Re: základní použití filtrů pro DF
Imho ten filtr odpovídá objektivu a cena je dobrá, takže není-li poškozený, tak ho kup.
Nejen antireflexy se liší ty filtry, ale i kvalitou skla a úbytkem světla (souvisí mimo jiné i s antireflexy). S tím si nemusíš dělat hlavu, B+W beztak v standardní řadě nic lepšího než MRC nemá ;)
Dobrá otázka, jeslti se vyplatí investice do high-end filtrů. Odpověď je celkem jednoduchá - nevyplatí. Přesto to někteří (včetně mě) dělají.
Re: základní použití filtrů pro DF
Díky za tip. Přesně tohle jsem potřeboval slyšet. :)
Re: základní použití filtrů pro DF
Koupil jsem si Canon A540. Na kompakt to nefotí špatně (překvapivě lépe než můj původní Oly C-4000) a tak jsem díky možnosti instalovat předsádku začal uvažovat o polarizačním filtru. Něco jsem našel na www.megafoto.cz ale nedaří se mi najít neorigo předsádku a nějaké její tech. parametry. Dále by mne zajímalo kolik světla polarizák vezme a kolik asi stojí nějaký, který nebude deradovat objektiv (jestli stačí kolem 1500Kč)
Díky
Re: základní použití filtrů pro DF
John:
1) Neoriginalni predsadku jsen nejak nenasel (moc jsem nehledal) ale uprimne pochybuju ze nejak vyrazne usetris origo stoji od 570kc (hledej "LA-DC52F" v Jyxo.cz, vyplivne ti to cenu)
2) S filtrem bych to zase tolik neprehanel, nepotrebujes nejakej ultramegahyper staci nejakej rozumejsi - zavit je 52mm - cili napriklad nejakej Marumi rozhodne bude stacit a to se do 1500kc vejdes vklidu;-)
(napr: http://www.fotoskoda.cz/fotoskodasho...006&fnc=detail je pry velmi dobry, zatim jsem ho moc neozkousel , mozna se de nekde i levneji)
Re: základní použití filtrů pro DF
Ahoj,
Diky za info vezmu origo a jeste ktomu filtru nasel jsem tyhle:
http://www.megafoto.cz/advanced_sear...r+52mm&x=0&y=0
Nechapu rozdil. Pokud bude ten druhy nejak lepsi klido si priplatim . Hlavne aby nebral moc svetla.
Edit: lamerskej dotaz B&W je doufam vyrobce a ne oznaceni cernobileho filtru
Re: základní použití filtrů pro DF
B+W je značka ;) Jedna z těch (nej)lepších.
Re: základní použití filtrů pro DF
Citace:
Původně odeslal
no-X
B+W je značka ;) Jedna z těch (nej)lepších.
Jo ještě nechápu rozdíl mezi Slim a normál. To kasemann jsem uz nasel. Vzal bych ten levnejsi ani ne kvuli prasulim ale kvuli dostupnosti. Jenze nevim co je to "slim" preklad chapu jen nechapu prakticky dopad na foto
Jo a jeste jestli pujde namontovat na tohle: http://www.fischer-bernard.com/advan...words=LA-DC52F
Re: základní použití filtrů pro DF
Citace:
Původně odeslal
JOHN
Jo ještě nechápu rozdíl mezi Slim a normál. To kasemann jsem uz nasel. Vzal bych ten levnejsi ani ne kvuli prasulim ale kvuli dostupnosti. Jenze nevim co je to "slim" preklad chapu jen nechapu prakticky dopad na foto
Jo a jeste jestli pujde namontovat na tohle:
http://www.fischer-bernard.com/advan...words=LA-DC52F
slim je tenci (slim )objimka ale nema vnejsi zavit tedy do toho nesroubujes dalsi filtr a nenasadis klasickou krytku (jsou na to jine - vetsinou v cene filtru - u B+W ale vetsinou taky moc dobre nedrzi). ale mene vinetu zvlaste na ultrawide sklech na FF;)
Re: základní použití filtrů pro DF
oka moc dekuju vezmu klasiku
Re: základní použití filtrů pro DF
Citace:
Původně odeslal
tominek
slim je tenci (slim )objimka ale nema vnejsi zavit tedy do toho nesroubujes dalsi filtr a nenasadis klasickou krytku
Tak to bych netvrdil, dokonce bych tvrdil, že většina slim filtrů vnější závit MÁ. (edit: aktuálně mám doma 7 slim filtrů a všechny vnější závit mají)
JOHN: je to skutečně jen kvůli vinětaci na některých širokoúhlých objektivech. Pokud to není Tvůj případ, tak slim ne - konstrukce je méně odolná, manipulace horší, efektové filtry (typicky polarizák) opticky potenciálně horší, přitom cena obvykle vyšší.
Re: základní použití filtrů pro DF
Objektiv 35-140 takze sirokouhly neni.
Diky vsem za rady
Re: základní použití filtrů pro DF
Citace:
Původně odeslal
jan555
Tak to bych netvrdil, dokonce bych tvrdil, že většina slim filtrů vnější závit MÁ. (edit: aktuálně mám doma 7 slim filtrů a všechny vnější závit mají)
JOHN: je to skutečně jen kvůli vinětaci na některých širokoúhlých objektivech. Pokud to není Tvůj případ, tak slim ne - konstrukce je méně odolná, manipulace horší, efektové filtry (typicky polarizák) opticky potenciálně horší, přitom cena obvykle vyšší.
ja mel zato ze Hoya a B+W je nema ale mozna se pletu i tentokrat. precejen ty kupujes tak trochu mene masove rozsirene znacky ;)
Re: základní použití filtrů pro DF
Citace:
Původně odeslal
tominek
ja mel zato ze Hoya a B+W je nema ale mozna se pletu i tentokrat. precejen ty kupujes tak trochu mene masove rozsirene znacky ;)
Myslíš např. mé 4 kusy Hoya Pro1 Digital LPF, které závit mají? :p
Re: základní použití filtrů pro DF
Protože se tu docela opakují některé dotazy na filtry, připravil jsem takový menší FAQ/info-post pro začátečníky. Nejsem ta nejpovolanější osoba, která by měla něco takového sepisovat, takže pokud budou mít osoby povolanější nějaké konstruktivní a doplňující poznámky, budu jedině rád. O všem jsem ochoten diskutovat, obsah můžu doplnit, upravit, přepsat, není problém :-)
K čemu jsou filtry? Co nabízejí oproti PP?
Filtry mají tři zásadní výhody:
1. Upravují světlo, jinak řečeno upravují obraz ještě v nedigitalizované podobě, tzn. mohou pracovat s celým dynamickým rozsahem, případně mohou filtrovat či upravovat složky světla, které nejsou již po expozici a digitalizaci oddělitelné (polarizované světlo).
2. Úpravy provedené pomocí vhodného filtru vypadají obvykle na výsledné fotce přirozeněji, než úpravy dosažené PP. Samozřejmě záleží i na citu konkrétního člověka, ale pokud se vám zdá, že se vám úpravami v PS nedaří dosáhnout fotek, které by vypadaly tak přirozeně, jak byste chtěli, pak je na čase nějaký filtr vyzkoušet.
3. Filtry nezvyšují úroveň šumu, digitální PP často ano.
Je tedy lepší používat filtry nebo PS?
O tom by se dalo diskutovat velmi dlouho - ani jedna cesta není ta špatná, obě prostě jsou a každý si musí vyzkoušet, která mu lépe vyhovuje. Mnoho světových fotografů upřednostňuje jednu, mnoho druhou a mnoho je kombinuje. PS se obvykle stejně nevyhnete, nějaké menší úpravy jasu, kontrastu a podobně jsou často vhodné a snažit se jim mermomocí vyhýbat nemá smysl. Špatná cesta tedy rozhodně není za pomocí aparátu a filtrů dosáhnout takového snímku, který už bude potřebovat jen minimum úprav v PS.
Ze kterých značek vybírat? V jaké cenové relaci?
Tady je stručný přehled známých značek pro hrubou představu:
B+W (Schneider-Kreuznach) - vysoká cena a kvalita [homepage] | [homepage DE]
Cokin - známé přechodové filtry a další, především do adaptérů [homepage]
Hama - nižší ceny, bohužel i kvalita, četl jsem pár stížností na kvalitu PL (časem prý degradují) [homepage]
Hasselblad - [homepage]
Heliopan - kvalitní filtry vyráběné v Německu [homepage]
Hoya - velmi dobrá kvalita, různě drahé verze s různými stupni povrchových úprav [homepage] | [přehled]
Kenko - nízká cen, kvalita bohužel často odpovídá ceně [homepage]
Marumi - nižší ceny, slušná kvalita (za cenu mnohdy nižší než u Hamy nabízí lepší kvalitu) [homepage]
OEC - levný výrobce (???)
Promaster - kvalitní výrobce, údajně je možné, že používá stejné materiály jako Tiffen [homepage]
Rowi - údajně levnější značka nižší kvality
Singh-Ray - jeden z nejdražších výrobců, speciální filtry pro úpravu barev (různé specifické PL, intensifiers atp.) [homepage]
Sunpak - levnější výrobce, řada stížností na kvalitu jejich PL filtrů [homepage]
Tiffen - vysoká cena a kvalita, mnoho filtrů na specifické efekty [homepage]
URPRO - filtry pro focení pod vodou [homepage]
Teď trochu podrobněji. Pokud hodláte šetřit, neušetříte. Je pravděpodobné, že s výsledky laciného filtru nebudete spokojení (zvlášť až zjistíte, že skrz sluneční brýle po babičce uděláte zajímavější fotku, než s novým "filtrem" ). Takže - pokud hodláte opravdu šetřit, pak považuju za použitelné minimum filtry Marumi (standardní sérii). V této cenové relaci mají slušné objímky, nemají sice antireflexní vrstvy, ale přesto se od jejich povrchu neodráží tolik světla, jako v případě jiných levnějších alternativ (neptejte se mě čím to je, nevím, ale je to tak). Pokud ale můžete, připlaťte si za lepší verzi Marumi DHG, která má slim-objímku a antireflexní vrstvy. Z dražších pak má smysl značka B+W - tady se toho obecně moc poradit nedá, je asi lepší se vždycky zeptat.
Pokud chcete nějaké speciální filtry, pak se můžete poohlédnout v sortimentu firem Hoya, Tiffen nebo Singh-Ray. Nejvhodnější asi bude Hoya, která se dá sehnat za rozumné peníze (velmi levně např. přes ebay). Tiffen je speciálními filtry velice známý, ale jeho produkty patří k tomu dražšímu, přičemž ale žádný velký nadstandard nedostanete - sklo je sice kvalitní a objímky velice masivní, ale zároveň nejsou v provedení slim a také na skle nenajdete antirefelxní vrstvy, které jsou u konkurence v této cenové hladině samozřejmostí (zmíněná Hoya). Naopak slabinou Hoyi jsou objímky, které často nemají příliš kvalitní závit. Zmíněný Sing-Ray je pak 100% kvalita, ovšem za zoufale vysokou cenu (o dostupnosti nemluvě)
Ještě bych zmínil, co je vlastně špatného na mnohých levných filtrech - nejčastěji to bývá nízká kvalita skla, což degraduje možnosti objektivu (snižuje se ostrost, kresba, snímek vypadá zamlženěji), povrchová úprava (absence antireflexních vrstev zvyšuje množství odlesků mezi skly objektivu a sklem filtru, který pak tyto odlesky "vrací" zpět), kvalita objímek (křivý závit, často i problémy u otočných filtrů - zasekávání apod.), kvalita dalších materiálů (degradace v čase - oloupání antireflexních vrstev, "zmléčnění" apod.)
Typy filtrů
Ochranné filtry
- používají se jako ochrana objektivu před mechanickým poškození, často mají ještě nějakou další funkci
Ochranný filtr (protector)
- čirý filtr, slouží pouze k ochraně skla objektivu, bez dalších efektů. Podobnou záležitost nemá cenu pořizovat, pokud plánujete používat jakýkoli jiný filtr, jsou to vyhozené peníze
UV filtr / Haze filtr
- navíc blokuje či redukuje UV záření, čímž mírně snižuje tzv. opar dálek (zamlženost objektů ve větších vzdálenostech). Výrobce obvykle udává, jakou vlnovou délku konkrétní UV filtr blokuje (parametry mohou být u různých modelů a výrobců odlišné)
Sky-light
- blokuje UV záření a navíc kompenzuje chladné barvy (obzvlášť namodralé stíny), které se objevují v případě, kdy jasně modrá obloha přisvětluje focenou scenérii. Klasický skylight filtr má mít světlou narůžovělou barvu, ale někteří výrobci jako skylight označují warming-filtr (nažloutlý, nahnědlý atp.), který má poněkud jiný účinek. Při nákupu si na to dejte pozor. Skylight krom kompenzace "modrých" stínů ještě mírně upravuje barvu oblohy - redukuje různé nazelenalé odstíny oblohy nad horizontem (patrné zvláště pokud není příliš čistý vzduch), je velice vhodný pro kompenzaci ochlazujícího efektu polarizačního filtru, je praktický i při focení osob (zlepšuje odstín pleti). Velmi rozšířeným omylem je, že skylight slouží ke zvýraznění oblohy, což samozřejmě není pravda. Vliv na oblohu nijak výrazný není.
Filtry pro úpravu/zvýraznění barev
Vynecháme-li základní barevné a warming/cooling filtry, zůstane nám menší skupina specifických filtrů, které jsou poměrně oblíbeným a žádaným zbožím, protože nabízejí to, co je cílem mnoha fotografů, tedy dosažení zajímavých, sytých ale zároveň přirozeně působících barev
Polarizační filtr - PL
Polarizační filtr, kromě jiného, má vliv na teplotu i sytost barev. Tento efekt spočívá v blokaci polarizovaného světla, které pochází z oblohy a osvětluje focené předměty a dále blokace polarizovného světla z odlesků od všech nekovových předmětů. Jinak řečeno, světlo, které se odrazí např. z podporvrchu (subsurface scattering) listu (a které tudíž nese informaci o skutečné barvě předmětu), je částečně smícháno se světlem, které se odráží od samého povrchu listu (= polarizovaný odlesk), což znemožňuje zachycení skutečné barvy předmětu. Polarizační filtr dokáže snížit intenzitu povrchových odlesků a dovolí, aby byla zachycena skutečná barva
http://img230.imageshack.us/img230/9044/1043893ai4.jpg
Polarising filter
Dále se PL velmi pozitivně projevuje při focení oblohy - jak jsem již zmínil, z modré oblohy pochází velké množství polarizovaného záření - pokud snížíme jeho intenzitu, dojde ke ztmavení modrých partií, tzn. získáme sytější modrou. Snížením množství světla dopadajícího do objektivu si můžeme dovolit delší expozici, čímž dojde ke zesvětlení mraků (šedé->bílé) a mohou se objevit i mraky, které bez PL vůbec nebyly viditelné, lépe vyniknou červánky apod.
http://img148.imageshack.us/img148/9114/p10aca8.jpg http://img230.imageshack.us/img230/9551/p10bsm2.jpg
Večerní obloha - vpravo s polarizačním filtrem
Přirozenou vlastností polarizačního filtru je mírné celkové ochlazení barev. To ještě zmíním i v dalších kapitolách. V určitých případech ale může docházet k opačnému jevu - obzvlášť v případě, že se od foceného povrchu, který má přirozeně teplý odstín, odráží chladně zabarvené světlo, které může polarizační filtr eliminovat.
Didymový (didymium) filtr
Didym neboli didymium je název pro směs prvků vzácných zemin, konkrétně neodymu a praseodymu. Z těchto prvků se vyrábí tzv. didymové/didymiové sklo, jehož vlastností je schopnost blokace světla vlnových délek mezi 570-620nm, tedy mezi zelenou a červenou. Toho může být velice dobře využito právě pro fototechniku. Za prosazení dydimiového skla se nejvíce zasloužila společnost Tiffen, jejíž "enhancer" (též nazývaný "red enhancer" nebo "color enhancer") je dnes synonymem pro didymiový filtr.
Efekt je následující - blokací těchto vlnových délek dochází ke zvýraznění některých odstínů - především višňové, šarlatové a prostě červené obecně. Dá se to popsat tak, že z obrazu odstraníme určité části žlutého spektra, takže cihlovou posuneme blíže červené, hnědá bude mít živější odstín, nevýrazná žlutozelená bude přirozeně sytě zelená a nedocenitelný je efekt na modrou oblohu, která mívá často vlivem ne úplně čistého vzduchu nažloutlý odstín, který didymiové sklo 100% odstraní.
http://img148.imageshack.us/img148/3391/1357806ip5.jpg
Tiffen Enhancer (didymium filter)
Druhou stranou mince jsou nedostatky... nejdiskutovanějším bývá vliv na barvu oblaků - mohou dostat nafialovělý odstín. Osobně ale mohu potvrdit, že se mi tento nedostatek ještě neprojevil (ačkoli na ukázkách bývá velice zřetelný), takže je možné, že se ho podařilo výrobcům alespoň částečně eliminovat. Další negativum je, že ne vždy úpravu barev, jakou nám tento filtr nabídne, opravdu žádáme. Na fotkách přírody je to OK, městské prostředí jak kdy (taškové střechy vypadají jako nové, červená auta jako kdyby vyjela z lakovny), ale lidská kůže pod didymiovým sklem vypadá jako by byla drasticky spálená sluncem.
Ještě by se mohl hodit návod, jak snadno poznat didymiové sklo: položte ho na bílý papír a porovnejte za různých světelných podmínek - za denního světla je bezbarvé nebo namodralé, ve světle výbojky/zářivky zelenavé a pod klasickou žárovkou (wolframové vlákno) má špinavě růžovo-fialový odstín.
Intensifier
Ačkoli někteří výrobci používají název "intensifier" i pro didymový filtr (např. Hoya), mám v tomto případě na mysli produkt firmy Singh-Ray, konkrétní řešení, které nikdo jiný nenabízí. Singh-Ray se snažili vyvinout vlastní filtr pro zvýšení intenzity barev, který by netrpěl nedostatky didymiového filtru - hlavně "fialovými" mraky a nežádoucí sytostí některých odstínů.
http://img148.imageshack.us/img148/5580/1530216uq5.jpg
Singh-Ray Color Intensifier
SR Color intensifier má poněkud decentnější účinek, ale zároveň je univerzálnější. Tomu bohužel odpovídá cena a ještě horší dostupnost. Na druhé straně jsou pak superlativy fotografů...
SR samozřejmě neuvádí "složení" filtru, ale s největší pravděpodobností půjde také o didymiový základ, ale s odlišným poměrem prvků, než používají ostatní výrobci. SR složení poměrně dlouho vyvíjeli a testovali, oficiální vydání proběhlo v roce 1995, což znamená, že SR Color Intensifier patří mezi nejnovější typy filtrů, které vůbec existují.
-- z důvodu limitu počtu obrázků na 1 post rozděleno --
Re: základní použití filtrů pro DF
Filtry pro úpravu expozice/kontrastu
Příliš velký dynamický rozsah je mnohdy docela tvrdým oříškem - část scény je přesvětlená, část tmavá a na fotografii je výsledek ještě horší, než jsme viděli v reálu. To je způsobeno dvěma příčinami. První z nich je, že dynamický rozsah lidského oka je 4-20x vyšší (různé zdroje, různé údaje), než dynamický rozsah snímacího čipu ve fotoaparátu. Další rozdíl způsobuje vlastnost lidského oka (nebo možná mozku), které vnímá buďto světlejší část (jejímuž dynamickému rozsahu se přizpůsobí), nebo tmavší část (které se také může přizpůsobit), ale nevnímá scénu o celém jejím dynamickém rozsahu v jednom okamžiku jako celek. Takže obraz, který si pamatujeme, vznikl v podstatě ze dvou obrazů, které si mozek automaticky poskládal v jeden.
Tento způsob můžeme používat i při focení (sandwich) - vyfotíme scénu 2x s vyšší a nižší expozicí a oba obrázky prolneme v editoru. Pokud ale nemáme stativ, případně pokud nefotíme statickou scénu, může být problematické tímto postupem dosáhnout uspokojivého výsledku. Pak jsou jediným řešení filtry...
Polarizační filtr - PL
PL jsem již zmínil. V této situaci se hodí hlavně jeho vlastnost absorbce polarizovaného světla z modré oblohy. Tím se rozjasní zbytek scény, stíny budou viditelně světlejší a prokreslenější, mraky bělejší.
http://img207.imageshack.us/img207/1812/pollz4.jpg
Vpravo tentýž záběr s použitím polarozačního filtru
Bohužel, takto PL funguje pouze za několika podmínek:
1. nesmí být zataženo
2. modrá obloha musí zabírat aspoň pár desítek procent z povrchu fotky
3. nesmíme fotit proti slunci ani směrem ke slunci, neboť v tomto směru pochází většina záření ze slunce, toto světlo není polarizované a PL filtr na něj proto nemá účinek
Přechodové filtry (graduated filters)
Pokud dojde k porušení některé ze zmíněných podmínek (je zataženo, fotíme směrem ke slunci, nebo v záběru nemáme modrou oblohu), je vhodnější použít přechodový filtr. To je filtr, který se směrem nahoru ztmavuje. Existují dva základní typy - "soft-edge", který má přechod plynulý a "hard-edge", jehož horní polovina je tmavá, spodní světlá a přechod mezi nimi je prudký.
http://img148.imageshack.us/img148/9284/dw11026xb7.jpg
G-ND filtry - vlevo nahoře hard-edge, vpravo dole soft-edge
V klasické podobě (screw-in = kulaté filtry ve šroubovací objímce) se obvykle dodává pouze varianta soft-edge. Především kvůli tomu, že s takovým filtrem nemůžeme vertikálně/horizontálně manipulovat a pozvolný přechod je tolerantnější ke kompozici (lidsky řečeno - horizont může být o kousek výš nebo níž a bude to stále ok). Naopak hard-edge filtr je nutné nastavit tak, aby horizont přesně odpovídal přechodu. Z toho důvodu se obvykle nedává do objímek.
Objímkové soft-edge filtry obvykle mívají slabší účinek; silnější soft-edge filtr je trochu problém, protože výraznější pozvolný přechod (např. 4 f-stop) by fotografii degradoval, neboť by na ní byl samotný přechod viditelný, což není žádoucí (např. obloha, která směrem nahoru tmavne).
http://img230.imageshack.us/img230/4743/ndgradqb5.jpg
Vpravo tentýž záběr s použitím kvalitního G-ND filtru
Přechodové filtry jsou nejčastěji barevně neutrální (ND), ale vyrábějí se i zabarvené - z barevných jsou asi nejoblíbenější modré, které mohou zlepšit odstín oblohy, nebo tabákové. Přechodové filtry se často používají při focení východů a západů slunce - někteří výrobci nabízejí i speciální verze určené přímo pro situace, kdy je slunce těsně nad horizontem (takové filtry bývají nejvíce ztmaveny na úrovni horizontu)
Neutrální filtr (ND)
Pokud je celá scéna příliš světlá a z jakýchkoli důvodů chceme fotit s delším časem, může přijít vhod neutrální (šedý) filtr, který sníží množství světla dopadajícího do objektivu. ND filtry levnějších výrobců často trpí nedostatkem v podobě určitého barevného nádechu (nejsou dokonale neutrální). S podobným problémem se můžeme setkat i u neutrálních přechodových filtrů.
UltraContrast
Pokud přijde na situaci, kdy je dynamický rozsah příliš vysoký, zároveň nesplňujeme podmínky pro použití PL a přechodový filtr je nám na nic, protože scéna není přesně rozdělena na světlou a tmavou polovinu, zbývá poslední možnost - UltraContrast filtr firmy Tiffen. Princip jeho fungování zní téměř geniálně: je vyroben z velmi slabě mléčného skla, které zachycuje rozptýlené světlo, kterým jsou přisvětleny tmavé části obrazu, zatímco ostré světlo filtr z části rozptýlí a sníží tak jeho intenzitu. Díky tomu je upraven dynamický rozsah scény do lépe zachytitelné podoby.
http://img220.imageshack.us/img220/4638/c11bkv7.jpg
Zní to skoro úžasně, ale praxe je trochu jiná. Mléčné sklo zhorší kresbu a snížený dynamický rozsah = méně kontrastní = zašedlejší fotka. Také nesmíme zapomenout, že dodatečným zvyšováním kontrastu v PS zvyšujeme šum. Tiffen vyrábí filtry o různé síle a z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že pro každou situaci je třeba jinak silná verze. Navíc záleží i na tom, zda fotíte ze stínu nebo ze slunce (množství světla, které filtr nachytá, velmi ovlivňuje jeho účinnost)
Možná vše, co jsem napsal, vyznělo jinak, než jsem zamýšlel, takže to shrnu - UltraContrast je velmi obtížné používat, ale najdou se situace, kdy by se mohl hodit. Začátečníkům bude jeho použití příliš komplikované (a pořizovací náklady několika různě silných verzí neakceptovatelné), naopak profesionál raději použije sandwich (bude-li to alespoň trochu možné) a nebude si degradovat objektiv mléčným sklem.
Kombinované filtry
Čím více filtrů dáme přes sebe, tím více se zhorší kresba, zvýší pravděpodobnost výskytu nechtěných odlesků a vinětace (tmavé rohy/okraje). Někteří výrobci přišli s řešením a nejoblíbenější kombinace filtrů nabízejí v jednom. Většinou se jedná o PL + nějaký další efekt - obvykle warming filter nebo nějaký z filtrů pro zvýraznění barev. Takové vymoženosti obvykle bývají velmi drahé, ale výsledek za to většinou stojí:
http://img148.imageshack.us/img148/9360/dw11024ko6.jpg
warming polarizer
Použité zkratky
ND - neutral density = neutrální (šedý), obvykle míněno neutrální/šedý filtr (zkratka se používá obecně, jak ve vztahu k přechodovým, tak ke stejnoměrně zabarveným filtrům)
PP - post-processing = jakákoli digitální úprava snímku provedená po zachycení fotoaparátem
PS - Photoshop = software společnosti Adobe sloužící pro úpravu obrázků a fotografií; případně přeneseně jakýkoli SW pro editaci fotek
Obrázky převzaty mj. z:
http://www.naturephotographers.net/
http://www.singh-ray.com/
http://www.photosig.com/
http://www.tiffen.com/
thx2 tominek
Re: základní použití filtrů pro DF
neni nahodou casto kenko==hoya? aspon tak som to ja pochopil ked som posledne narazil na nejaky "pro1 digital" kenko co je vlastne urcite Hoya ;) inak VERY GOOD! K+
Re: základní použití filtrů pro DF
Citace:
Původně odeslal
MadCap
neni nahodou casto kenko==hoya?
Ano, je. Pod logem Kenka se dají koupit špičkové filtry, stejně jako se pod logem Hoyi dá koupit odpad.
Budu k tomu mít později nějaké doplňky/připomínky, ale neměl jsem doteď čas to přečíst, skutečně obsáhlé. Teď snad jen, že to, co popisuješ při použití PL filtru je celkem správně, ale celé to vychází z principiální funkčnosti, kdy PL filtr je (nebo by měl být) nejúčinější při úhlu dopadu světla 90 stupňů, s odklonem úhlu na obě strany se jeho účinek snižuje. A čím širokoúhlejší objektiv, tím je to složitější.
Re: základní použití filtrů pro DF
Citace:
Původně odeslal
MadCap
neni nahodou casto kenko==hoya? aspon tak som to ja pochopil ked som posledne narazil na nejaky "pro1 digital" kenko co je vlastne urcite Hoya ;)
Citace:
Původně odeslal
jan555
Ano, je. Pod logem Kenka se dají koupit špičkové filtry, stejně jako se pod logem Hoyi dá koupit odpad.
To je pravda, ale vycházel jsem více-méně ze zkušeností uživatelů z netu a paradoxně se na Kenko na rozdíl od Hoyi objevovalo dost stížností, tak nevím... asi to bude věcí konkrétní cenový kategorie. Pak to kdyžtak upravím.
Citace:
Původně odeslal
MadCap
inak VERY GOOD! K+
Díky :-)
Citace:
Původně odeslal
jan555
Budu k tomu mít později nějaké doplňky/připomínky...
Budu se těšit.
Re: základní použití filtrů pro DF
Po dnešní zkušenosti mohu potvrdit, že objímky Tiffenu jsou opravdu pevné... Nejen že můj UltraContrast přežil vyprání v automatce včetně několikásobného odstřeďování na 800RPM bez jediného škrábnutí na skle, ale i objímka je netknutá, není sebemíň ohlá a i závit sedí perfektně ;D
Re: základní použití filtrů pro DF
Citace:
Původně odeslal
no-X
Po dnešní zkušenosti mohu potvrdit, že objímky Tiffenu jsou opravdu pevné... Nejen že můj UltraContrast přežil vyprání v automatce včetně několikásobného odstřeďování na 800RPM bez jediného škrábnutí na skle, ale i objímka je netknutá, není sebemíň ohlá a i závit sedí perfektně ;D
Předpokládám, že je i náležitě vyblýskaný!!! >:}
Re: základní použití filtrů pro DF
No, když jsem ho viděl, nejdřív jse se trochu zhrozil, ale všechno to, co vypadalo jako škrábance, byly naštěstí jen povlaky z pracích prostředků. Po vyčištění je jako nový :-)
Re: základní použití filtrů pro DF
Muhehe, to je masakr, tady furt kazdy rika, filtr cistit jedine sterilnim hadrikem maximalne destilkou a ty to peres v pracce, lol :D Mazec :)
Re: základní použití filtrů pro DF
Filtry snižují množství světla dopadající do objektivu a různí výrobci a weby tenhle parametr uvádějí v různých jednotkách, což komplikuje situaci, dkyž si člověk potřebuje srovnat parametry konkurenčních produktů... pokusil jsem se o "převodovou" tabulku těch nejčastějších pro lepší srovnání...
http://img11.picsplace.to/img10/18/ndf2.png
...ale chtěl bych poprosit místní guru, jeslti by to mohli překouknout, abych tu nepostoval nesmysly :oops:
/edit: jenom nevím, jestli se ty závislosti (hustota / exp. stupeň / keoficient filtru) dají vyjádřit nějakým vzorcem, nebo jestli jde spíš o empirickou záležitost...
Re: základní použití filtrů pro DF
Docela by mě zajímalo, jaký je váš názor na filtry pro kompenzaci teploty barev v souvislosti s digitálními foťáky. Jestli se vůbec najde situace, ve který by to mělo nějaký rozumný využití. Teplota barev se dá ve většině případů vcelku rozumně zkalibrovat přímo ve foťáku, s PP je taky možný dosáhnout docela slušných výsledků, přičemž úpravy tohohle typu ani nijak výrazně neovlivňujou šum... takže mě nějak nic-moc nenapadá (krom případů, kdy je warming-effect už součástí jiného filtru - jako třeba warming polarizer nebo skylight). Zapomínám na něco?
Abych se jenom neptal, tak jsem sepsal alespoň nějaký info o filtrech souvisejících s brevnou teplotou - v předchozích dvou postech jsem je nezmiňoval, ale třeba by se to někomu mohlo hodit...
--------------------------------------------------------------------
Barevná teplota světla je veličina, která udává zjednodušeně řečeno míru barevného nádechu mezi modrou a červenou. Střední hodnota, tedy bílé světlo odpovídá 5500K (Kelviny), čím chladnější (=do modra), tím vyšší číslo, čím těplejší (=do červena), tím nižší číslo. S "teplým" světlem se setkáváme při východu/západu slunce, vydává ho plamen (oheň, svíčka...), klasické žárovky. Studené světlo je obvyklé v letních dnech, kdy je slunce vysoko na obloze a krajinu osvětluje modrá obloha. Případně ve dnech, kdy je zataženo.
Digitální foťáky to většinou dokážou dobře vykompenzovat, ale při focení na film to může být problém, protože tam není vyvážení bílé realizovatelné jinak, než přes filtry (existují i nějaké speciální filmy pro různé barevné teploty, ale v tom se neorientuju vůbec :-) ). Tyhle filtry se dělí do dvou skupin - oteplující (warming) a ochlazující (cooling). Každá skupina se ještě dělí na dvě podskupiny - oteplující na řadu 81 (nižší účinek) a 85 (velmi silný účinek) a ochlazující na 82 (nižší účinek) a 80 (velmi silný účinek). Ty jsou ještě dále dostupńovány podle konkrétní barevné teploty - připravil jsem tabulku...
http://img11.picsplace.to/img10/18/color_temp.png
Ještě pro zajímavost - koeficient řady 81 a 82 je 1,3-1,6; u řady 85 kolem 1,6 a v případě řady 80 až mezi 2-4.
Krom těchto existují ještě nějaké další filtry, které ale přímo nezapadají do uvedeného značení, ale zmiňuji je proto, že je občas používají i "digitální fotografové" - jsou to filtry Skylight, které blokují UV záření a mají světlé zarůžovělé zbarvení, kterým kompenzují chladné záření modré oblohy. Existují dva základní typy - SKY1A a SKY1B. Teoreticky by se měly lišit oteplujícím účinkem, který by měl být v případě 1B vyšší. Bohužel to ale někteří výrobci berou tak nějak podle sebe, takže se může stát, že 1A od jednoho výrobce bude mít vyšší účinek, než 1B od druhého :-(
Účinek Skylight filtrů se pohybuje od -100 do -200K. -200K je ale na Skylight už docela dost, většinou jde o hodnoty nižší.
Další známý W pochází od Tiffenu a jmenuje se "Tiffen 812". Jeho účinek se pohybuje kolem -300K, což odpovídá filtru 81B, ale liší se zabarvením (hnědavý nádech). Zmiňuju ho proto, že ho Tiffen přidává i do warming-polarizeru.
Dodání oteplujícího účinku v případě polarizačních filtrů není nic neobvyklého, podobná řešení nabízí většina lepších výrobců. Polarizáky tedy jako takové do jisté míry ochlazují, ale konkrétní hodnoty není možné uvést, protože se to liší model od modelu a také to závisí na nastavení filtru (míra polarizace) a dále na konkrétní scéně (čím více polarizovaného světla/modré oblohy, tím větší může ochlazující účinek být).
Za zmínku stojí ještě didymiové filtry, které potlačují vlnovou délku mezi červenou a zelenou barvou, což (jak je vidět např. z následujícího obrázku spektrální analýzy denního světla z webu lifelite.de) odpovídá většinou odstínům žluté, které samy o sobě barevnou teplotu zvyšují.
http://img11.picsplace.to/img10/18/Sonnenlicht.jpg
Odstranění těchto vlnových délek logicky vede k ochlazení, ale konkrétní hodnoty se mi nepodařilo najít. Určitě budou záviset i na konkrétním modelu filtru - efekt není u všech výrobců identický. Odhadem bych ale řekl, že půjde o ochlazení někde kolem +300K, ale je to jen hodně hrubý odhad - nemám výbavu na změření přesného rozdílu, může to být i víc.
//edit: aktualizoval jsem tabulku v předchozím postu, aby korespondovala i s hodnotami uvedenými v tomto postu
//edit2: ještě dva linky:
stručné info o warming filtrech: http://www.2filter.com/faq/warmfil.html
klíč k číselnému značení filtrů vč. faktrů konkr. filtrů: http://www.jackspcs.com/filters.htm
Re: základní použití filtrů pro DF
V případě, kdy foťák obsahuje (skvělou) funkci white-balance fine tuning, tak jsou tyhle filtry k ničemu. To je případ asi jen některých DSLR, ale poté lze snadno nastavit, aby typicky auto wb měla teplejší, nebo studenější hodnotu odvozenou od hodnoty aktuální (automaticky naměřené). Naopak se to dá využít i při používání warming filtrů k zamezení oteplení, když ho není třeba. Pokud jde o použití zdaleka nejobvyklejších skylightů, tak tam je to v případě focení do RAWu jedno - oteplují dost málo na to, aby se následná úprava v PP do kvality fotky neprojevila.