VIP
FAQ - Technologie CRT a LCD monitorů + další užitečné info
Základní princip CRT monitorů
CRT obrazovky pracují tak, že z elektronového děla vystřelují elektrony, ty procházejí skrze vakuovou trubici a dopadají na luminofor, který se rozsvítí, a tak vznikne světelný bod.
Celý tento proces zobrazení začíná uvnitř počítače, konkrétně na grafické kartě. Ta zpracovává data od procesoru a vytváří tak signál, který posílá monitoru. Tento signál je v digitální podobě, a tak ho musíme pomocí RAM digitálně-analogového konvertoru (RAMDAC) převést na signál analogový. Pak signál pokračuje přes kabel k samotnému monitoru. Koncem každé katodové trubice je elektronové dělo, které slouží k vystřelování elektronů směrem k přednímu konci trubice. Elektronové dělo uvolňuje pomocí tepla elektrony se záporné elektrody, a to je také důvod, proč musíme vždy chvíli počkat po zapnutí monitoru, než obraz naskočí (nažhavý) . Na konci trubice není jen jedno dělo ale jsou tam hned tři děla, každé pro jeden typ paprsku elektronů (červená, zelená, modrá) .
Poté, co jsou elektrony vystřeleny, procházejí kolem vychylovací cívky. Toto vychylovací zařízení je vlastně silným magnetem, který ohýbá paprsek a směřuje ho k určenému bodu na obrazovce. Cívka je složena z vláken magnetického materiálu, seřazených do určité podoby. Způsob, jakým jsou tato vlákna do sebe zavinuta, určuje i samotnou činnost cívky.
Anoda s vysokým napětím ( desítky kV ) je umístěna na horním okraji trubice. Kladně nabitá anoda neustále vytahuje elektrony z elektronového děla. Ty pak jsou k ní přitahovány ale nikdy se k ní nedostanou, jelikož je ze správné cesty svede magnetické pole, které je odklání směrem k luminoforu na přední straně trubice.
Vychylovací cívka směřuje paprsky po šíři obrazovky a seshora dolů, takže ty v levém horním rohu dojdou na pravý dolní roh, sníží se o jeden řádek a pokračují opět zleva doprava. Když paprsek projde celou obrazovku, přesune z pravého spodního rohu opět na začátek, do levého horního rohu a začne další zobrazovací cyklus ( počet cyklů za vteřinu => obnovovací neboli vertikální frekvence ). Horizontální frekvence potom vychází z vertikální a počtu zobrazených řádků v rozlišení ( např. 768x80Hz = 61,44kHz )
K přesnému umístění paprsku je třeba přidat zařízení, které zablokuje zběhlé paprsky a usměrňuje je tam, kam patří. Nejběžnějším řešením je stínítko, tedy kovový plát, v němž jsou prostřednictvím kyseliny vypáleny drobné dírky, kterými paprsek prochází ( Invarová maska ). Stínítko se během této operace zahřívá a následně roztahuje, takže paprsky se hůře strefují do správného otvoru. Z tohoto důvodu je také stínítko zahnuté, což také umožňuje předvídat a korigovat pohyb při roztahování. Toto zakulacení stínítka je důvodem, proč muselo být sklo, které je překrývá, vypouklé.
Firma Sony pak vyvinula alternativní řešení ke stínítku. Zaměnila kovový plášť za konstrukci z pevně natažených tenkých drátků, umístěných ve směru odshora obrazovky dolů ( Trinitron ). Tímto způsobem na luminofor proniknout více elektronů, takže jednotlivé body září silněji. Tato technologie má však i své nevýhody. K přesnému upevnění drátků je třeba použít dva další horizontální drátky, které udržují mřížku na místě. Zhruba ve třetině obrazovky, jak seshora tak zezdola, jsou slabě viditelné dvě linky. Někdo si jich možná vůbec nevšimne, jinému však můžou vadit tak, že tento typ monitoru na stole prostě nesnese.
Další nevýhoda této technologie je ta, že drátky tvořící mřížku jsou velmi náchylné k interferencím elektromagnetického pole, a proto pokud máte po stranách monitoru umístěné reproduktory nebo jiný zdroj elektromagnetického pole (např. mobilní telefon), může se obraz mihotat.
Firma LG používá u svých CRT obrazovek Flatron (mimo levnou řadu Flatron ez) štěrbinovou masku bez stabilizačních drátků ( Slot Mask ) .
Firma NEC nabízí další alternativu, kterou je štěrbinová maska. Ta je něčím mezi mřížkou a stínítkem, jelikož má podobu kovového plátu, v němž však nejsou umístěny kulaté otvory, ale oválné mezery ( Enhanced Dot Trio ). Ty propouštějí více světla než kulaté otvory, avšak stále je u této technologie třeba prohnutého stínítka.
Tento proces se opakuje třikrát, jelikož každá barevná obrazovka se skládá ze tří základních barev, které kombinací umožňují vznik miliónů barev. Pokud se na obrazovku monitoru podíváte z dostatečné blízkosti, uvidíte drobné body tří barev, uspořádané do pravidelné struktury. U monitorů s klasickým stínítkem jsou tyto body uspořádány ve tvaru trojúhelníku, známého jako triáda, zatímco u monitorů s mřížkou jsou tyto body umístěny do delších proužků odpovídajícím mezerám mezi dráty. Štěrbinová maska zarovnává červené, zelené a modré pruhy horizontálně, další je pak umístěna o kousek dál. Tato triáda vytváří dohromady pixel. Jakmile se pixel osvítí, je každá fosforová částečka zasažena jedním ze tří děl.
Nejdůležitějším problémem je přinutit paprsek, aby se správně strefoval na masku stínítka. Pokud je toto zaměřování špatné, mohou vzniknout problémy s konvergencí, způsobené tím, že se osvítí špatný barevný element. Také tím vznikají problémy s ostřením obrazu v krajních bodech obrazovky.
Abychom okem postřehli pouze celistvý obraz, musí být vzdálenost mezi jednotlivými částicemi bodu (bodová rozteč) kratší než 0,28 milimetru. Teoreticky platí, že čím je tato vzdálenost menší, tím lepší je obraz, to je také důvod, proč výrobci uvádějí jako jeden z nejdůležitějších parametrů monitoru jeho rozteč bodů.
<- rozteč bodů
<- klasická invarová maska
<- Enhanced Dot Trio
<- Slot Mask
<- Trinitron
Úhlopříčky monitorů
Obraz u CRT není zobrazen až do krajů, proto se u úhlopříčky skleněné obrazovky udává ještě viditelná úhlopříčka. Přibližně platí, že :
17" = 15,9" viditelných
19" = 17,8" viditelných
21" = 19,8" viditelných
