Re: M42 objektivy - zkušenosti a praxe
Ještě by se sem hodilo pár informací o thorivém sklu. Bohužel nikde na českém webu nejsou prakticky žádné informace a dost lidí kvůli žloutnutí považuje thoriové objektivy za podřadné, přičemž skutečnost je opačná. Krom základního infa se mi podařilo sehnat i pár informací, které nejsou k sehnání nikde na webu, popřídě pocházejí ze stránek, které už dávno neexistují...
Thoriové sklo
Od čtyřicátých do sedmdesátých let používali někteří výrobci pro své objektivy optické prvky z thoriového skla (sklo s obsahem oxidu thoria). Důvodem bylo zlepšení optických vlastností (zvýšení refrakce při nízké disperzi, čímž mohl být zredukován počet optických členů objektivu). Thoriové sklo se nejčastěji používalo pro zadní prvky objektivů; především u světlých skel (1.2, 1.4, 1.7 50-55mm). Obsah thoria se mezi výrobci i jednotlivými modely značně lišil.
Radioaktivita a rizika...
Thorium je radioaktivní prvek, produkuje alfa (a zřejmě i menší množství beta) záření. Ty by samy o sobě v této míře nebyly nikterak nebezpečné, ale krom běžného thoria obsahuje sklo ještě prvky vzniklé rozpadem, které produkují beta záření a nestabilní izotopy, které mají tendenci přecházet do základního stavu, během čehož emitují gama záření. Dále se do základního uspořádání vracejí elektrony, přičemž energie uvolněná tímto procesem odchází v podobě rentgenových paprsků. Koncentrace thoria u běžně rozšířených objektivů nepřekračuje stanovené limity (nevím, jak v ČR, USA má stanoveno <30% hmotnosti skla), takže by neměly být nebezpečné; přesto odborníci doporučují specifické zacházení s těmito skly. Především je neskladovat pod postelí, nebo v bezprostřední blízkosti postele a v případě jejich většího množství (to se bude týkat asi hlavně sběratelů) je neskladovat v místnosti, kde trávíme většinu času. Také je dobré pomýšlet na rozvržení bytu (není nejvhodnější je naskládat do skříně, která je za stěnou sousedící s hlavou postele, kde spíme).Původně odeslal TheFlyingCamera
Pro představu: vystavení bezprostřední blízkosti thoriovému objektivu znamená nižší dávku, než let letadlem po stejně dlouhou dobu. Není důvod mít strach nebo propadat panice, ale pokud to není nezbytné, je vhodné nevystavovat se jejich působení, pokud to není třeba.
Radioaktivita může způsobovat i jiné komplikace - jeden uživatel Leica Summicronu, který pracoval v jaderné elektrárně, se dostal do problémů, když mu při kontrole chtěli zabavit fotoaparát, protože ho přístroje vyhodnotily jako kontaminovaný. Nedorozumění se vysvětlilo, ale nemusí to vždy jít tak hladce.
Barevné nádechy a jejich odstranění.
Typickou vlastností pro thoriové objektivy je zažloutlé až hnědavé zabarvení, které se projeví obvykle několik desítek let po vyrobení objektivu, je-li uchováván v temnu (nebo jen minimálně používán):
Na internetu je možné najít hodně teorií zdůvodňujích toto typické zabarvení (od vlivu radioaktivity na antireflexní vrstvy přes degradaci samotného skla), ale skutečnost je mnohem prostší. Příčinou je tzv. kanadský balzám, který se dříve (pro své dobré optické vlastnosti a indexu lomu totožnému se sklem) používal ke slepování čoček. Přirozenou vlastností této pryskyřice je stárnutí, které se projevuje žloutnutím až hnědnutím. Vlivem radioaktivity thoriového skla ale pryskyřice stárne (hnědne) rychleji. Následkem toho může světlost objektivu klesnout až o dvě clonová čísla. Proces tmavnutí je vratný, možností je několik:
sluneční světlo:
Vystavit objektiv slunečním paprskům. Tento postup je levný (nulové náklady), ale v případě proměnlivého počasí může být dlouhodobý. Také je třeba dávat pozor, aby objektiv, kterým prochází sluneční světlo, něco nezapálil (např. záclony). Doporučuje se zavíčkovat jednu stranu objektivu a pod krytku přidat kolečko Al-fólie (alobal). Tím se jednak krytka bude méně zahřívat a také dojde ke zvýšení účinnosti (světlo, které sklo neabsorbovalo, projde sklem ještě jednou). V subtropech, kde slunce svítí neustále a poměrně silně, stačí 7 dní. V našich proměnlivých podmínkách může dosažení obdobného účinku trvat podle situace i přes dva měsíce. Také je doporučováno zbytek objektivu obalit Al-fólií, aby se zbytečně nezahříval.
UV lampa:
Ideální jsou různé opalovací a vysoce výkonné germicidní lampy, ale ty nejsou snadno dostupné. Alternativou je o něco méně účinné, ale mnohem levnější řešení. Pokud máte doma stolní lampu na 11W výbojky, vyplatí se koupit 11W UV výbojku (asi 150Kč). Protože je UV záření nezdravé pro oči, je dobré použít skříň, nebo prostornou krabici (s větráním). Pro maximální zvýšení účinnosti je vhodné výbojku umístit jen několik cm nad objektiv, samotný objektiv podložit Al-fólií nebo zrcátkem a občas otočit. Podle úrovně zabarvení a požadovaného výsledku trvá proces 2-6 týdnů.
Příznivým vedlejším účinkem je likvidace zárodků plísní.
Ukázka změny zabarvení na Asahi Super Multi-Coated Takumar 50mm / 1:1.4. Výřezy: vlevo = stav na začátku, každý další výřez = po 1 týdnu:
horní výřez = bílé pozadí pro srovnání, dolní výřez = bílé pozadí průhledem skrz objektiv (takto):
Po 4 týdnech vlivem UV záření zmizelo téměř 96% veškerého zabarvení.
Další možností je výměna samotného kanadského balzámu (obvykle mezi posledními dvěma optickými členy) za moderní tmel (např. Cytoseal 280). Na to je ale třeba odborník a výměna pak vychází cenově podobně, jako celý objektiv.
Pokud by ani jeden z uvedných postupů nezabral, je tu ještě alternativní cesta, kterou na svém webu popisuje Brian Ayling.
Seznam thoriových objektivů
Ovšem nekompletní. Výrobci se používáním thoria většinou nechlubili - byla to jakási "tajná zbraň". V současné době jsou dvě možnosti, jak na obsah thoria přijít: Měřením, nebo zažloutnutím skla (nezaměňovat se zlatavě lesklými antireflexy - žluté sklo poznáte pohledem na objektiv před bílou stěnou nebo papírem). U velmi starých objektivů ale může zažloutnutí indikovat jen stáří tmelu a nikoli radioaktivitu a stejně tak thoriové objektivy nemusejí vůbec žloutnout - novější tmely tímto problémem netrpěly (např. některé Yashinony z řady DS-M).
Z ne-M42 jsou nejznámější Canon FL 58mm 1:1.2 a objektivy Kodaku. Za éry M42 používali thorium především Asahi (Takumar) a Tomioka (Yashinon, Tominon, Chinon, Revuenon a další rebrandy). Konkrétně:
- Asahi
- Super / Super Multi-Coated Takumar 35mm / 1:2
- Super / Super Multi-Coated / SMC Takumar 50mm / 1:1.4 (krom první verze, která místo thoriového skla používá o jeden optický člen navíc)
- Super / Super Multi-Coated Makro Takumar 50mm / 1:4
- Super / Super Multi-Coated Takumar 55mm / 1:2 (380nSv/h)
- Tomioka
- Yashinon-DX 28mm / 1:2.8 (210nSv/h)
- Yashinon 55mm / 1:1.2 (981nSv/h)
- Yashinon-DS 50mm / 1:1.4 (680nSv/h)
- Yashinon-DS 50mm / 1:1.7 (762nSv/h)
- Yashinon DS-M 50mm / 1:1.4 (572nSv/h)
- Yashinon DS-M 50mm / 1:1.7 (798nSv/h)
- Yashinon DS-M 55mm / 1:1.2 (1056nSv/h)
Odpověď s citací
To je jen moje tradiční nepozornost. U makro takumaru se totiž krom světelnosti udává ještě zvětšení. A místo toho, abych přepsal světelnost, jsem přepsal zvětšení. Druhý řádek už byl jen copy/paste.
Bohužel to má docela úzký okruh použití, vzhledem k velikosti a min.zaostřovací vzdálenosti, ale ta světelnost je brutální. Předpokládám, že pokud je určený pro astrofotografii, měl by mít i slušnou kresbu, ne?
