4Ohm vs. 8Ohm

[ArAnWe]

Mam takovej dementnejsi dotaz, ma pouziti 8ohm repro (za predpokladu ze zesilovac zvlada jak 4 tak 8 Ohm) nejakou vyhodu oproti 4ohm ? ... pro 4ohm mluvi vyssi vykon vetsiny zesilovacu pri pouziti repro s mensim odporem ... nebo jsem uplne mimo? Diky

[Dismembered]

Nikdy jsem o žádné výhodě 8Ohm vs 4Ohm (nebo opačně) repra nečetl, takže imho se jedná jen o technickou specifikaci, nemající vliv na kvalitu měniče. Pokud je tomu jinak, rád se poučím

[AmOK]

Zosilovac ktory zvlada jak 4, tak 8 Ohm repro, ma vystupnu impedanciu 4 Ohm.
To znamena, ze ak pripojis 8 Ohmove repro, bude to hrat pri rovnakom vybudeni oproti 4 Ohm repram tichsie. (tusim -3dB)
8 Ohmove zostavy by mali mat mensie skreslenie, ako 4 Ohmove. Teoreticky.
Lebo navrhnut a poskladat zosilovac s co najmensim skreslenim, je lahsie pri 8 Ohm impedancii, ako 4. Imho
Ohmy na kvalitu repraku vplyv nemaju, ako pise Dismembered.
8 Ohm repro, pri 4 Ohm zosiku by mohlo zmensit skreslenie a ak ma zosilovac dostatocnu vykonovu rezervu, pouzil by som 8 namiesto 4.

[Caleb]

Presne jak pise Amok - zesilovac hrajici do vetsi impendance (napr. 8Ohm) ma mensi zkresleni nez kdyby hral do 4Ohm beden, ale zaroven je do vetsi impendance schopen dodat mensi vykon.
K libovolnemu zesilovaci muzes pripojit reproduktory s impendanci vyssi nez jakou ma udavanou jako minimalni, opacne by se dit nemelo - k zesilovaci co ma minimalni impendanci pripojenych reproduktoru napr. 8Ohm by se nemely pripojovat reproduktory s mensi impendanci - pri velkem vybuzeni muze dojit k prurazu koncovych tranzistoru.
Jeste se slusi podotknout, ze jmenovita impendance uvedena na reproduktorech je spise prumerna hodnota, na nekterych frekvencich muze klesat klidne na polovinu, takze 4Ohm reproduktor ma tak napr. na nizkych frekvencich impendanci pouze 2Ohmy.
Co je lepsi lze tezko rici - 4Ohm reproduktory "vice hrajou", mam ale pocit, ze trend je spise 8Ohm - reproduktory totiz maji realnou impendanci leckde nizsi, papirove 8Ohm bedny by tedy mely jit pripojit k libovolnemu komercnimu zesilovaci.
BTW: Nejedna se o odpor ale o impendanci - tj. odpor stridavemu proudu na urcite frekvenci. Odpor jako takovy maji reproduktory minimalni, prece jenom jde o kus stoceneho dratu.

[ArAnWe]

diky za vycerpavajici vysvetleni

[Erda]

BTW: Nejedna se o odpor ale o impendanci - tj. odpor stridavemu proudu na urcite frekvenci. Odpor jako takovy maji reproduktory minimalni, prece jenom jde o kus stoceneho dratu.

Sice jak si správně uvedl jedná se o impedanci a ne odpor. Nicméně trvdit že má reprák minimální odpor je velká blbost. Právě těch 8 Ohmů tvoří reaktace (=imaginární část impedance) minimálně a odpor z velké části.

8 ohm vs. 4 ohm. Viz jak už bylo řečeno o zkreslení + navíc...

Dvojnásobný damping factor.
Nevím teda jak velké části čtenéřů je ten pojem známý, ale pokusím se vysvětlit. Je to poměr impedancí reproduktoru ku impedanci ,,zbytku drátů až ke koncovému tranzistoru". Říká tedy jak moc je jednoduší pro el. signál se zpětně vybít (při pohybu membrány (a tedy i cívky) dochází opět k indukci napětí (a tedy i produ podle ohmova zákona)) do zesilovače.

Tohle celý souvisí s tim jestli používáte repro zapojené aktivně, nebo pasivně. Aktivně = mezi zesem a reprem není výhybka (zvyšuje odpor mezi reprem a zesem-kazí DF-damping factor), je totiž před zesem už a je tedy čistě elektronická.

=> 8ohm bedny mají dvojnásobnej damping factor. Samotné reproduktory jsou lépe konkrolovány.

Proč je lepší mít aktivní bedny a tedy i lepší damping faktor? Ocituju jeden ,,článeček" mého spolužáká ze školy. Se vším co tvrdí 100% souhlasím a podepsal bych se pod to.

Prvně předesílám ,že když mluvím o aktivu,tedy myslím na každé pásmo(výšky ,středy, basy) zesilovač zvlášť
a signál na pásma dělím před nimi,tedy mezi každým měničem a příslušným zesilovačem pásma jsou jen kabely a svorky.

Tak abych tohle mohl přiblížit i méně elektrikářsky zdatným musím začít letem světem od začátku.
Celé to bude patrně na čtení jen pro silné nátury

Takže prvně polopatě podle Maxwelových zákonů o elektromagnetickém poli,pokud máme kus drátu (hlasová cívka)v magnetickém poli,
a protéká jím proud působí na něj magnetické pole siloua.Jak je velká tu nebudu říkat,pro náš účel to nemá smysl.(Fm=B*I*l*sin úhlu náklonu vodiče)
A naopak,pokud hýbeme drátem(působíme na něj silou) v magnetickém poli indukuje se do něj (vytváří se v něm) napětí.(Um=B*l*v)

Napětí plodí proud podle vztahu proud se rovná napětí děleno odporem(impedancí).-ohmův zákon.

Energie el.proudu se dá vyjádřit zjednodušeně jako proud krát napětí krát čas.

Tohle celé nám na teorii stačí

Uvažujme rychlý puls do reproduktoru.Jen jeden,prostě nahoru a zase na nulu,nám teď nezáleží na tvaru časového průběhu.
Proud do cívky prudce naroste a pak klesá zpátky až na nulu.Tedy síla narůstá až dosáhne svého maxima,a pak klesá.
V době kdy proud dosahuje maxima,uvažujme maximální výchylku(v realitě je to o něco déle,membrána má setrvačnost).
Část energie se využije na pohyb membrány,část na její deformaci.Za vrcholem pulsu ,síla ,která tlačí membránu dopředu ubývá a
uchycení membrány svou pružností tlačí membránu zpět do klidové polohy.

Mezitím musíme uvažovat ještě parazitní vlnění membrány,tedy tu deformaci.Vlastně v průřezu membránou bychom viděli ,
že membrána se vlní a vlny cestují od cívky k okraji a pak zase zpátky,podle rychlosti šíření vln v daném materiálu membrány.
Tyto vlny pokud nejsou utlumeny na okraji nebo u cívky cestují a tvoří nežádoucí parazitní zvuky.
Uchycení membrány vlny nepohltí 100% při prvním nárazu na vnější hranu,jelikož bývá z jiného materiálu než membrána,
a tedy má jinou rychlost šíření vln materiálem,to způsobí ,že část vlny se opět odrazí zpět k cívce doprostřed atd.
Proto má třeba manger na okraji takový ten hvězdicovitý tlumič,a proto já dávám mezi malý a velký kornoutek Fostexu vatu.
Chce to tyhle parazity utlumit co nejrychleji.

Mezitím jak je membrána tlačena zpět vytváří se v cívce repro napětí ,podle výše zmíněných vztahů.Pokud by svorky měniče byly rozpojeny
proud by nikam netekl,nemá kudy,oba konce hlasové cívky nejsou zapojeny do ničeho.Tedy do cívky by se neodvedla žádná energie z pohybu,
proud je nula.Membrána by klidně dokmitávala jako pružina,která je tlumena pouze svými závěsy a vzduchem.

Pokud ale jsou konce cívky nějakým způsobem spojeny,může téci proud.Jeho velikost viz ohmův zákon.(Jelikož zpětné pulsy jsou celkem pomalé,zmíním pro zdatnější ,
že reaktance cívky pomineme a budem uvažovat jen stejnosměrný odpor.)Tenhle proud krát napětí indukované magnetem do cívky (to bude vždy stejně velké,
ať už pro aktivní i pasivní zapojení),které ten proud způsobilo,krát čas je energie ,kterou jsme reproduktoru při tom vracení ukradli ,a kterou už nebude
moct disponovat.Čím víc mu ji vezmem tím líp,kdyby jsme mu vzali všechnu, tak by okamžitě na nule zastavil a stál,ale to bysme
museli mít nekonečně silný magnet a cívku a celý obvod s nulovou impedancí (pro nás odporem) což je jen idealizace.
Protože ale tohle nemáme ,nějaká energie (samo sebou pohybová) mu zbyla,a on místo toho aby přesně sledoval elektrický signál a nedokmitával a
nezanášel nám do zvuku bordel,který tam původně nebyl, překmitne dolů,a zase nahoru atd. a při každém pohybu ho my(elektrický obvod
cívky a součástí okolo) a vzduch okrademe o nějakou energii až zastaví.

Čím menší odpor skrze ,který to indukované napětí v cívce tlačí proud,tím větší ten proud je,a čím je větší součin proudu a toho napětí,tím víc mu kradem
pohybovou energii a převádíme ji na elektrickou ,kterou likvidujeme v podstatě na teplo.Tím dříve repro zastaví a méně škody nadělá.Proto potřebujeme také
silné magnety,aby ta vazba pohyb/elektrika byla co nejpevnější a co nejvíce energie bylo převedeno na elektrickou v co nejkratším čase.

Zmíníme teď damping factor ,který se vlastně toho přímo týká.Je to podíl impedance (pro nás odporu reproměniče) a odporu celé cesty mezi těmi
dvěma svorkami na repro měniči.Damping factor je nutné mít co největší viz výše.Každému je teď jasné,že je nutné aby byl odpor mezi
svorkami repro měniče minimální.Tedy aktiv.V cestě tomu stojí jen kabely (ať nežeru mají tak třeba 0,08 ohmu) a výstupní impedance zesilovače.
Ta bývá proměnná s frekvencí a typem zesilovače ale lze říct ,že může být i o dost menší než odpor kabelů.

Pokud dáme do cesty s repro kabelem a zesilovačem ještě pasivní výhybku(k tomu třeba ještě nějakou hrůzně komplexní),naroste impedance cesty
,klesne damping factor,tedy snížíme si možnost krást "zbytkovou " energii z měniče.Damping factor klesne na maximálně cca 0- max.10 podle
frekvence,místo toho aby byl celkem konstantní s frekvencí a hodnotami okolo 100 v případě aktivu.

Takže je to jasný,aktiv,dobrý měniče,hlasitosti pásem si seřídím volume na zesech,možné kompenzace se dají taky řešit elektronicky a tradá.

Neříkám ,že neexistují pasivní sestavy,které hrají,ale aktivní budou z principu vždy lepší.Tak proč si to nevylepšit

Další dotazy a nejasnosti ohledně této tématiky rád objasním.

[Halen]

Z hlediska DF (damping factor) bude vzdy lepsi aktivni deleni. Co se ovsem likviduje spatne jsou hrby na charakteristice, zpusobene nerovnosti charakteristik jednotlivych reproduktoru. IMHO idealni je poloaktivni reseni, kdy hlavni rozdeleni pasem je aplikovano aktivne a ke kazdemu z reproduktoru v soustave je prirazena pasivni korekcni "vyhybka", likvidujici peaky a rovnajici fazi v oblasti delicky.

Edit - nejdulezitejsi casti pasma, kde je zapotrebi dobreho DF jsou basy. Tam velke reproduktory 12" a vice s nekolikamilimetrovou vychylkou produkuji toho "humusu", ktery spravne popsal Erdy nejvice. Rovnez pasivni vyhybky neni snadne spravne odladit. Priklad charakteristiky vyhybky pro reproduktory ARN188-05/4 a GTC 11/100,8

[Erda]

Aktivní dělení má i další řadu výhod a to:

• lepší fázové sladění reproduktorů (já osobně používám 24dB/oct (360deg))
• možnost jednoduché kompenzace různých citlivostí reproduktorů (prostě jen přidáte volume na jednom zesu a máte ,,stejně citlivé rerpáky"
• možnost jednodušeji pozměnit dělící kmitočty
• Cenově vyjde opět elekronická výhybka levněji než tak ,,mechanická" (že je zapotřebí dvou zesilovačů jsem si ale vědom )

Ty hrby na chárách nejsou zas takovej problém. A řešit to pasivníma korekcema jak píšeš ty, je imo nerozumné, protože tim příjdeš o hlavní výhodu toho proč se Aktiv zavádí a to právě DF. Lepší by to bylo řešit zpětnovazebnýma filtrama v operační síti.
Ano největší užitek velkého DF jsou právě basy a o ty jde především že . Na středních kmotočtech bude aktiv imo taky lepší než neaktiv a na vejškách si myslím, že už tam ten kondík asi vadit nebude.

[Halen]

Doplneni: u aktivu hrby v charce dorovnat pasivnim RLC clenem paralelne k reproduktoru. Tim se IMHO DF neovlivni, ten muze ovlivnit pouze st odpor (tlumivky) nebo rezistoru v serii s reproduktorem. Jen to jsem chtel dodat.