Prvně předesílám ,že když mluvím o aktivu,tedy myslím na každé pásmo(výšky ,středy, basy) zesilovač zvlášť
a signál na pásma dělím před nimi,tedy mezi každým měničem a příslušným zesilovačem pásma jsou jen kabely a svorky.
Tak abych tohle mohl přiblížit i méně elektrikářsky zdatným musím začít letem světem od začátku.
Celé to bude patrně na čtení jen pro silné nátury
Takže prvně polopatě podle Maxwelových zákonů o elektromagnetickém poli,pokud máme kus drátu (hlasová cívka)v magnetickém poli,
a protéká jím proud působí na něj magnetické pole siloua.Jak je velká tu nebudu říkat,pro náš účel to nemá smysl.(Fm=B*I*l*sin úhlu náklonu vodiče)
A naopak,pokud hýbeme drátem(působíme na něj silou) v magnetickém poli indukuje se do něj (vytváří se v něm) napětí.(Um=B*l*v)
Napětí plodí proud podle vztahu proud se rovná napětí děleno odporem(impedancí).-ohmův zákon.
Energie el.proudu se dá vyjádřit zjednodušeně jako proud krát napětí krát čas.
Tohle celé nám na teorii stačí
Uvažujme rychlý puls do reproduktoru.Jen jeden,prostě nahoru a zase na nulu,nám teď nezáleží na tvaru časového průběhu.
Proud do cívky prudce naroste a pak klesá zpátky až na nulu.Tedy síla narůstá až dosáhne svého maxima,a pak klesá.
V době kdy proud dosahuje maxima,uvažujme maximální výchylku(v realitě je to o něco déle,membrána má setrvačnost).
Část energie se využije na pohyb membrány,část na její deformaci.Za vrcholem pulsu ,síla ,která tlačí membránu dopředu ubývá a
uchycení membrány svou pružností tlačí membránu zpět do klidové polohy.
Mezitím musíme uvažovat ještě parazitní vlnění membrány,tedy tu deformaci.Vlastně v průřezu membránou bychom viděli ,
že membrána se vlní a vlny cestují od cívky k okraji a pak zase zpátky,podle rychlosti šíření vln v daném materiálu membrány.
Tyto vlny pokud nejsou utlumeny na okraji nebo u cívky cestují a tvoří nežádoucí parazitní zvuky.
Uchycení membrány vlny nepohltí 100% při prvním nárazu na vnější hranu,jelikož bývá z jiného materiálu než membrána,
a tedy má jinou rychlost šíření vln materiálem,to způsobí ,že část vlny se opět odrazí zpět k cívce doprostřed atd.
Proto má třeba manger na okraji takový ten hvězdicovitý tlumič,a proto já dávám mezi malý a velký kornoutek Fostexu vatu.
Chce to tyhle parazity utlumit co nejrychleji.
Mezitím jak je membrána tlačena zpět vytváří se v cívce repro napětí ,podle výše zmíněných vztahů.Pokud by svorky měniče byly rozpojeny
proud by nikam netekl,nemá kudy,oba konce hlasové cívky nejsou zapojeny do ničeho.Tedy do cívky by se neodvedla žádná energie z pohybu,
proud je nula.Membrána by klidně dokmitávala jako pružina,která je tlumena pouze svými závěsy a vzduchem.
Pokud ale jsou konce cívky nějakým způsobem spojeny,může téci proud.Jeho velikost viz ohmův zákon.(Jelikož zpětné pulsy jsou celkem pomalé,zmíním pro zdatnější ,
že reaktance cívky pomineme a budem uvažovat jen stejnosměrný odpor.)Tenhle proud krát napětí indukované magnetem do cívky (to bude vždy stejně velké,
ať už pro aktivní i pasivní zapojení),které ten proud způsobilo,krát čas je energie ,kterou jsme reproduktoru při tom vracení ukradli ,a kterou už nebude
moct disponovat.Čím víc mu ji vezmem tím líp,kdyby jsme mu vzali všechnu, tak by okamžitě na nule zastavil a stál,ale to bysme
museli mít nekonečně silný magnet a cívku a celý obvod s nulovou impedancí (pro nás odporem) což je jen idealizace.
Protože ale tohle nemáme ,nějaká energie (samo sebou pohybová) mu zbyla,a on místo toho aby přesně sledoval elektrický signál a nedokmitával a
nezanášel nám do zvuku bordel,který tam původně nebyl, překmitne dolů,a zase nahoru atd. a při každém pohybu ho my(elektrický obvod
cívky a součástí okolo) a vzduch okrademe o nějakou energii až zastaví.
Čím menší odpor skrze ,který to indukované napětí v cívce tlačí proud,tím větší ten proud je,a čím je větší součin proudu a toho napětí,tím víc mu kradem
pohybovou energii a převádíme ji na elektrickou ,kterou likvidujeme v podstatě na teplo.Tím dříve repro zastaví a méně škody nadělá.Proto potřebujeme také
silné magnety,aby ta vazba pohyb/elektrika byla co nejpevnější a co nejvíce energie bylo převedeno na elektrickou v co nejkratším čase.
Zmíníme teď damping factor ,který se vlastně toho přímo týká.Je to podíl impedance (pro nás odporu reproměniče) a odporu celé cesty mezi těmi
dvěma svorkami na repro měniči.Damping factor je nutné mít co největší viz výše.Každému je teď jasné,že je nutné aby byl odpor mezi
svorkami repro měniče minimální.Tedy aktiv.V cestě tomu stojí jen kabely (ať nežeru mají tak třeba 0,08 ohmu) a výstupní impedance zesilovače.
Ta bývá proměnná s frekvencí a typem zesilovače ale lze říct ,že může být i o dost menší než odpor kabelů.
Pokud dáme do cesty s repro kabelem a zesilovačem ještě pasivní výhybku(k tomu třeba ještě nějakou hrůzně komplexní),naroste impedance cesty
,klesne damping factor,tedy snížíme si možnost krást "zbytkovou " energii z měniče.Damping factor klesne na maximálně cca 0- max.10 podle
frekvence,místo toho aby byl celkem konstantní s frekvencí a hodnotami okolo 100 v případě aktivu.
Takže je to jasný,aktiv,dobrý měniče,hlasitosti pásem si seřídím volume na zesech,možné kompenzace se dají taky řešit elektronicky a tradá.
Neříkám ,že neexistují pasivní sestavy,které hrají,ale aktivní budou z principu vždy lepší.Tak proč si to nevylepšit