ma cenu instalovat LED zarovky

[Mikus]

Halogeny 12V ~ nenormalny zrut elektriky , ludia si kvoli osvetleniu kuchyn boli schoni nadrbat aj 600W osvetlenia.

Tohle jsem shledal uz pocátkem 80. let, kdyz jsem presídlil do západní Evropy. To byly tenkrát predevsím stojanové halogenky s trubkovou zárovkou min. 500 W a se stmívacem. Jenze tenkrát povedomí o nejakých úsporách energie bylo naprosto iracionální. To se takhle svítilo výkonama 10x vetsíma, nez na jaké jsem byl zvyklý, výkonama, co jsem do té doby znal na vytápení pokoje v zime, kdyz bolsevik nemel uhlí na normální topení. Nehlede na to ze stmívání zárovky velmi rychle zhorsuje její úcinnost a zrovna u halogenek to v urcitém rozsahu má nepríznivý vliv na jejich zivotnost. A zárivka v koupelne? Jo, výborné. Jen v zádném prípade nezhasínat, protoze ta kdyz svítí, tak setrí proud.

Trafaky zvycajne Cjadra , neskor toroidy su v kazdom pripade velke , tazke , dost hreju a bzucia 50Hz-mi .
Uplne bezne bolo ze pri vyhoreni jednej halogenky z okruhu sa zdvihlo sekundarne napatie trafa a to zabilo do hodiny aj zvysne ziarovky .

Tohle je koncipované na prúmerného spotrebitele, co lejno ví o vecech, co mu doma pracují a je pro nej nejdúlezitejsí, aby to bylo hezky zabalené, kdyz to kupuje. Co je meký a tvrdý zdroj nikdy v zivote neslysel. Takhle si vzpomínám napr. na malé zdroje do zásuvky, jak byly naprosto bezné v 1980. letech: Krásná cerná krabicka, ze by se nad ní jeden dojal, ovsem v zásuvce i bez pripojené záteze po 1/2 hodine tak horká, ze na ní clovek nevydrzel rukou. Pri trose stestí to pak odeslo az tak za 2 az 3 roky. Pokud se to dalo rozebrat, tak v tom byl v horkem vypeneném epoxydu zalitý transformátorek, napr. na 6 V mel mekých 12 V a vyregulované po usmernení to bylo tím, ze k nemu bylo trvale pripojeno 6 diod v sérii. Aby to nebrucelo, tak obrovský elektrolytický kondenzátor k tomu. Na výstupu to melo deklarované dejme tomu 6 V, 500 mA a podle toho bylo to trafo 3 VA a samozrejme ze to takhle i bez záteze hrálo nejakých 10 W. A na stítku se skvelo jméno renomované znacky .

Inak 12V LED su vybavene napajacim zdrojom ktory ide aj ~ aj = napatie . Mozno nie uplne vsetky ale napr LIVARNO z Lidla 3,6W 12V tak funguje . Myslim ze dokonca je jej jedno aka je polarita = napatia .

Tohle mají i úsporky (ty sroubovací: zastrkávací jsou zpravidla jen cistá trubka, jak byly vzdycky, potrebují predradný obvod a v hodne svítidlech je to jen obycejná "topná" tlumivka, jak ji mely zárivky uz pred 80 lety). Mám tu prakticky vsechna svítidla vybavená primitivním stmívacem na zárovku, tj. obycejnou diodou na vypínaci. Na úsporky to samozrejme nedává zádný smysl, ale kdyz ji presto pres tu diodu zenu, tak se to na svetle skoro nepozná a je jedno, kterým smerem je dioda otocená (ale to jen jako pokus, myslím, ze hlavne rozsvicení té úsporky takhle ji asi moc dobre nedelá; i kdyz jestli je ten zdroj, jak jej dnes casto univerzální prístroje mají, od 85 do 250 V na vstupu, tak by to zas vadit nemuselo, akorát trvá snad o 1 s déle, nez naskocí pak se lehce v dúsledku 50 Hz místo 100 na vstupu mihotá a pri prepínání je videt neparný rozdíl v intenzite svetla).

pri dlhsich aplikaciach /nad 4m/ uz dochadzalo vo viditelnej miere k zniznovaniu jasu na konci pasu/ubytky napati / a znizivaniu zivotnosti kvoli zahrievaniu od velkych prudov resp. nechladeniu pasika ako takeho .

Taky výborné. 1 ledka nebere skoro nic, tak uz nikoho nenapadne se zabývat tím, ze 100 ledek si uz prece jen trochu vezme. A co ledka sama usetrí energii, to se protopí v poddimenzovaných prívodech. Nekdy má clovek fakt dojem, ze trh je zaplaven výrobky, co konstruují podprúmerní ucnové v 1. rocníku jako skolní cvicení.

[MV]

Dovolil bych si oživit téma, chtěl bych pořídit LEDky do lustru v obýváku. Je tam z výroby 7x 28W (370lm) halogen (G9). Svítí to dostatečně, možná až moc (je to o zvyku, do doby pořízení lustru jsme svítili jednou 18W úsporkou žárovkou pověšenou u stropu a stačilo to taky )
Koukal jsem se, co za LEDky by to mělo být, inspiroval jsem se článkem http://tomaserlich.cz/jak-dobre-vybrat-led-zarovku/ kde se píše, že když se pořídí LED COB, tak je prakticky jedno jakou koupit. Je to tak? Světlo určitě teplá bílá a rozměry tak nějak podobné klasickým G9 žárovkám, ty obří kukuřice nevypadají zrovna dobře a do lustru by se nehodily
Koukal jsem na:
- G9 z Ikey - rozměry ok, ale svítivost 90lm je mizerná http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/40240499/
- Alza - 200lm Tesla už je lepší, ale mám obavu, že to i tak moc svítit nebude http://www.alza.cz/tesla-led-3w-g9-d530620.htm
- oem 300lm kukuřice - tohle by už mohlo být optimum http://www.smdledzarovky.cz/cs/smd-l...0lm-tepla.html Cena docela dobrá, na to že je v ČR. Ale nedělám si iluze, že to je jen klasická přeprodávaná čínská SMD led.
- oem 350lm COB - to by se mi líbilo nejvíce, kromě ceny http://www.smdledzarovky.cz/cs/smd-l...9mm-tepla.html Předpokládám, že by to mohlo téměř nahradit ve svítivosti ony halogenky nebo ne? Cena je ale poněkud vysoká, zlvášť s přihlédnutím k další variantě
- G9 led COB z ebaye - přijdou na polovinu a vypadají na první pohled téměř stejně. Čínani sice uvádí 700lm, ale když bych si to vydělil dvěma, tak jsem tam, kde předtím http://www.ebay.com/itm/G9-8W-5-SMD-...item58ae7f8463

Berte prosím v úvahu, že těch LEDek bych potřeboval hned 7ks naráz. Zrovna se mi nechce běžet pro jeden kus, vyzkoušet, pak se hnát pro šest dalších a doufat, že budou ještě skladem a budou svítit stejně jako ta první várka Má někdo prosím zkušenosti? Klidně i s jinou paticí , ale zajímalo by mě, jak na tom reálně ty COB ledky jsou.

[Mikus]

Nech si je predvést, nez je koupís. Uz tu sice jednou o tom byla rec, ale pro jistotu to pripomenu: Zádná nestartuje okamzite na 100% svetla, ale aby dávaly aspon hned pouzitelné svetlo. Jsou i takové (napr. i od Philipse), jez se rozsvicí jak knotová petrolejka, kde se musí nejdrív skoro na 0 svetla pomalu rozehrívat cylindr, aby nepraskl.

[MV]

Díky za připomenutí, s tím jsem tak trochu počítal a delší rozjezd nevadí (když už se bude svítit tak na delší dobu), spíš je problém to vyzkoušení. Obávám se, že nikde není k vidění moc dobrý výběr a budu se muset uchýlit k nákupu z eshopu příp. Číny.

PS: v lidlu mají příští týden opět akci na LED, ale to jsou spíše bludičky než žárovky:
http://www.lidl.cz/cps/rde/SID-B4C0E...dka.htm?id=301

U G4 bych potřeboval tak těch 300lm a u GU10 přes 600 lm ..

[Mikus]

Ted si ovsem uvedomuju svúj omyl. To, co se rozsvecí jako petroleka, nebyly LEDky, ale kompaktní zárivky. S LEDkama moc zkusenosti nemám, ty by ale mely svítit hned na plno. Akorát jedna - jediná zatím, co jsem kupoval - svícka s mignon-závitem (E14, znacku ted nevím) me trochu roztrpcila, ze dost ostre bzucí. Klasické trubkové zárivky s predradnou tlumivkou sice casto bzucí taky, i kdyz to nebývá tak ostrý zvuk jako tahle (ani ne tak hlasitý, ty tlumivky znejí ale mekceji; tohle mi pripadá, jako by to nebylo - 50 nebo 100 Hz - zdaleka sinus, ale obdélník nebo pilovitý prúbeh ci tak neco s hromadou vyssích harmonických). Takze zálezí na osobním prístupu a míste, kde to je, jak moc to vadí. Ale treba v pokoji, kde mel clovek dosud vzdy jen neslysné zárovky, bych neco takového zrovna nechtel, obzvvlást kdyby jich takhle melo v lustru znít hned 7 najednou.

[Mikus]

Tak jsem tu dostal od naseho zdejsího univerzálního distributora (Migros) supervýhodnou nabídku, ze si v jeho "subpodniku" na nábytek múzu s kupónem vybrat neco v hodnote 10 sFr. (ca. 250 Kc) zadara, takze jsem se rozhod prastit se pres kapsu, prilpatit si jeste 3,80 Fr a koupil jsem si 2 LED-zárovky na zkousku nad svúj pracovní stúl, kde svítím asi 3'000 hodin rocne. Visí mi tu pseudopetrolejka se skleneným, uvnitr bílým, s vrchu zeleným nocníkem. Púvodne jsem do ní pocítal se svíckovou zárovkou 40 W jednoduse stmívanou vypínacem na snúre se zabudovanou usmernovací diodou.

Kdyz jsem seznal, ze tohle je místo, kde prosvítím nejvíc, zacal jsem experimentovat s úsporkama (LEDky tenkrát jeste nebyly). Propálil jsem tu tusím 4 ks 11 W z Ikey, nadával, ze to nevydrzí ani tolik co normální zárovka, takze jsem se k ní i prechodne vrátil. Pak jsem dosel k poznatku, ze holt budu muset az na dalsí jet bez toho krásného stylového cylindru, anzto "kosík" pod "horákem", jelikoz nemusí zásobovat plamen vzduchem, není kosík, ale plná miska, takze cipilindrem neproudí vzduch a úsporkám se prehrívá eleltronika. Tak jsem v tom spálil jeste nejakou 13 W, pak snad 10, neco bylo z fabriky Osram, ostatní jsem si musel osrat sám (pro nebezpecí rozlomení a následného poranení vcetne otravy rtutí se pri tomto úkonu nedoporucuje zvysovat pozitek zasunutím). Naposled ted EasyStar 9W, kterou bych ovsem oznacil uz jako dolní hranici únosnosti; i kdyz by teoreticky mela odpovídat zárovce 45 W, s tou 40 W jsem tu mel lepsí svetlo.

Tak jsem ted koupil tuhle jednu 5,5 W (ekvivalent 40 W, 470 lm) matovou nedisponující jiným presnejsím typovým oznacením nez Migros a Made in China (v levo), a druhou cirou Osram LED STAR CLASSIC P 25 4 W/827 (4 W jmenovité, konstrukcní 3,3 W, ekvivalent 25 W, 250 lm, svetelný tok na konci zivotosti 70%, rozlození vyzarování viz graf, Made in China, výrobce pro CZ a SK Osram Augsburg, pro RU a UA Osram Mnichov ; na obr. v pravo).

Obe mají 2'700 K (bílé buzny), index vernosti barev Ra = 80, zivotnost udanou na 15'000 h.

Takze 1. dojem:
Cirá Osram 4 W: Subjektivní pocit svetla je asi tolik, jako kdysi ona zárovka 40 W setmelá diodou. Z nouze na ctení i drobného (ne "superminiaturního") dostatecne kontrastního tisku stací, jako definitivní resení na práci ovsem v zádném prípade. €dit 8:22 - Po pár hodinách nocního svícení: No na velké ctení by to nebylo, ale na tukání do klávesnice pred monitorem OK. *** Kdyz tuhle pustím pres diodu, lehce se mihotá 50 Hz, svetlo nepatrne poklesne, asi tolik, ze je to videt v okamziku prepnutí, jinak na dlouhodobé pozorování je ten rozdíl takrka zanedbatelný - zhruba stejne jako kdyz jsem takhle nekdy zkusil hnát pres diodu kompaktní zárivku. Vycházím z toho, ze tohle vsechno má vevnitr zdroj, který pracuje od nejakých tech jak dnes obvyklé 85 do 280(?) V a vetsí roli nez snízené efektivní napetí na 71% tu hraje roli ten strídavý zbytek po usmernení 50 nebo 100 Hz.

Matová Migros 5,5 W: Svítí podstatne víc nez ta 9 W zárivka, predřazení diody s ní nehne vúbec nijak.

U obou se znacne zahrívá sokl, ustáleném stavu na nich neudrzím prsty, tzn. urcite pres 50°C. Takze cylindr zatím jeste i pres dalsí snízení celkového príkonu o víc nez 50% radsi nebude, dokud se nedostanu k tomu, abych do té misky dole navrtal nebo vybrousil vetrací otvory (mám to v úmyslu uz radu let, jenze na to bych tu lampu musel sundat a do toho se mi nechce). Kdybych se nebál, ze odvrtám neco, co nemám, tak bych radsi proderavel sokly tech zárovek, aby vetraly.

[RayeR]

BTW kdyby to nekoho zajimalo, tady jeden muj testik cinske "vlaknove" LEDkovky
http://rayer.g6.cz/elektro/wledbulb.htm
rek bych, ze to je zatim nejblize kvalite svetla klasicke zarovky...

[Katoo]

Už koukám

[Mikus]

Vypadá to, ze LEDky uz, pokud se vyberou ty správné, prakticky splnují skoro vsechny pozadavky zárovkových nostalgikú.

Pomineme-li, ze nekdy - spís vyjmecne - mohlo být tepelné vyzarování zárovek i zádoucí, tak uz zbývá snad jenom stejne jednoduchá stmívatelnost. Jenze tady mám obavy, ze tohle se tak brzy samozrejmostí nestane, i kdyz ciste technicky by to bylo urcite jednodussí nasimulovat nez u zárivek. Zatímco u zárovek je to jejich prirozená vlastnost daná základním principem funkce, u LEDky, dokud se obecne pouzívají zdroje napetí a ne zdroje proudu, se na to musí príslusne upravit jejich napájecí obvod. A protoze potreba takovéhle stmívatelnosti se týká odhadem tak nejvýs 1 % výrobkú, je pro výrobce a distribuci výhodnejsí vybavovat je z hlediska napájecího napetí jako univerzální, tzn. ze se po celém svete, bez ohledu na specifika lokálních rozvodných systémú dodávají vsude ty samé. Pro uspokojení tradicního stmívání se pak asi drív nbo pozdeji zacnou delat speciální provedení, ovsem v príslusne pomerne malých sériích a tedy za príslusne mastné ceny. Jestli se tak trh udrzí nebo jestli se tedy proste stmívat nebude vúbec, popr. nejvýs tak jako v predpolovodicových dobách pomocí zv. lustrových vypínacú resp. 2vypínacú, kterými se postupne zapínaly 2 cásti lustru, je ovsem otázka.

Pritom stmívání LEDek by melo oproti zárovkám taky prednost: Zatímco u zárovky se se snizováním teploty vlákna snizuje i svetelná úcinnost, u LEDek by mohla být v celém rozsahu v zásade stejná (+/- neco trochu).

[RayeR]

No este kdyby tak byla za rozumnou cenu vlaknova s ekv. svitivosti ke 100W zarovce (+ naka rezerva na starnuti), tak by to bylo fajn. Neco sem i zahlid na AliX, ale to uz melo velkou ban jako sodikova vybojka a mam obavu o chlazeni tech cipu umistenych jen tak bez nakyho radiatoru. Zatim sem si nezodpovedel otazku, jak moc ubyva svitivost s poctem nabehanych hodin, to ukaze az cas... Jinak stmivani LEDek PWMkou neni technicky problem, jen by to bylo lepsi resit jinak, nez tyristorovymi stmivaci, ale primo ovladat menic v predradniku te LEDkovky. Napr. nakou datovou komunikaci po 220V lince. Ja osobne smivatelnost bezne nevyuzivam.

[Mikus]

Vyssí výkony se tedy taky zdaj oproti zárovkám takhle chybet.To jsem si dlouho myslel i o zárivkách, az jsem nedávno netuse nasel dokonce doma, ze jsou. Tuhle jsem nejspís koupil kdysi v nejakém výprodeji, v domen'i, ze je to ve skutecnosti 45/5, tedy 9 W. Ted jsem ji vzal znova do ruky, nejak se zacal pídit a zjistil, ze to je skutecne 45 W, tedy jako zárovka 200 - 250 W.

Jak moc ubývá zivotnost závisí asi taky dost na chlazení a dá se to rídit jako u zárovek (ergo kolik svetla se z nich zdímá); treba podle normy v Cíne tam prý zárovky musí vydrzet 4000 hodin a malé zárovicky se delaj - aspon co má v katalogu zdejsí snad nejvýznamejsí univerzální distributor na materiál elektro & co. Distrelec - na 12'000 hodin. O to horsí bude tedy úcinnost. S tou se taky dost kouzlí. Ze skolních let si pamatuju, ze se tenkrát mluvilo a psalo o 8%, ted se vsude udává jen 5%, az mi pripadá, ze to mozná vzali podle té Cíny, aby politicky líp prodali ten zákaz (napr. výroky politikú ve smyslu, ze zákazem zárovek se usertrí 80% veskere energie); konec koncú, ten si vymysleli v Austrálii a ta má - dáno geografickou polohou - s Cínou dost úzké vztahy.

Treba tech 15'000 hodin, co maj ty moje, se mi zdá na ledky pomerne málo, a taky - jak uz jsem psal - zhavej se dost (na rozdíl od zárovek a zárivek, co maj horké sklo a zárivky spodek s elektronikou studený, tady je sklo chladné a horký je ten spodek).

Já stmívám normálne akorát diodou ve vypínaci. Vyjmecne 2-stupnove, ze u 2vypínace ty 2 zapojim do série a k jednomu paralelne diodu, k druhému kondenzátor; jeho velikost je ale závislá na síle zárovky, kdyz chci jinou, musím upravit ten kond. Jinak lidi tady maj ale pomerne casto na zdi místo vypínace stmívac a jsou tu dost rozsírené stojanové halogenky, vetsinou 500 W (trubkové), se stmívacem na snúre.

[RayeR]

Coze, ta mala mrdka v priloze ze by mela mit prikon 45W a ekv. vykon 250W? To asi neni mozny uz diky ty maly plose luminoforu. Takhle vypada 200W "kompaktni" zarivka
http://www.amazon.com/Hydrofarm-FLC2.../dp/B000HHQ9TW - cili uz moc kompaktni neni, takovy pullitr Si to premer nejakym wattmetrem, ktery zvlada aspon trochu neodporovou zatez.

Co se tyce zivotnosti zarovek, tam je to proste jasne dany vztahem zivotnost-teplota vlakna, cili kontrolni zarovicky, kde se neresi ucinnost muzou mit klidne desti az statisice hodin. Naopak EU kdyz hce nahonit AAAA+++++++ tak naridi zvyseni ucinnosti, tj zvyseni teploty vlakna a zivotnost jde rapidne dolu. Ale porad se prodavaji specialni prumyslove zarovky do tezko pristupnych mist, kere maj vic hodin, ale taky min sviti (ve vis. spektru). U tech LEDek urcite bude taky teplotni zavislost (jak ucinnosti, tak zivotnosti), ale neni to zatim tak probadany, hlavne zhaveny vlakno je s nama pres 100 let porad to samy z wolframu, ale materialy LED cipu se neustale dramaticky vyviji, cili ani nema smysl neco dlouhodobe testovat, kdyz to za par let bude stejne neaktualni. Jen si myslim, ze ty COG vlakna maj v te banceodvod tepla dost mizerny. To treba ty LEDkovky Panasonic na Prazskem hrade maji cip na masivni hlinikove stangli spojene asi tepelne s objimkou...

Stmivani diodou? Vzdyt to musi blikat (i u mensich zarovek, natoz LED)...

[Mikus]

Coze, ta mala mrdka v priloze ze by mela mit prikon 45W a ekv. vykon 250W? To asi neni mozny uz diky ty maly plose luminoforu. Takhle vypada 200W "kompaktni" zarivka
http://www.amazon.com/Hydrofarm-FLC2.../dp/B000HHQ9TW - cili uz moc kompaktni neni, takovy pullitr Si to premer nejakym wattmetrem, ktery zvlada aspon trochu neodporovou zatez.

Ono to zhruba odpov'idá. Premerit watty by mi tu bylo trochu slozité - teoreticky 2 moznosti: Bud wattmetr, ten muj je ovsem sice krásná starozitn'a drevená laboratorní skrínka, jenze nejmensí rozsah 1'500 W na 300 dílkú. Je pomerne presný, tr. 0,2, takze by mi i tech 45 W mel ukázat jeste s presností asi 7%, coz by stacilo (elektrodynamický bez zeleza), ale nechce se mi tu ted roztahovat mericí zapojení; takovou laboratorní infrastrukturu, jako más podle fotek na tom tvym webu ty, bohuzel hotovou nemám. Druhá moznost by byla, nechat svítit, vsechno ostatní vypnout a jít do sklepa cumet na elektromer. A tretí, pro me njschúdnejsí metoda je porovnání rozmerú: Ta moje má asi 75 cm trubky, ta na té fotce ca. 3 m, tj. zhruba 4x tolik a to zhruba odpovídá pomeru výkonú.

zhaveny vlakno je s nama pres 100 let porad to samy z wolframu,

Ne tak úplne. Jednak zpocátku bojovaly o prosazení se wolfram a osmium - podle toho znacky Osram a Tungsram - ten Wolfram se prosadil snad hlavne ze je levnejsí (bez záruky) a myslím, ze se i dnes pro zvlástní úcely delaj zárovky s Os-vláknem, a ani uhlík není v tomhle úplne mrtvý. Dalsí vec je nápln banky, tady se pouzívá leccos, od vakua az po vsechny mozné smesi ne- a "málo-"tecných plynú. Treba do aut má Philips jako svou specialitu zárovky plnené xenonem, co mají tak podobnou barvu jako xenonové výbojky.

Stmivani diodou? Vzdyt to musi blikat (i u mensich zarovek, natoz LED)...

Trochu to mrká, ale ne víc, nez mrkaly standardne zárivky jak vplynuly do mého zivota v dobe mého detství (dnes tohle uz nepozoruju, nevím, jestli maj moje oci dnes delsí dosvit nebo spís se to nák vyresilo lepsím luminoforem. A ne víc nez 50 Hz TV-obrazovky, proste me to nerusí. A je to technicky prakticky to nejjednodussí, co múze být. Okoukal jsem to z toho, co se objevilo nekdy v 1970. letech na CS-trhu - velkoplosné takhle stmívací 2-vypínace s 1A-diodou (KY132/600 v tom byly). K tomu jsem tenkrát dostal jeste ten nápad s tim kondem.

Ledka samotná by urcite blikala víc (to je videt obzvlást treba u kol, co svítej ledkama a maj pomalé nábové dynamo a nemaj zádné nebo jen slabé vyhlazování napetí, kdyz jedou pomalu). U velkých ledkových zárovek to zálezí pak na tom, jak maj udelanej zdroj. Jak jsem psal, z tech 2, co jsem si ted koupil, jedna mrká asi jako klasická zárovka, ale nestmí se skoro vúbec, ta druhá na predrazenou diodu neraguje zádným viditelným zpúsobem.

...COG vlakna...

Co je COG? Tady: https://en.wikipedia.org/wiki/Cog jsem nenasel nic, co by mi sem významove pasovalo.

[Jerrome]

Jak se vláknová LED vyrábí?

Na rozdíl od běžných LED žárovek, v kterých je LED čip umístěn rovně uvnitř kovového hranolu, LED čipy vláknové žárovky jsou zapouzdřené v transparentním válci skla nebo syntetického safíru, povlečeným fosforem. Tato nová výrobní technologie s nanášením fosforu se nazývá „chip on glass“ (COG). Válec skla nebo syntetického safíru je velmi tenký, s průměrem jenom 1.5mm a délkou 30mm. Vláknová LED je tvořena až po COG procesu zapouzdření.

http://www.top-osvetleni.cz/nove-pro...a-led-zarovka- Myslím, že toto.

[SOAD]

BTW kdyby to nekoho zajimalo, tady jeden muj testik cinske "vlaknove" LEDkovky
http://rayer.g6.cz/elektro/wledbulb.htm
rek bych, ze to je zatim nejblize kvalite svetla klasicke zarovky...

To sis nechal poslat z DX nebo se to da koupit i nekde tady?

[RayeR]

To sis nechal poslat z DX nebo se to da koupit i nekde tady?

Z Aliexpressu. Byl sem celkem smiren, po predchozich zkusenostech s ceskou postou, ze tak s 50% psti prijdou strepy, ale doslo to kupodivu v celku. Ani to nebylo extra baleny, jen trocha bublinek kolem krabicky... Vysla me tehda na 7$, v clanku je i odkaz http://www.aliexpress.com/item/1PCS-...268148784.html

U nas se daj koupit taky, za dobrou cenu sem videl treba v Praze na Kolbence (blesaku).

[zivan]

Ja jsem si nedavno objednaval 6,5W Teslu Retro a vysla me na necele 200Kc/kus. Pri kurzu nad 26Kc/$ vychazi ta z Aliexpressu dost podobne. Nemam ji ale nijak zmerenou.
http://zarovky.heureka.cz/tesla-led-...360-cira/#!o=2

[RayeR]

Ja jsem si nedavno objednaval 6,5W Teslu Retro a vysla me na necele 200Kc/kus. Pri kurzu nad 26Kc/$ vychazi ta z Aliexpressu dost podobne. Nemam ji ale nijak zmerenou.
http://zarovky.heureka.cz/tesla-led-...360-cira/#!o=2

Tak jesi mas jen 4-vlaknovku, tak to bude odpoviadt tak ~30W, cili to je tak nekam na zachod ci do sklepa

[RayeR]

Ono to zhruba odpov'idá. Premerit watty by mi tu bylo trochu slozité - teoreticky 2 moznosti: Bud wattmetr, ten muj je ovsem sice krásná starozitn'a drevená laboratorní skrínka, jenze nejmensí rozsah 1'500 W na 300 dílkú. Je pomerne presný, tr. 0,2, takze by mi i tech 45 W mel ukázat jeste s presností asi 7%, coz by stacilo (elektrodynamický bez zeleza), ale nechce se mi tu ted roztahovat mericí zapojení; takovou laboratorní infrastrukturu, jako más podle fotek na tom tvym webu ty, bohuzel hotovou nemám. Druhá moznost by byla, nechat svítit, vsechno ostatní vypnout a jít do sklepa cumet na elektromer. A tretí, pro me njschúdnejsí metoda je porovnání rozmerú: Ta moje má asi 75 cm trubky, ta na té fotce ca. 3 m, tj. zhruba 4x tolik a to zhruba odpovídá pomeru výkonú.

Jo, myslim ze z porovnani rozmeru jde to zrejmy, takze tech 45W bude precejen ekvivalentni zarovkovej vykon...

Ne tak úplne. Jednak zpocátku bojovaly o prosazení se wolfram a osmium - podle toho znacky Osram a Tungsram - ten Wolfram se prosadil snad hlavne ze je levnejsí (bez záruky) a myslím, ze se i dnes pro zvlástní úcely delaj zárovky s Os-vláknem, a ani uhlík není v tomhle úplne mrtvý. Dalsí vec je nápln banky, tady se pouzívá leccos, od vakua az po vsechny mozné smesi ne- a "málo-"tecných plynú. Treba do aut má Philips jako svou specialitu zárovky plnené xenonem, co mají tak podobnou barvu jako xenonové výbojky.

Hm, Osmium, to ani nevim. Ale tak ty vylepseni vlaken byly spis kosmeticky. I "revoluce" v podobe halogenu prinesla zvyseni ucinnosti jen o nakej ~1% bod... Ale u LED technologie behem par desetileti doslo k pokrokum o mnoho radu! Kdo pamatuje stare komunystycke LQ101 nebo jak se ten predrazeny smejd jmenoval, tusim nekdy z konce 70 let, tak to svitilo min nez svetluska. A kde sou dnes nove LED? Prekonaly 300 lm/W!

Trochu to mrká, ale ne víc, nez mrkaly standardne zárivky jak vplynuly do mého zivota v dobe mého detství (dnes tohle uz nepozoruju, nevím, jestli maj moje oci dnes delsí dosvit nebo spís se to nák vyresilo lepsím luminoforem. A ne víc nez 50 Hz TV-obrazovky, proste me to nerusí. A je to technicky prakticky to nejjednodussí, co múze být. Okoukal jsem to z toho, co se objevilo nekdy v 1970. letech na CS-trhu - velkoplosné takhle stmívací 2-vypínace s 1A-diodou (KY132/600 v tom byly). K tomu jsem tenkrát dostal jeste ten nápad s tim kondem.

Ja ti dam mrka Ty zarivky blikaji 100Hz, protoze se rosvici v kazde pulvlne, ale po aplikaci diody uz je to jen 50Hz. Ja sem dycky silel z lidi, co meli na PC u CRT defaultnich 60Hz, blikalo to jak krava a ono ze jim to nevadi. Jeste ze uz je to na smetisti... Teda LCD maj tunu jinych much i dnes, ale tenhle problem to vysresilo. S PWMkou CCFL/LED podsvetleni problem nemam.

Ledka samotná by urcite blikala víc (to je videt obzvlást treba u kol, co svítej ledkama a maj pomalé nábové dynamo a nemaj zádné nebo jen slabé vyhlazování napetí, kdyz jedou pomalu). U velkých ledkových zárovek to zálezí pak na tom, jak maj udelanej zdroj. Jak jsem psal, z tech 2, co jsem si ted koupil, jedna mrká asi jako klasická zárovka, ale nestmí se skoro vúbec, ta druhá na predrazenou diodu neraguje zádným viditelným zpúsobem.

Ten luminofor u LED ma hodne kratky dosvit, to nema cenu uvazovat. Tam se musi filtrovat proud nebo vyssi f...

Co je COG? Tady: https://en.wikipedia.org/wiki/Cog jsem nenasel nic, co by mi sem významove pasovalo.

[/QUOTE]

Jak uz nekdo odpovedel Chip On Glass - cili vlakna tech modernich ledkovek, kde sou LED cipy na safirove tycce. Samotny safir cili Al2O3 vodi teplo vyborne, jen ze kam s nim dal? Ty tenkde privodni dratky uz moc jako dobry teplovodic nepusobi...

[Mikus]

Ja sem dycky silel z lidi, co meli na PC u CRT defaultnich 60Hz, blikalo to jak krava a ono ze jim to nevadi. Jeste ze uz je to na smetisti...

Jeste není Takový krásný IBM, co jsem mu jeste dal zulový nástrik, co v porovnání s jinými, co jsem kde zazil, napr. Eizo, Nokia... skoro netopí... Pravda, je odstavený momentálne není v provozu, ale jen tak ho nevyhodim. Mel jsem ho taky na 60 Hz a lehké blikání jsem pozoroval jen na svetlých plochách, kterým jsem se snazil vyhýbat, jak to slo. On totiz pri tech 60 Hz má znatelne ostrejsí obraz. Totéz je pri porovnání TV 50 a 100 Hz.

Ja ti dam mrka Ty zarivky blikaji 100Hz, protoze se rosvici v kazde pulvlne, ale po aplikaci diody uz je to jen 50Hz.

Zrejme mely kdysi zárivky tak krátký dosvit, ze i tech 100 Hz bylo videt, obzvlást kdyz clovek koukal kousek vedle té trubky.

Teda LCD maj tunu jinych much i dnes...

Já celkem u mých normálních monitorú problémy nevidím, s vyjímkou jednoho Acera - muj první LCD 1280x1024 - co má vedle dlouhého cekání, nez se po zapnutí rozvítí, taky trochu divný barvy, co nejdou porádne nastavit, ale to jsem se o nem docet i v jednom hodnocení na Netu. Ale jinak tu mám jeste Philipse, HP a dalsího Acera (vsechny 1280x1024), u kterých si nemúzu stezovat. A pak u notáku Lenovo je trochu znát, ze má zárivku jen z jedné strany (jako vetsina notákú).

U podsvícení ledkama byly dlouho 2 problémy: 1. nez se s energetickou úcinností dostali na lepsí hodnoty, nez maj zárivky, 2. prílis malý úhel svetla ledek, takze musely být dál od displeje, aby jednotlivé nebyly videt, címz celý monitor vycházel rozmernejsí. To oboje je dnes ale zu minulost.

[RayeR]

Tak ja sem svuj Samsung taky jeste nevyhodil, honil sem ho na 1280x1024@85Hz. 75Hz se jeste taky dalo snyst, ale 60 teda ne. Fakt ma asi kazdy na to blikani individualni vnimavost... Zpatky bych se k nemu asi nevracel kvuli ostrosti (i kdyz na hry by byl lepsi, ale prakticky uz nehraju), nejak sem si na ty hranaty pixely LCDcka zvyknul
K LCD sem se uz vyjadril tady http://rayer.g6.cz/hardware/crt-lcd.htm
bohuzel nake kvalitni OLED za jeste prijatelnou cenu (byl bych ochotny dat tak do 20000) jsou stale v nedohlednu

[Mikus]

Pro normální práci bych se k tomu CRT uz taky nevracel, i kdyz je snad na svuj druh mezi konkurenty pomerne úsporný (pri svetlé plose obrazu se ale i on zahrívá znacne víc nez pri tmavé). A jeho reakcní schopnost je mnohem pomalejsí nez u tech mých moderních (byt dnes uz taky skoro 10-letých) LCD, coz poznám citelne hlavne pri scrollování - u tech LCD je plynulé, tady se zadrhává na pomalém budování obrazu. Takze nejvýs je to asi jako sednout si s knízkou v zime ve vyhráté místnosti k radiátoru ústredního topení ci proste nekam v difuzne vyhrívaném minergickém dome, nebo ke krbu Tohle srovnání bych konec koncú pouzil i pro klasickou zárovku a ledku.

výhody LCD:
nižší spotreba, i když velké LCD už taky pekne žerou, takže nakonec úspora zas tak velká nebude

Tuhle vyssí spotrebu bych neresil. Príslusne velký CRT by mel spotrebu jeste o to vyssí. Spotreba LCD výrazne naroste, kdyz je na celé plose pohyblivý a k tomu jeste treba silne kontrastní obraz (film); má u CRT sice taky vliv, ale podstatne mensí. Proto taky LCD-televizory mají vyssí spotrebu nez odpovídající CRT. Vliv má taky jako "jas" nastavitelná intenzita podsvícení. Pro lepsí efekt bývá z fabriky nastavená tak zhruba na 3/4 maxima. Já jí mám na minimum, pri normálním svetle v místnosti mi to stací úplne. A kdyz mi dovnitr zacne svítit slunce, tak ho stejne ani maximem jasu nepresvítim, tak radsi stáhnu roletu; co by takhle silným jasem dokázal ten CRT si uz nepamatuju, jestli jsem to vúbec nekdy zkousel.

nevýhody LCD

Jasne, ale proc to já (a z podobných dúvodú asi i jiní) neresím:

barevné podání - spousta TN displeju pracuje pouze s 6-ti bity na kanál a prípadne se snaží o dithering, strední trída xVA ujde a teprve drahé S-IPS se mužou CRT vyrovnat nebo jej predcit

1. Jako asi 10 - 15% muzské a 1 - 1,5 % zenské populace nevidím barvy dokonale (prý se to dedí predevsím z otcú matek na jejich syny). U zmíneného Aceru to ovsem je tak kriklavé, ze to vidím i já. Presto, je to sice dúvod, abych si vzal jiný monitor, kdyz mám na výber, ale ne abych ho vyhodil, v záloze ho tu mám porád. U vecí, které nejsou na presnost barev tak citlivé, si toho clovek po urcité dobe zpravidla prestane vsímat.
2. Jsem zvyklý, ze technicky reprodukované barvy nejsou dokonalé. Stací si uvedomit, jaké jsou rozdíly u analogové fotografie podle pouzitého filmu (i v kine) a papíru. Ani u malovaných obrazú nebývají barvy zobrazené naprosto verne, ale tak, jak je malír videl, popr. tak, jak barvy behem casu stárnou. Jde tedy nejvýs o to, jak zobrazit takový obraz reprodukovane co nejpresneji, jak vypadá ten v daném momente, ne jaká byla jeho predloha.

pozorovací úhly - u CRT neexistovalo, aby se nejak menilo barevné podání nebo kontrast, když na stínítko nekoukáme kolmo. U TN LCD muže pod šikmým úhlem dojít až k barevné inverzi. Dnes se sice skoro u všech LCD píše úhel 178°, ale to je pícovina jako treba PMPO výkon plastových reprobednicek.

Pri bezné práci na monitor koukám natolik zepredu, ze me tohle nerusí (ten PMPO výkon plastových reprobednicek bude asi výkon, pri nemz ty repráky jeste neshorí, popr. u aktivních, pri kterém neshorí zesilovac )

absolutní kontrast - z principu funkce LCD, kdy podsvetlovací panel svítí na plný kotel a prosvecuje i zhasnuté pixely, nelze docílit zcela cerné barvy. V noci v místnosti bez dalšího osvetlení funguje LCD zobrazující "cernou" plochu jako celkem solidní lampicka. To muže dost vadit pri sledování filmu a hraní temnejších her. Naopak pri bežné práci ve Windows, kde prevažuje bílá, není tento efekt patrný. Naproti tomu CRT rozsvecuje pouze body, které jsou treba.

I tenhle prosvecovací efekt lze zmírnit nizsím nastavením základního jasu. Ze zkusenosti se mi casto u fotek nedarí vzdycky dosáhnout zádaného plného kontrastu, ale casto to závisí i na púvodním zdroji obrázku.

problematická regulace jasu - u nekterých levných LCD svítí podsvetlovací zárivky konstantne a snížení jasu se delá úpravou vstupního signálu, což snižuje bitovou hloubku. Lepší LCD používají PWM modulaci, ale i tak obvykle dochází ke ztráte kontrastu u menších jasu.

Múze do urcité míry být. Ale na druhou stranu i uz od prvních barevných CRT-TV, se kterými jsem prisel do kontaktu v 1980. letech, pozoruju, ze regulace kontrastu se mnohem víc projevuje jako dalsí (nelineární) regulace jasu - jeho stazením na minimum se nedosáhne sedivé mlhy nebo vybledlých barev, ale úplného ztemnení obrazu.

lineární prevodní charakteristika - jednoduše cím vetší napetí, tím víc se tekuté krystaly natocí a tím více nebo méne svetla projde. Lidské oko (ani ucho) ale není lineární a tento jev u CRT respektuje gamma krivka. U lepších LCD se gamma realizuje hardwarove pomocí vícebitové (>8 ) LUT tabulky s vícebitovým zpracováním signálu.

Tohle je urcite dobre meritelné, ale myslím ze to vyrovná zpracování vstupního signálu ocí mozkem.

homogenita podsvetlení není dokonalá ani u CRT, ale mírného monotónního poklesu jasu u kraju si nikdo nevšimne. Zato u LCD velmi záleží na poctu a rozmístení zárivek a na kvalite difuzoru. Na tmavé ploše lze okem vždy odhalit více a méne svítící místa. Nadeje je v LED podsvetlení s dostatecne hustou maticí LED.

Tady bude nejaká nepresnost pojmú. CRT prece zádné podsvícení nemají. Spís bývá problém dosáhnout po celé plose, u stredu i v krajích, optimálního zaostrení paprsku. Jinak nehomogenitu pozoruju jen u notáku, kde se ani nerovnomernou tloustkou podlozeného skla (s príslusnou fólií de facto mírne sikmo podlozené zrcadlo), ani príslune rastrovanou fólií na spodku displeje nedarí úplne vyrovnat to, ze svetlo svítí jen z jedné strany (shora). U bezných stojanových monitorú podsvícených jak shora, tak i zdola, to nepozoruju. LED-podsvícené monitory, co znám ovsem taky nejsou podsvícené plosne, ale radami ledek nahore a dole místo drívejsích zárivek. Krome toho existují i zárivkami podsvícené monitoty, co jich mají zezadu nekolik nad sebou.

viditelný rastr - záleží na rozlišení a rozmeru panelu. Napr. 19" LCD mají vetšinou rozlišní pouze 1280 x 1024 a z toho plyne dot pitch 0,294 mm, což jsou obrovský kostky a musel bych na ten monitor koukat hodne z dálky. Navíc aktivní plocha pixelu je ješte o neco menší a mezi pixely je videt tmavá mrížka jako na milimetrovém papíru. Naproti tomu 20" s rozlišením 1600 x 1200 má 0,255 mm - to už se docela dá.

Samozrejme, ze to je v tom druhém prípade lepsí. Lepsí je i 1280x1024 17", ale zas holt jen o tech asi 10%. Dávám prednost 17", ovsem hlavne protoze zabírá mín místa a koukám na nej u stolu natolik zblízka, ze vsechny potrebné detaily vidím. 19" bych videl úcelné, kdyby byla nutnost koukat z vetsí dálky, napr. i víc osob soucasne. A dnesní LC-displeje dosahují pokud vím az dvojnásobného rozlisení na délku. Rastr zase subjektivní, jak moc rusí. Je to asi jako u TV se kdysi ríkalo, ze se má koukat ze vzdálenosti 5x úhloprícka, pak uz nejsou videt rádky. Celkem brzy jsem vypozoroval, ze je mnohem príjemnejsí koukat z mensí vzdálenosti, kde obraz zabírá mnohem vetsí cást zorného pole, i kdyz rádkování je videt. Postupem casu se taky zacla dopporucovat mensí vzdálenost. A ne nadarmo se fotky v novinách tisknou s rastrem, protoze ten obrázek tak delá ostrejsí dojem; i na kopírování bezných fotek se pro zlepsení kvality kopie podkládají v kopírce takovou rastrovací fólií.

interpolace nižších rozlišení je problematická a to dokonce i u rozlišení, která jsou celocíselným násobkem nativního rozlišení a pri použití digitálního prenosu po DVI. Pokud si clovek chce zahrát nejakou novejší hru a nemá zrovna nabušenou tripple-SLI grafiku (nebo naopak starou hru, která vetší rozlišní neumí), tak se muže stát, že holt bude nucen snížit rozlišení a tím se kvalita zobrazení výrazne zhorší. CRT si bez problému poradí s desítkami ruzných rozlišení.

To je pravda, i kdyz u tech celocíselných násobkú (vlastne sp'is zlomkú) vúci nativnímu rozlisení vodorovne i svisle bych to nevidel kritické, pokud tak vycházejí celá císla. V praxi hraje ale roli snad u tech her, a treba já múzu teoreticky nastavit hloubku barev na 32 bitú, ale jen s horsim rozlisenim 1024x768; jestli by mi tech 32 bitú neco prineslo, jsem ovsem zatím netestoval a hry nehraju, takze nemám dúvod nepouzívat nativní rozlisení. Tech 1280x1024 jsem pouzíval i u toho CRT, ac ten byl efektivne jen zhruba 15" (oficiálne 17", ale to je, ted si nejsem jistý, jestli rozmer zakulaceného stínítka pomyslne protazeného na presný obdélník nebo vnejsí rozmer skla, efektivní úhloprícka obrazu je mensí) a doporucené tam bylo max. to 1024x768; k tomuhle doporucení ale mozná ved i pomer stran 4:3, zatímco 1280x1024 je 5:4, takze pro správnou geometrii se musí monitor prestavit, ze má po stranách 2 svislé cerné pruhy.

doba odezvy - tekuté krystaly jsou od prírody lenoši a nesledují tak okamžite zmenu budícího el. pole. To má v praxi za následek duchy pri rychlých pohybech. Doba odezvy navíc není konstantní pro ruzné rozdíly napetí. Levné TN LCD tímto neduhem tolik netrpí a jsou tak vhodné i pro hráce. Bohužel u tech lepších technologií je to s odezvou bída a proto se vymyslel trik Overdrive, což je vyhánení certa dáblem.

Nevím, nepozoruju, snad ty moje patrí mezi ty "Levné TN LCD"(?). Pomalý, hlavne ve smyslu jak písu nahore o tom mém CRT, byl muj první LCD Acer AL711 (15", 1024x768 ). Mozná taky uzívám moc málo na tohle opravdu nárocných zobrazení.

input lag - aby se líné LC popohnaly, prišlo se na to, že jim stací trochu okourit rídicí napetí. To má ale jeden hácek - elektronika potrebuje dopredu vedet, jak se jas pixelu zmení. Proto si bufferuje nekolik snímku dopredu a vypocítává optimální prubeh rídicího napetí tak, aby se jas pixelu zmenil co nejrychleji. Nekdy se to nepovede dokonale a dochází k prekmitum, které jsou v obraze videt jako pohybový šum. Navíc tímto dochází ke zpoždení obrazu za vstupním signálem, což muže být dosti nepríjemné ve hrách vyžadujících rychlou reakci. Pokud elektronika bufferuje napr. 3 snímky pri 60 Hz, tak to znamená zpoždení 50 ms. Nevšiml jsem si, že by se výrobci LCD obtežovali tento údaj uvádet, hlavne že vidíme kecy typu "odezva 2 ms".

Nevím, zatím jsem nepozoroval, i tady mozná neuzívám na tohle nárocná zobrazení.

[RayeR]

Njn, koukam ze naroky na kvalitu muzou bejt dost individualni, nekomu holt staci ten levny TN Acer a 1280x1024, nekdo kdo dela trochu s grafikou, tak ma trochu vetsi pozadavky, od toho tu taky je siroka nabidka LCD. Ale nektere neduhy neresi ani ty nejdrazsi LCD, jsou proste inherentni v samotne technologii. Proto se hledaji cesty kudy dal jit, jako ty OLEDy, ktery zlepsujou spoustu paramatru, bohuzel to vsak zabiji zivotnost tech bunek.
Taky nechapu, jak muze mit CRT pomaly reakce, tam lital paprsek synchrone podle signalu z VGA, nepotkal sem "pomale" CRT (nepocitam-li zrovna osciloskopy s pomalejsim dosvitem

[Mikus]

S grafikou delám pomerne dost, ale poustím se holt akorát do vecí, co na tom svym zarízení zvládnu. Uz se mi sice taky stalo, ze jsem narazil na neco, kde to pixlování bylo trochu prílis hrubé, ale prozatím jsem to vzdycky v rámci celku nejak perkous. Je mi holt jasné, ze za urcité hranice s tím nemúzu, zatím jsem ale taky nemel skutecne váznou potrebu. Kdyby, tak bych si urcite porídil neco na vyssí úrovni. Ale holt na vrabce není treba strílet kanónama

K tomu pomalému CRT ti dnes uz moc blizsího nereknu, je to dlouho. Jen si pamatuju, ze jsem to takhle zjistil, kdyz jsem se jednou prechodne od tehle LCD k tomu CRT vrátil. Tusím, ze jsem si to tenkrát vysvetloval tím, ze nez ten paprsek na 1 obrázek prefrká celou plochu, potrebuje pri 60 Hz tech 17 ms, tzn. vlastne polovicku nez je udaná reakcní doba toho superpomalého mého prvního 15" Acera a nekolikanásobek reakcní doby tech ostatních. Ale jak rikám, uz neviim presne. Dokud jsem s ním delal normálne, tak jsem si tady nic rusivého neuvedomoval. Naopak me s tím ten 15" Acer stval, co jsem koupil dost na slepo nekdy ca. v 2003 predevsím proto, ze to byl první LCD pod 300 SFr. (podle tehdejsího kurzu asi 6'000 Kc), konkrétne 265,- a s ním jsem zacal sbírat první LCD-zkusenosti. Mel jsem kliku, ke konci jeho 3-leté záruky, kdyz jsem si porídil první 17" s tema nemoznejma barvama (taky moc nestál), se mi jeste povedlo ho za 120,- Fr. strelit; brzy na to byly takové veci uz naprosto neprodejné (za 2 z tech ostatních 17" jsem jako za za dobre zachovalé ojetiny zaplatil jen formálních 5,- Fr. za kazdý, za ty dalsí 2 nic).

[Mikus]

U obou se znacne zahrívá sokl, v ustáleném stavu na nich neudrzím prsty, tzn. urcite pres 50°C. Takze cylindr zatím jeste i pres dalsí snízení celkového príkonu o víc nez 50% radsi nebude...

Tak tu ted povetsinou svítím tou 4 W. Vcera jsem ale na neco potreboval víc svetla, tak jsem tam hodil tu 5,5 W (místo drívejsího prepínání nastmívací diode, ted se holt mení zárovka ). A po necelé hodine se z ní pomalu linul starý známý odér pripalujícího se tistáku. Tak jsem zvedavý, jak to bude s tema 15'000 hodinama...