlišení
b) 12.5 - 50 MP - objektiv není schopný vykreslit per-pixel detail, použitím senzoru o vyšším rozlišení výstupní rozlišení neroste úměrně, ale už pouze jako důsledek redukce obrazových artefaktů vzniklých promítnutím na rastr... v podstatě je to něco jako anti-aliasing (oversampling) s tím rozdílem, že je jeho přínos minimální, protože vysoké frekvence, které by hypoteticky mohly nějaký alias tvořit, už byly z většiny ořezané low-pass filtrem
c) 50 MP - difrakční disk má průměr 2 pixelů, takže může zasahovat až přes 9 pixelů senzoru
pokusil jsem se to trochu nakreslit... snad to bude pochopitelnější:
horní řádek je situace a), kdy je difrakční disk (zeleně) menší než pixel (tzn. většina současných zrcadlovek)... vlevo, jak by to vypadalo na senozru bez low-pass filtru, vpravo je vidět, na kolik pixelů by byl paprsek rozhozen s použitím low-pass filtru (účinek low-pass filtru pro každý ovlivněný pixel je znázorněn modře)
druhý řádek je situace b), kdy je difrakční disk větší než pixel - to je situace 7D nebo 550D - vlevo opět bez low-pass filtru (paprsek je difrakcí rozptýlen a dopadá na 4 pixely), vpravo s low-pass filtrem... low-pass filtr rozhodí každý paprsek, který směřuje poblíž centrum kteréhokoli pixelu, na 3x3 pixely... tzn. oba zkombinované vlivy mohou způsobit, že je původně jediný paprsek rozptýlen až na plochu 4x4 pixely
třetí řádek - situace c), kdy je drifrakční disk více než 2x větší, než pixel...
často se uvádí, že u senzorů s low-pass filtrem se difrakce projevuje až když je disk 2x větší, než pixel, tzn. situace c), ale to není pravda, tehdy už je difrakce na takové úrovni, že vyšší rozlišení senzoru už nepřináší ani minimální nárůst kvality...ve skutečnosti se difrakce projevuje a limituje už v situaci b), ale relativní rozdíl oproti a) není ještě tak extrémní
Odpověď s citací
