Původně odeslal no-X
Dynamic AntiAliasing (DAA):
Nejde o nový typ FSAA, ale pouze o automatickou regulaci úrovně antialiasingu. Samotná regulace má vycházet z aktuální snímkové frekvence. Jde o zajímavý nápad, ale v praxi se může objevit řada problémů. Vezměme to popořadě:
• statické objekty: v případě, že jsou na scéně přítomny nějaké objekty, které se nemění (např. nějaké 3D logo), pak změna úrovně FSAA bude mít za následek změnu vzhledu tohoto objektu, který by měl být neměnný (u klasických pohybujících se objektů tento problém není, neboť během pohybu není oko schopno tyto změny zaznamenat). Tedy; při změně FPS dojde ke změně úrovně FSAA, čímž se bude měnit zubatost hran - takže náš objekt bude stále měnit strukturu okrajů, což samozřejmě bude působit velmi rušivě.
• úroveň FSAA: pokud bychom se měli soustředit na samotné úrovně FSAA, které budou podle aktuální snímkové frekvence měněny, pak dojdeme k závěru, že jako maximum můžeme použít cca např. 6 vzorků, nižší hodnotu 4 vzorky a nejnižší 2 vzorky. To je ale celkem chudý výběr; nelze tedy zajistit, aby byla kolísavost snímkové frekvence vyrovnána úměrně k úrovni antialiasingu. (nemožnost homogenně vyhladit kolísavost FPS i aliasing)
• mezistupně: nejjednodušší řešení je použít neceločíselné vzorkování, tedy postupné přechody mezi jednotlivými úrovněmi FSAA. Neceločíselné vzorkování je ale ve své podstatě sdílení vzorků mezi sousedními pixely, tedy něco jako např. Quincunx. Výsledkem by tedy byla proměnlivá ostrost obrazu během různě náročných scén, což je neakceptovatelné.
• praxe: další potencionálním problémem je benchmarkování. Není to problematika implementace DAA, ale nemožnost srovnání dvou různých karet po stránce výkonu s aktivovaným DAA. Zatímco na jedné kartě může být framerate nižší, ale může být použit vyšší stupeň FSAA (~vyšší kvalita obrazu), druhá karta bude po stránce čísel vypadat lépe, neboť poskytla vyšší framerate. Toto dává obrovské možnosti v cheatování v ovladačích, protože není možné ukládat všechny snímky vyrenderované v průběhu celého benchmarku (pro porovnání kvality). Tím by byl značně ovlivněn průběh celého benchmarku (zatížení systému ukládáním snímků by znehodnotilo objektivitu benchmarku). Ve výsledku by pak mohlo jít o další marketingový tah, neboť vyšší úrovně vyhlazování by nemusely být (kvůli cíleným výsledkům) v testu vůbec použity.