jak to s timhle je? Ja mel za to, ze ke korozi dochazi pouze pri spojeni hliniku a medi s pritomnosti vody. Pokud jde o suchy spojeni, ke korozi by dochazet nemelo, nebo jo? TO by byl prusvih, pac mam medeny jadro s hlinikovym chladicem.
Printable View
jak to s timhle je? Ja mel za to, ze ke korozi dochazi pouze pri spojeni hliniku a medi s pritomnosti vody. Pokud jde o suchy spojeni, ke korozi by dochazet nemelo, nebo jo? TO by byl prusvih, pac mam medeny jadro s hlinikovym chladicem.
vodivým spojením Al a CU (suché či mokré) vznikne galvanický článek. Stačí vložit mezivrstvu a je povšem, což může být elox (chladič) nebo pokovení jako je cínování aj.... (procesor). A je tam ješte pasta...
Ty máš jadro bez povrchové úpravy?
Musi vzniknout elektricky obvod, kde proud bude prochazet pres elektrolyt prostrednictvim iontu a pak pres VODIVE SPOJENI mezi obema kovy (elektrodami). Takze pokud budes mit v okruhu nekolik ruznych kovu, ktere NEBUDOU VODIVE PROPOJENY, nemelo by dochazet k rozleptani nektereho z nich vlivem efektu galvanickeho clanku. Pokud jde o vzduch, tady je to jasne, protoze vzduchem nemuzou prochazet ionty tak jako ve vode, nevznikne elektrolyt, takze za normalnich podminek ty kovy spolu na vzduchu nereaguji.Citace:
Původně odeslal RuV
jo, jadro mam bez povrchovy upravy, chci cenu srazit na co nejnizsi. ten styk mezi medi a hlinikem neni nijak upravenek neni, jsou k sobe pouze prisroubovany. bydla ted rikal, ze by se toho nebal, tak ja nevim
Tak to je pekna blbost, to by ti reagovalo na vzduchu treba i to pocinovani :-)). Efekt galvanickeho clanku vznika pokud dva ruzne kovy ponoris do elektrolytu -> vznikne na nich urcite napeti. Toto napeti muze vyvolat elektricky proud treba v zarovicce-> vlivem pruchodu tohoto proudu bude dochazet k redoxni reakci na elektrodach a jedna se bude rozpoustet. Ty kovy mohou byt spojeny i uvnitr elektrolytu, napr pokud budou spajeny, nebo sesroubovany....Citace:
Původně odeslal kamil
A jeste neco, ty bys chtel pocinovat procesor? no potes panbuh :-)
trosku bych to upresnil...
Pri vodivem spojeni medi a hliniku kapalinou (elektrolitem) dochazi na povrchu obou kovu k rozdilu el. potencialu. Na hliniku kladny na medi zaporny. Pri teplote vody 25°C jsou hodnoty -0.52V a +1.66V. Z povrchu medi jsou vytrhavany ionty a putujou krze vodu a vazou se na hlinik.
Moznosti jak tomu predejit, je pridat do okruhu anodu, ktera bude z materialu, ktery je vice nachylny ke korozi nez med. Jedinou takovou latkou je horcik.
Takze je jednodussi opatrit bud med nebo hlinik nejakou povrchovou upravou nebo pridat do obehu glykol nebo udelat cely okruh z jednoho typu kovu. :)
jak chces z povrchu kovu jen tak pro nic za nic vytrhnout ion? kdyz uz ho vytrhnes, znamena to ze musi nechat prislusny pocet elektronu na katode, v tom pripade se ale bude na elektrodach hromadit naboj, pokud napeti na elektrodach dosahne urcite urovne, tento proces se zastavi. Takze pokud ty kovy ponoris do elektrolytu, vytvori se na nich urcity potencial a pokud naboj na elektrodach neni vybijen (napr. vnejsim obvodem), reakce se zastavi - t oje duvod proc se ti baterka sama nevybije kdyz ji nepouzivas (resp. vybije ale je to vlivem samovolne chem. reakce, ne jevem galvanickeho clanku). Takze pokud ty dily elektricky nepropojis, nic se ti nerozlepta :-)Citace:
Původně odeslal Pirs
A krom toho jsi pouzil spatny cisla, protoze
1) +0,52V je na elektrode Cu+/Cu a nikoli Cu2+/Cu kde je +0,339V
2) ty potencialy maji obracenou polaritu, Al je katoda, Cu je anoda
Pokud by nekdo potreboval pouzit ruzne kovy v chladicim okruhu a mit je pritom vodive propojeny (napr. k necemu prisroubovany) musel by vsechny povrchy opatrit stejnou vrstvou kovu. Vzhledem k tomu, ze nejlepe se redukuje med, bude nejlepsi ty zbyle kovy pomedit. Pak bude vsude stejny potencial, tedy napeti (=rozdil potencialu) bude nulove a nebude protekat zadny proud:-)).
2Aleš22: prodavam, jak jsem nakoupil :)...
Since we are dealing with Cu (copper) and Al (aluminum), let's find their Standard Reduction Potentials at 25*C (298K).
Cu(+) + e(-) --> Cu(s) E(red) = +0.52v
Al(3+) + 3e(-) --> Al(s) E(red) = -1.66v
These two equations are for a copper solution and an aluminum solution going to their respective solids.
When the corrosion in your watercooling setup happens, you're actually getting two reactions taking place.
Since we start off in a watercooling setup with the solid metals of Cu and Al, the equations will now look like this:
Cu(s) --> Cu(+) + e(-) E(red) = -0.52v
Al(s) --> Al(3+) + 3e(-) E(red) = +1.66v
NOTE: electrons move from the (-) side --> the (+) side.
Now we see that the equation for the Al(s) has a very positive standard reduction potential. In other words, it will tend to dissociate into water easier. We also see that copper has a negative standard reduction potential. This means that copper is NOT going to dissociate into water - period.
So, while you're running your watercooling setup along, Al is just barely, ever so slightly starting to dissociate into the water, giving you those 3 electrons ( 3e(-) ) in solution. By Le Chatelier's principle, the water (now negative) is going to want to become neutral again.
btw. Nechat vsechno pomedit je dobrej napad, ale vetsina kovovych casti okruhu je krome medi prevazne hlinik, kterej muzes v nasich podminkach jedine eloxovat.