TCP/IP pres laplink? (instalace debianu)

Sehnal jsem starej compik na hrani, a chtel bych si na nej dat naky distro (debian), problem je, ze to nema sitovku, cdrom, a napadlo me, ze by to mozna slo udelat pres PLIP:
rozchodit to podle tohodle navodu by nemuselo byt tak tezky: http://www.volny.cz/basiclinux/oldpc/plip.html

A pres to na ten stroj pak nainstalit distro ze site.

jen by me zajimalo: 1) jak rozjet tu sit na compu bez systemu? (asi naky disketovy distro, ale jaky? -nejradsi bych z istalacni diskety toho debiana)

2) jak spustit tu instalaci ze site, kdyz nechci na tom compu ke kterymu budu pripojenej laplinkem, delat zrovna mirror ftp.debian.org ten comp ke kterymu budu pripojenej laplinkem ma velmi rychly pripojeni na blizkej mirror debianu. da se to nejak "forvardovat"? -maskarada?

je celej ten napad uplne zcestnej, nebo by se to dalo tak udelat?

No tak tohle sem chtel taky kdysi zkusit. No ale myslim, ze sitovka za par supu by to vyresila :wink:. Pokud to rozchodis, tak sem dej echo. Preji hodne bezesnych noci. ;D

google precijen nakonec neco vydal..

http://www.linuxgazette.com/node/view/5143

samozrejme ze sitovka by to vyresila, ale.. je to VYZVA! ;)

K tomu jak instalit: musis mit podporu nejakyho fs, kterej jede po siti. Treba nfs, ftp, samba, .... a normalne namountujes do systemu co treba a z toho to bezne nainstalis. Jen se to asi desne povlece. Bootovaci disketa by mohla umet ftp.

Klidne instaluj. Urcite to pujde, ale pocitej s tim, ze se trikrat oholis, nez to nainstalujes. PLIP sice funguje, ale jenom SPP mode. Vysledek - cca 40-50kB/s. Ono se to uz vubec nevyviji. Bylo by hezke, kdyby fungoval PLIP s nejakymi lepsimi mody LPT, treba takove ECP s teoretickou prenosovkou 1.5MB/s, ale jako rikam, pro vetsinu lidi je to zrejme zabite.
Hrali jsme si s kamosem cca pul roku s tim, jak to udelat, jaky kabel, jaky SW, aby chodilo ECP a stejne to konci na tom, ze LPT je udelane (stejne jako USB) pouze na propojeni pocitace a periferniho zarizeni (tedy master-slave) a ne na propojeni dvou pocitacu.

Vo Windowsoch sa da rozchodit ECP prenos so specialnym kablom - chodi to asi 400KB/s, co je dost slusne...

male how to: neni z me hlavy, ale me fungovalo... :-)

U notebooku je však většinou nemožné vytáhnout harddisk, provést instalaci jinde na silnějším stroji a pak jej dát zpět. Přesto všem doporučuji připravit si kompletní systém, (který budou v notebooku chtít mít) na dostupném silném stroji, tam jej také odladit a otestovat, protože je to mnohem příjemnější, nežli se trápit a čekat dlouhé minuty. Po zprovoznění základního systému pak po nahození sítě přes plip překopírujeme všechno, co potřebujeme.

Jako výchozí systém používám Smalllinux, dvoudisketovou distribuci, která je schopná běžet i na stroji s malou pamětí. Popis instalace je uveden v přiloženém readme.

Protože můj notebook nemá možnost použít síťovou kartu a já přesto chci komunikovat jinak, než-li jen po disketách, zvolil jsem plip - Paralel Line Internet Protokol. Ten umožňuje použití paralelního portu jako běžného síťového rozhraní a tím pádem použití libovolného programu, který komunikuje pomocí TCP/IP. Nevýhodou tohoto řešení je jednak to, že počítač, ke kterému se pomocí plipu připojujeme musí běžet na Linuxu a za další to, že použití paralelního portu je náročné na procesorový čas. Mimo to jsme samozřejmě přišli o možnost tisku v okamžiku připojení (nemáme-li tiskárnu na sériový port). Časem (bude-li více času) zkusím i slip. Ten by měl některé tyto nešvary odstranit, ale zatím nevím, co je výhodnější. Tedy - slip (Serial Line Internet Protocol) nepotřebuje na straně připojovaného serveru Linux - dal by se vyžít stroj např. s Win NT. Sériový port tolik nezatěžuje procesor, na druhou stranu je pomalejší. Toto řešení by ovšem vzhledem k tak slabému procesoru mohlo být přeci jen rychlejší. Mám například vyzkoušeno, že nemá vůbec smysl zapínat u ssh (scp) volbu -C - kompress, protože urychlení, které nastane přenášením menšího množství dat se vůbec neprojeví, jelikož doba ztracená kompresí je mnohem větší.

Co je nutné pro PLIP. Potřebujeme mít nastavenu podporu plipu v jádře. Já používám v notebooku jádro 2.O.7 (je menší než jádra 2.2.x). Je nutné vědět to, že u jádro 2.2.x se poněkud změnil přístup k paralelnímu portu. U jádra 2.0.x musíme mít v jádře zapnuto

CONFIG_PLIP=y

Pak je možno plip použít jako kterékoliv jiné síťové rozhraní:
IP notebooku je 10.219.25.7
IP serveru je 10.219.25.21
plip1 je první paralení port

ifconfig plip1 10.219.25.7 pointopoint 10.219.25.21 up

Protože 2.0.x jádro nenahodí automaticky základní routování, musíme ještě provést:

route add 10.219.25.21 dev plip1

Samozřejmě, že na straně serveru je provést stejnou proceduru pouze s opačnými IP adresami. U jader 2.2.x je trochu jiný přístup k paralelnímu portu. V jádře je potřeba zapnout:

PARPORT=y
PARPORT_PC=y
PLIP=y

Já například dávám paralelní port (PARPORT) přímo do jádra a část specifickou pro PC (PARPORT_PC) mám modulární. Při použití paralelního portu pak spouštím toto:

insmod parport_pc io=0x378 irq=7
insmod plip

A pro nahození sítě
ifconfig plip0 10.219.25.21 pointopoint 10.219.25.7 up

Tímto jsou počítače spojeny jako dva body. V případě podrobnějšího návodu prosím čtěte PLIP Howto.

Máte-li potřebu, aby váš notebook byl připojen nejen dvoubodově k jednomu stroji, ale mohl používat okolní dostupnou síť, musíte nastavit ještě pár věcí.

Máte-li možnost mít na notebooku adresu jiné sítě, pak není problém - na serveru ke kterému je linux připojen prostě proroutujete tyto sítě klasickým způsobem. Horší je ale situace, kdy musíte použít IP adresu ve stejné síti. Tu totiž nenaroutujete a musíte použít fígl zvaný proxyarp. Zajistí nám vyexportování jedné IP adresy přes druhou tak, že druhá IP odpovídá na všechny požadavky (nebo vracející se pakety) za první IP a pak pakety prostě předá první IP adrese. Na serveru bude probíhat předávání paketů, takže jej musíme mít zapnuto v kernelu

IP_FORWARD=y

a za provozu musíme jádru říct, že pakety opravdu předáváme.

echo "1" > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward

a nahodit proxyarp

arp -Ds 10.219.25.7 eth0 pub

Tím došlo k úplnému a totálnímu připojení nebooku k síti a je jen na nás, jak toho využijeme.