2Jezevec: Výše jsi mluvil o životnosti disků. Nemyslím, že by ve skříni, která má normálně vyřešené chlazení disků, byl problém uchladit jakýkoliv SATA disk. Máš nějakou zkušenost ohledně kvality použíých konponenty v discích?
Printable View
2Jezevec: Výše jsi mluvil o životnosti disků. Nemyslím, že by ve skříni, která má normálně vyřešené chlazení disků, byl problém uchladit jakýkoliv SATA disk. Máš nějakou zkušenost ohledně kvality použíých konponenty v discích?
Zkusenost mam zhruba takovou, ze bezny desktop s jednim az dvama disky samosebou problem neni, ale pokud budes stavet kapacitni ulozite s 5+disky, tak budes mit s pruvanem problem v jakemkoli case. Videl sem nekolikrat upeceny disky v ruznych "serverech" (vetsinou klasicky desktopovy case v neklimatizovany mistnosti). Upeklo se to samo vzdy v lete, kdyz jsou priznive teploty ;).
Kazdopadne s mnoztvim disku roste akumulacni schopnost = i teplota => cim nizsi je provozni teplota samotnyho disku tim lip.
http://hardware.slashdot.org/article...20247&from=rss
docela zajimavy cteni na to tema :) (nekdo me na to upozornoval na Lance -> dik :) )
Naprostý souhlas s Jezevcem, také už jsem jich pár viděl.
Nejlepší pečínky bývaly z (v tom čase strašně moderních) plastových výměnných šuflíků na HDD.
Zde je nutno rozlišovat primární přehřátí (nedostatečné chlazení vlastního disku) a sekundární (nedostatečné chlazení prostoru), kde je pc umístěno. To je jasně chyba obsluhy. Ohledně primárního přehřívání si myslím, že pro domácí potřeby asi nikdo nebude mít více než RAID 5 se třemi disky.
Výsledky studie Google jsou zajímavé v tom, že byly získány na statisticky významném vzorku. Výsledek, že nejvíce chyb je na začátku provozu, pak je období s nízkým počtem defektů a pak opět defekty rostou, je dosti očekávatelný.
Spíše by mě zajímalo z hlediska životnosti odlišují serverové verze 7200 ot. dísků.
Tak obecne elektronice vadi predevsim zmeny teploty, stabilni teplota je OK. Predpokladam, ze Google ma svy disky v klimatizovanych prostorach => teplota je stable. Kdezto v domacich podminkach teplota okoli kolisa, rekneme mezi 15 - 40 stupni a to je celkem dost. kdyz pri tech 15ti bude mit disk 40, tak pri 40ti se muze vysplhat k 70.
2Mastr: Vzhledem k mnoztvi dat si nemyslim ze by 3 disky stacily, uz ted mam disku ve stroji 5. Ne ze by toho 70% neslo smaznout, ale proc. S rostouci kapacitou se prestane resit komprimace, neni problem uz ted stahnout (podotykam ze legalne) BR rip (kolem 40GB/placka).
Hlavně je potřeba taky myslet na to, že disky v Googlu jedou nonstop. Doma i když by byla približně stabilní teplota, tak disk minimálně 1x deně zapnu/vypnu, přitom na začátku má pokojovou 20, která pak vyleze na 38 za provozu.
Mne teraz na disky fúka priamo 12cm vetrák. Teplota diskov je v tomto momente 24-25 stupňov. Keď vetrák vypnem, tak teplota bude okolo 40 stupňov, možno viac (uvidím za hodinku, práve teraz som vetrák nasmeroval iným smerom). Takže chladiť, alebo nechladiť? :)
Rozhodně doporučuji chladit (tedy přesně řečeno aktivně ofukovat) na pokojovou teplotu.
V tom clanku o Google discich http://labs.google.com/papers/disk_failures.pdf
je v sekci 3.4 Temperature celkem jasne patrne, ze pokojova teplota je nevhodna.
Napriklad teplota 22 stupnu Celsia ma AFR 6%. Teplota 45 stupnu ma AFR 1%.
Take failure rate je u disku mladsich 3 let vzdy naprosto nejvyssi pro teploty 15 - 30 stupnu Celsia.
Osobne se domnivam, ze nejskodlivejsi je ofukovat disk nerovnomerne z nektere strany, pripadne jen zezadu nebo zepredu.
Typicky vetrak vepredu v case ktery fouka pres disky.
Domnivam se, ze to zpusobi rozdil teploty konstrukce disku treba i o 10 stupnu v ruznych castech.
Nevim co vsechno se pak muze stat, ale je to situace na kterou ty disky pravdepodobne nebyly navrhovany ani testovany.
Davam prednost neofukovanym diskum, chlazeni jen sekundarne diky proudeni v case, i za cenu vyssi teploty. Zadny specialni vetrak na disky. Teplota 45 stupnu neni dlouhodobe problem.
Psychicky sok byl pro me nekdy v roce 2001 prechod na 7200 otackove disky ktere mely mnohem vyssi provozni teploty, ale jde jen o zvyk.
Souhlas, ale do puntiku vzato je to doma nerealne dodrzet. V opacnem pripade by bylo nutne pred zapnutim kompu disky "predehrat na provozni teplotu". Nemluve o faktu, ze HDD trpi opakovanym roztacenim mozna vic, nez samotnou teplotou.
Nesmysl, pokud si rozdelas disk, tak kolem cele mechaniky je pomerne slusne mohutny kovovy rozvadec tepla, takze je temer jedno kam se fouka, zmeny na vnitrek jsou max. v desetinach stupne. Samozrejme je napriklad pitomost ofukovat horni viko, ktere lezi na gumovem tesneni a se zbytkem disku je spojeno jen nekolika sroubky, stejne tak elektroniku (ale to platitilo hlavne driv).
IMHO Googlova statistika vychází z ohromného množství disků a ty, co mají 45°C bývají zapnuté maximálně 1x za den na 8 hodin a ty, co mají 15-30 jsou v serverovnách a jedou nonstop.
Při vysoké teplotě vysychají fluidní ložiska, čili rozhodně není 45°C lepších než 25°C.
Můj kompl jede nonstop už řadu (více jak 10) let (ne ten stejný, ale postupně upgradovaný) a disk mi odešel jen jeden a to do 14 dnů od montáže - evidentně výrobní nebo přepravní vada. Bohužel s sebou vzal pro mě dost cenná data. Od té doby jedu v RAIDu.
Na disky fouká větrák (dnes už dva, bo je jich moc) a jediný servis je ometení prachu tak jednou/dvakrát do roka.
Co se týče rozdílů teplot, tak to šasi je tak dobrý vodič tepla, že tepelný rozdíl není ani 2°C
Odkud pochazi ten udaj o zapinani 1x na 8 hodin ?
V tom clanku to nemuzu najit. Je to jen domnenka?
Vysychani fluidnich lozisek?
Jaky je anglicky terminus technikus?
Nic jsem k tomuto tematu nenasel, nejaky odkaz na clanek by nebyl?
Update: Co jsem zatim nasel (taky me to zajima), tak loziska motoru pevnych disku jsou air bearing - ta tekutina (fluid) je tam vzduch - takze vysychani asi nehrozi.
62 tisic hodin. Nikdy tam nebola ziadna chyba. Realokacia zlych sektorov funguje perfektne automaticky - este pred stratou dat v nich (to je myslim to, co sa zapina/vypina cez "smartctl -o" - disk si robi kontrolu aj sektorov, do ktorych sa nepristupuje a v pripade potreby robi realokaciu).Kód:Model Family: Western Digital Caviar family
Device Model: WDC WD600BB-32CAA0
Serial Number: WD-WMA8F1061069
Firmware Version: 16.06V16
User Capacity: 60,022,480,896 bytes
...
ID# ATTRIBUTE_NAME FLAG VALUE WORST THRESH TYPE UPDATED WHEN_FAILED RAW_VALUE
1 Raw_Read_Error_Rate 0x000b 200 197 051 Pre-fail Always - 0
3 Spin_Up_Time 0x0007 109 095 021 Pre-fail Always - 3633
4 Start_Stop_Count 0x0032 100 100 040 Old_age Always - 124
5 Reallocated_Sector_Ct 0x0033 198 198 140 Pre-fail Always - 22
7 Seek_Error_Rate 0x000b 200 200 051 Pre-fail Always - 0
9 Power_On_Hours 0x0032 015 015 000 Old_age Always - 62676
10 Spin_Retry_Count 0x0013 100 100 051 Pre-fail Always - 0
11 Calibration_Retry_Count 0x0013 100 100 051 Pre-fail Always - 0
12 Power_Cycle_Count 0x0032 100 100 000 Old_age Always - 119
196 Reallocated_Event_Count 0x0032 193 193 000 Old_age Always - 7
197 Current_Pending_Sector 0x0012 200 200 000 Old_age Always - 0
198 Offline_Uncorrectable 0x0012 200 200 000 Old_age Always - 0
199 UDMA_CRC_Error_Count 0x000a 200 200 000 Old_age Always - 0
200 Multi_Zone_Error_Rate 0x0009 200 199 051 Pre-fail Offline - 3
SMART Error Log Version: 1
No Errors Logged
Zjavne celkom podareny kus :D
Teplotu merat nevie, ale druhy disk ukazuje 44 stupnov (je to server v obycajnom minitoweri asi tak z roku 2001). Dlho tam nebol RAID (server som zdedil), potom som tam pre istotu spravil RAID 1. Zalohovanie je naskriptovane automaticky na druhy server (tar + scp).
IMHO - In My Humble Opinion (to je snad dostatečné vysvětlení)
Na to jsem narazil na konferenci před lety (odhadem tak 10) kdy se u pevných disků začalo s výměnou kuličkových ložisek za fluidní.
Vzhledem k principu tohoto ložiska si nedovedu moc představit, jak by si to v takových rozměrech, jaké jsou v disku, chtěl dělat VZDUCHem (potřeba čerpadla, které bude celou dobu vhánět pod tlakem vzduch mezi plochy ložiska...)
Podle informací, co jsem pochytil, při velkém boomu FDB u disků je ve fluidním ložisku pevných disků olej.
Tyto odkazy jsem našel Mr. Googlem dnes:
http://www.hitachigst.com/tech/techl...aper_FINAL.pdf
http://www.seagate.com/docs/pdf/whit...otor_tp574.pdf
FBD ložiska pak mají několik ale - při nízké teplotě olej nemá optimální viskozitu, a dochází k vibracím ploten disku (pohybu podél osy). Druhý problém je při startu/zastavení, kdy vlivem nízké rychlosti může dojít ke kontaktu obou ploch (pak se z toho de-facto stává kluzné ložisko). Při vysoké teplotě vlivem roztažnosti a pevnému uzavření ložiska pak dojde k úniku olejového aerosolu - to způsobuje to vysychání ložiska.
Poslední věc, tentokrát k teplotě: teplota ve SMARTu a povrchová teplota disku jsou od sebe o několik (až deset) stupňů rozdílné. Čili, když ofukuji disk větrákem v místnosti, kde je 25°C, tak na povrchu disku je teplota cca 29°C a uvnitř pak 35°C.
SMART ukazuje 35°C, bezkontaktní teploměr 29°C a ofukuji vzduchem o pokojové teplotě 25°C. Při 42°C povrchové teploty už SMART ukazuje 50°C.
Tady je jak air bearing funguje a vypada.
Aby sis mohl udelat predstavu.
V HDD jde nejspis o ten Aerodynamicky typ, kde se podpurny film vzduchu generuje pohybem povrchu.
http://www.westwind-airbearings.com/...ing/index.html
Je fakt, ze pred deseti lety byly v mode FDB s olejem.
U vic jak 5 let stareho harddisku uz me spolehlivost loziska az tak nezajima, data uz jsou davno na nejakem novem mnohem vetsim HDD.
Snad to lozisko tedy "nevyschne".
Možná je chlazení disků nějaký nový progresívní způsob zálohování dat, ale pro domácnosti bychom si zatím mohli vystačit s kopírováním. :-) :-)
Hezký, díky za osvětu u dynamického řešení, pěkně vychytané s tím tvarem.. :)
Problém, a to podstatně horší než u olejového filmu, bude start a stop, kdy ten tlak vzduchu bude minimální.
Co se týče vysychání, tak bylo (prý) počítáno (podle informací, které jsem se tehdy dozvěděl díky řadě rýpavých dotazů, jejíž větší část byla povolena až po oficiálním programu) na 10 let non-stop provozu při teplotě ložiska 45-55°C. Teplota ložiska bude díky motoru vždy vyšší než u disku, ale o kolik, to už nejsem schopen říci.
BR ripy, pokud se bavíme o plným 1080p, mají většinou 8-12GB a pokud je ten rip dobře udělanej, tak je rozdíl v kvalitě oproti 30-40GB originálu naprosto minimální a při normálním přehrávání nerozeznatelnej.