Printable View
Chtěl bych od někoho informovaného vysvětlit, jaké výhody a nevýhody mají oproti sobě symerické a nesymerické napájení zesilovače. Je mi jasné, že každý zesilovač je vždy uzpůsoben pouze na jeden z typů ... spíš mě zajímá, jestli jedno z těchto dvou zapojení mená oproti tomu druhému nějakou slabinu nebo naopak výhodu - cenu nezohledňujte, pouze přínos k signálu, odrušení atd.
Při srovnání symetricky napájeného zesilovače s nesymetricky napájeným mě napadá, že vlastně to má samé výhody. (teda pokud ti jde o napájecí napětí)
1. Odpadají u nich vazební kondezdátory, (teda ve většině případů)které oddělují ss. od stř. složky signálu, včetně těh obrovských výstupních.
2. Dosahují mnohem nižších dolních mezních kmitočtů a zároveň vyrovnanější kmitočtové charakteristiky.
3. Jsou potlačeny hlučné "přechodové" jevy - lupance, při zapnutí a vypnutí a také šumy při pohybu potenciometrů.
4. Dosažení velmi malého vnitřního odporu zesilovače ,s čímž je spojeno dobré tlumení basového reproduktoru a velká odolnost proti zkratu na výstupu.
5. Delší životnost sym. napájeného zesilovače vazební kondiky jsou většinou elektrolity a ty jsou málo spolehlivé, rychle stárnou
6. Větší odolnost vůči přebuzení a (v rámci konstrukčního řešení zesilovače) i větší odolnost vůči indukování rušivých napětí a síťovému brumu.
7. Mnohdy je i konstrukce jednodušší, teď myslím, jak elektrická (návrh DPS a pod), tak mechanická (upevňování a izolace koncových tranzistorů a pod.), než u nesym. napájeného zes.
Jistě by se nějaká výhoda ještě našla ........... třeba velmi malé harmonické zkreslení signálu, ale to souvisí s třídou zapojení obvodů a to tady nebudu rozebírat.
Pokud ti ale jde o napájení zesilovače signálem, tak tady je, u symetrického zasilovače, jasná výhoda - odolnost proti indukování rušivých napětí, protože toto rušivé napětí je indukováno do obou živých vodičů stejné a na vstupu sym. zesilovače se navzájem odečte a tím zruší.
OK díky za vysvětlení.
2Ladis: vsechno je spravne, ale tohohle muzes docilit i zesiku se nesymetrickym napajeni(a za stejny prachy, jenom konstrukcni prvky se budou lisit).
Hlavni duvod proc se pouzivaji prevazne zesilovace se symetrckym napajenim je ten, ze pri stejnem uzitecnem vykonu trafa lze pri napajeni napr. +/- 25V dosahnout vyssich sin vykonu nez u nesymetrickeho (+/- 25V je vlastne 50V nesymetrckych). Dale odpada pro vetsi vykony slozite konstrukcni zapojeni koncovych zesilovacu, proste vezmes dva komplementary (PNP a NPN), kdy jeden zpracovava kladnou pulvlnu a druhy tu zapornou(ve skutecnosti je to realizovano pres sit tranzistoru, vlastne takovej Vykonej operak nebo operak s vykonakem nakonci). U zesilovacu se nesymetrickym napajenim se to muselo resit jinak, vezmeme-li zesilovac se vykonem 300W a byl by to ciste napetovy zesilovac tak by jsme museli usmernovat a nasledne hnat pres koncaky 300V a takovehle tranzistory se tezko shanej. To se resilo zapojovanim tranzistoru do PUSH-PULL zapojeni(na kazdym je Ucc/2 tedy v nasem pripade 150V) timto zapojenim se meni ucinost koncoveho stupne, ale to uz je moc elektricke to te asi nezajima. BTW. takle mam svuj zesik 2x350W, stojito na zapojen transiwat 100.
Takze vlastne u symetrickych se zesiluje spise proudovym zesilenim nez napetovym, jako je tomu u nesymetrickych. Reproduktoru je to jedno jestli se vykon predava napetove nebo proudove, tak i tak se vytvori stejne magneticke pole(ale pozor u napetoveho zesileni se stava ze bedny prekmitavaji-nasledne se nici mechanicke ulozeni).
Tady bych si dovolil s tebou nesouhlasit. Zesilovač se symetrickým napájením je konstrukčně mnohem jednodušší - méně součástek, menší DPS... a tím lacinější.Citace:
Původně odeslal Arteee
Zase vyjadřuje nesouhlas - Pokud použiješ stejné zapojení koncového stupně stejné třídy, např "B", resp "AB" tak musíš dosáhnout stejné účinnosti a tím stejného výkonu při obou způsobech napájení. Rozdíl může způsobovat pouze úbytek signálu na vazebních kondenzátorech, což způsobí, že výkonová charekteristika nebude tak vyrovnaná, jako u sym napájení (myslím na dolních a horních frekvencích).Citace:
Původně odeslal Arteee
Tady souhlas, to je bod. 7 mé odpovědi.Citace:
Původně odeslal Arteee
A proč? Možná kdysi, kdy nebyly k sehnání doplňkové (komplementární) tranzistory, pouze z venku. Ale dnes není problém udělat zesilovač s výkonem 300W i s nesymetrickým napájením.Citace:
Původně odeslal Arteee
Ale to snad je také hudba minulosti! Dnes seženeš výkonový tranzistor, na jaký si vzpomeneš.Citace:
Původně odeslal Arteee
Hochu, v těhto obvodech jsem jako doma, už mám něco za sebou. Ano tento způsob "vyždímání" z daného napájecího napětí max. výkon se vlastně používá dodnes, ale u integrovaných zesilovačú do auta.Citace:
Původně odeslal Arteee
No nf zesilovačů jsem postavil několik desítek, jak pro svoje potřeby, kdysi jsem dělal diskotéky, tak pro různé kapely. A to jak elektronkové - napodobeniny, resp kopie Marshallů, tak tranzistorové, ve třídě B, AB, také G - pokud víš o co jde a i pulzní zesilovače jsem stavěl, tedy třídu D.Citace:
Původně odeslal Arteee
Tady nevím, co máš na mysli, já bych řekl, že pokud jse o zesilovač výkonový, tak je nutné zesílit jak napětí, tak proud a je úplně jedno jak je takový zesilovač napájen! Jde spíše o impedancí připojeného reproduktoru.Citace:
Původně odeslal Arteee
Taky je to stejné, asi máš na mysli to, že na přenesení velkého výkonu je výhodnější vyšší napětí a vyšší impedance reproduktorů. S tím nelze nesouhlasit.Citace:
Původně odeslal Arteee
Jinak se měj, pěkný víkend. Ladis
Holt jsem ze stary skoly. Pro me je problem sehnat prachy, takze koupe dnes jeste pomerne drahych toroidu je nedosazitelne. Ja jsem zabjehlej ve stavbe nesymetrickych zdroju(obecne), protoze trafama me zasobovala vzdy skola. Napr. ten co mam v zesiku je 1,1kW, ma asi 15 odbocek s ruznejma potencialama(opravdu spojovat vinuti, aby vsechno sedelo byl sajgon(jeden drat se odparil)) nakonec jsem z toho vymack asi 80V. To zapojeni tranziwattu jsem trochu poupravil(Zmenil jsem kladnou zpetnou vazbu) A s tranzistorama BD 911 a 912 a jednim budicim darligtonem mam na vystupu asi 500W, at se ti to muze zdat divny(ty koncaky takovej vykon nesnesou), je to tak, protoze jsem silne predimenzoval chlazeni a tim znacne posunul vykonovou charakteristiku. Bohuzel to narazi na jednen fakt a to je spickovej vykon, to uz ty tranzistory fakt nezkousnou a odejdou. Tak takle to resim Ja
Oproti tomu dnes se koupi jeden stupidni driver (TDA72xx), ke kterymu pripojis minimum soucastek plus koncaky a vymacknes z toho az 400W pri Ucc +/-28V a somzrejmne to ma jiz od tebe zmineny vlastnosti tj. absence vazebnich kondezatoru(btw. ja tam mam 500u to lupnuti bylo hezky) tepelna a zkratova ochrana a jiny nejruznejsi ochrany.
Ses zkratka novejsi technik.
Myslim ze uz nema cenu se priste o necem prit, ale jen se doplnovat, treba vzniknou zajimavy veci :wink:
Jasně, vždyť já se s tebou ani nechci přít.Citace:
Původně odeslal Arteee
Tím, čím žiješ ty jsem prošel už dávno, tedy žil jsem do revoluce. Dnes už ani zesilovače nestavím, ale u dřívějších konstrukcí mi šlo hlavně o provozní spolehlivost a dobré zvukové schopnosti - výkon a malé zkreslení. Valná většina mích zesíků chodí dodnes. Ale samozřejmě sleduji vývoj v této branži stále a tak mám přehled co se v "děje". Ano dnes se dají postavit kvalitní a výkonné konce celkem snadno, ale dobře navržený koncák s diskrétníma součástkama je stále o něčem jiném. Hlavně zvukově. Otázku transformátorů (protože kvalitní zdroj je základ úspěchu) jsem tehdy řešil vlastní výrobou, (stíněný EI trafo) prostě byly jiné možnosti. Dnes není problém nechat vyrobit za řekněme 1500,- vočí toroid 1 kW a i mnohem více. Mám tu v okolí hned dvě firmičky tímto se zabívající. Dnes by se to bastlilo, ale už na to nemám tolik času, pro jiné zájmy.